od Locke Lamora » úte kvě 01, 2012 1:06 pm
Och nene, nic takovýho. já mám plán +zaťuká si na hlavu, kde má mozek+ dej mi pár dní a Phillipa mě bude zobat z ruky. Přinejhorším tě prostě unesu +uculí se+ Nedokážeš si to předsdtavit? +podívá se na ni ohromeně, vstane, rozloží si knížku na ruce, nasliní si prst a hledá nějakou krátkou básničku. Pak se na ni významně podívá a spustí+
Jsou bílá rána, kdy k nám vchází ticho
- z promrzlé noci,
ty stíny očí
- snad jen měsíc ví to.
Když maluje se zlatá brána
a pluje mezi hvězdami ,
ten paprsek skel
- propouští ho z rána.
To jitro,
rozzáří se
- nad námi.
Tak utichá i noční bouře,
krajinou potůčků
- tenkých žil.
Jak paví chvost z barevného kouře
- já tady bloudím,
déšť mi cestu smyl.
Většinu mé váhy tvoří mozek!