Opravdu? +musí se usmát, jak Magnus pyšně popisuje to své kopí+ Cenné zbraně si já věším doma na zeď +dusí v sobě smích a je ráda, že jde vepředu a Magnus jí nevidí do tváře. Jak ráda by teď ona viděla tu jeho
+ V to doufám taky, neznám tohle místo. Nikdy jsem neměla potřebu prozkoumat tuhle oblast +projde kolem bleskem rozlomeného stromku a zvedne ze země dlouhý silný klacek, při každém dalším kroku jím nejdřív vyzkouší pevnost půdy pod hladinou+ Nejsem žádná princezna na hrášku, ale když si mohu vybrat, mám radši pohodlí postele. Na měkkých matracích se vše dělá mnohem příjemněji. Odpočinek... spánek... milování... +usměje se hříšně+ Ale zase... pod hvězdami má tohle všechno své osobité, romantické kouzlo +všimne si, že má lýtka poseta desítkami pijavic. Některým přeruší jejich hostinu a násilně si je odtrhne od kůže+ Mrchy jedny... doufám, že mě nevysají, než dojdeme na suchou zem.
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)