Po chvíli zase sejde dolů na recepci. Bárbí nezahlédne. Nakoukne ještě do lokálu, ale tady taky není. Tak jde s obsluhou za barem vyjednat, ať Bárbí dají ty bonbóny, a taky zaplatí za bydlení a stravu. Nemá zrovna hotovost, tak nechá malý diamant poměrně dost slušné kvality. Než mu kámen zkontrolují a ověří pravost a karáty, kvalitu a že není kradený, dá si ještě černou kávu a přečte noviny. Pak zapaltí účet, dá velkorysé dýško, hlavně pro Bárbí, ale i pro další personál, třeba prádelnu a tak. Ještě si nechá zbytek vyplatit v eurech. Schrábne peníze a poděkuje za služby i přání šťastné cesty.
Ale ano, líbilo se mi tu. Ale rozhodl jsem se, že se vrátím ke své minulé práci. Tohle není svět pro mě. Potřebuju pracovat, ale po svém. A na vzduchu, který je pro mě zdravější. Pozdravujete ode mne slečnu Bárbí. A dejte jí ty sladkosti. Sbohem.
Usměje se a dvěma prsty udělá posunek od spánku na rozloučenou. Vyjde před komplex hotelu a přemístí se neznámo kam.