Ten pokoj vlevo nahoře

[Locke Lamora]

+Líbá ji na kundičku a ochutnává její sladká zákoutí, chřípí má naplněné její omamnou vůní a dokázal by ji lízat bez ustání do konce všech věků. Jemně vezme do zubů jeden pysk a lehce zatáhne a stále ho držíc na ni koukne nahoru a culí se, pak ho pustí a s novou vervou ji začne sát klitoris+

[Wenai Lafayette]

+zrovna k němu skloní pohled a z úst jí v tu chvíli vyjde zadušené zasténání, nohou, co má na jeho rameni si ho přitáhne blíž a dokonale si jeho laskání užívá+

[Syriana Spinnel]

+Na kousek se odtáhne a dýchne jí na kundičku svůj horký dech, bradu má celou vlhkou od jejích sladkých šťáv a na tváři mu pohrává úsměv. Mezi jejími stehny je přímo uzamknutý, jazykem zabloudí z vlhké dírky na zadeček, který jen tak letmo okmitne a pak se náruživě přisaje na hrbolek touhy a drtí ho svými rty+

[Wenai Lafayette]

+hlasitě sténá a cítí to vzrušení, které jí narůstá v podbřišku, ve chvíli, kdy se stane nesnesitelným, tak praští pěstí do zdi a hlasitě zasténá, vychutnává si ten orgasmus a skoro se neudrží na nohou, na konci už jí začnou kolena povolovat a ona pomalu klesá k zemi+

[Locke Lamora]

+Intenzivně ji saje, dokud se mu neskácí přímo do klína, pak ji jen pevně objímá a rukou stále brouzdá v jejím klínu a rozmazává jí po stehnech vlhko. Ukradne si její ústa a hluboce ji líbá+

[Wenai Lafayette]

+spokojeně se usmívá, vypadá, jako zfetovaná a hladí ho po ramenou+ Teď trochu čokolády, prosím. +poprosí ho a culí se na něj+

[Locke Lamora]

+Vtiskne jí polibek na nos a vyleze ze sprchy, přes bedra si přiváže ručník a ze stolku popadne tu krabici s květinami co vytvářeli s Jeanem+ Prosím mí zlodějko +mrkne na ni a nabídne jí aby si vybrala kterou chce a vypadá u toho jako dokonalý sluha+

[Wenai Lafayette]

+prostě si nemůže poomoct, aby jeho tělo nehltala pohledem, vstane ze sprchy, jen se trochu osuší ručníkem, který pak někam zahodí a přijde k němu, vezme si jednu růži a labužnicky ji pojídá a trochu provokativně na něj u toho kouká+

[Locke Lamora]

+Na hlas se rozesměje, že jestli je Phillipa stále šmíruje za dveřmi, teď má jistotu, že tam locke opravdu je.+ Jsi neskutečná, Zlodějko, Jsem ráda, že ti chutná, patlal jsem se s tím celý odpoledne +povzdechne si jaká to byla obět+

[Wenai Lafayette]

+polkne a zamračí se na něj+ Jako čemu se směješ? +zeptá se ho lehce podezřívavě, vezme do prstů jednu růži, zmáčkne ji, až ztratí tvar a zase ji hodí zpátky a trochu se u toho ušklíbne+