Ten pokoj vlevo nahoře

[Maltezius]

Slečno odpusťte +řekne omluvně+ já vím, je to... nezlobte se. +vstane a jde ke dveřím od pokoje+ nechtěl jsem vás nazlobit +tváří se jako neštěstí samo+

[Wenai Lafayette]

Ty! +ukáže na něj, ajko by tam byl ještě někdo jinej, kdo by ji mohl poslouchat+ Nikam nechoď. +kecne si do židle u stolku+ To číro a žádný výmluvy. +skříží si ruce na prsou a tváří se neoblomě+

[Maltezius]

+Poslušně se vrátí a v mžiku jí vykouzlí 40 čísel dlouhý křiklavě modročerný číro. Radši ale už nic neříká. Tváří se však absolutně nepřístupně+

[Wenai Lafayette]

+zatím si na tvář patlá černou tužku na oči, udělá si černý stíny pod i nad očima a černou pusu a do ucha si dá naušnici s řertíkem, do druhýho malej tesák od nějkýho zvířete, pak se začne oblíkat do černýho tílka, přes to roztrhaný silonky tak, že má nohavice na rukácha a cigárem si tam udělá ještě několik dír, uplý kalhoty a pyramidkovej pásek a vysoký boty+ Jdeme. +koukne na něj, usměje se a prohrábne mu vlasy rukou+ Netvař se tak. A pomož mi. +mlaskne mu pusu na tvář, že tam má černej flek a vyjde ze dveří k Phillipě+

[Maltezius]

Slečno nedělejte to, pan Viktor... +vzpomene si jak se namají provokovat navzájem a jenom zakroutí hlavou. Ale poslouchat musí tak otevře dveře a nabídne jí rámě, nenápadně si z tváře utírá ten černej šmouh+

[Wenai Lafayette]

Pan Viktor se někde fláká. +hrdě se napřímý, chytne se ho za rámě a jako dáma jde tvrzí+ Já tu mám velení, když není doma. A já velím: do útoku! +zaklepe na dveře Phillipiných komnat+

[Syriana Spinnel]

Ole bezhlesně otevře dveře, otočí se v nich a něco naznačí madam Phille, která se zvonivě směje s nějakým mužem Jistě Ole, jen ať jde dál vyzve ho a když Wenai vstoupí ani nemrkne okem, nějakou takovou dětinskost očekávala, jen malý tik v pravém koutku upozorní jak je naštvaná

Drahý Mariusi, moje drahá sestřička Wenai, přesně jak jsem vám říkala. Je okouzlující vskutku že?

Marius:

Má drahá Phillipo, vystihla jste ji perfektně +řekne hlasem postrádajícím jakoukoliv emoci, vstane a s úklonem se Wenai představí+ Marius Nott, slečno Lafayette. Jaká čest vás poznat. Osobně +jejímu vzhledu nevěnuje nejmenší pozornost+

[Wenai Lafayette]

+udělá ukázkové pukrle+ Ahoj. +usměje se na něj a přejde ke křeslu+ Dovolte, abych vás informovala, že si vás rozhodně +posadí se do křesla a dá si nohy na stolek+ nevezmu. +koukne na něj+ Neberte to prosím nijak osobně, já si prostě myslím, že na vdávání mám času dost. +připálí si+ Zhruba tak do sedmdesáti. +koukne na něj+

[Phillipa Lafayette]

Phillipa: Ale jistě že si ho vezmeš Wenai +podívá se na ni pohledem, který nepřipouští jakékoliv námitky, pokyne Olemu a ten přistoupí k Wenai a vezme jí cigaretu a zmačká ji, i když je zapálená, v ruce+ Očekávám, že se budeš chovat jako dospělá. +Pořád se u toho usmívá a pak se otočí k Mariusovi+ Zahrady rozkvetly krásně, procházka by jí myslím jenom prospěla

Marius: Milá slečno +pozvedne koutek úst+ nabídka byla učiněna a já ji přijal. A je mi vskutku líto, ale obávám se, že váš názor je mírně řečeno, jen váš. +tvář se mu roztáhne v úsměvu+ Jistě Phillipo +vstane a ukloní se jí jako pravý gentleman a vytáhne Wenai za ruku+ Do zahrady?

[Wenai Lafayette]

+koukne na Phillipu+ To ode mě očekáváš moc, ne? +ušklíbne se na ni a otočí se na Mariuse+ A pokud vím, tak jsem nebyla zbavena svéprávnosti. Takže pechák. +zvedne se z křesla+ Phillipo, jen mi pověz jednu věc: Jak dlouho ho +pohodí hlavou k Mariusovi+ znáš?