Zahrady a les

[Syriana Spinnel]

+poněkud zčervená, když se jí zeptá, přece jenom je to dost intimní, zkousne si ret, nalije jim šampaňské a pak mu odpoví+ na vrcholu je... když jsi mi prvně řekl, že mě miluješ, pamatuju si to jako dnes +napije se bublinek+ na druhém, no to asi uhodneš, děláme to dost často, ale stejně poprvé to bylo kouzelné +brouzdá mu prsty po kůži+ třetí místo už znáš, na čtvrtém je +na chvíli se odmlčí+ když jsi mi našel Nicci. Pětka patří noci kdy jsi mě požádal o ruku +zakrouží si prstýnkem na prstě+ další v pořadí je chvíle, kdy jsem ti řekla že jsem asi nejspíš těhotná... +radši už mlčí protože se nějak rozkecala+

[Viktor Lafayette]

Usměje se, když mu to vypráví a ztrácí se ve vzpomínkách+ I když já žádný takový žebříček nemám, tak na všechny ty chvíle velmi rád vzpomínám. Nejvíc na chvíli, kdy jsem zjistil, že mě miluješ. Bylo to, jako .. jako... by ve mě začal plát oheň. Spalující ale bezpečný.

[Syriana Spinnel]

+Odloží skleničku i kus dortu, ocucne si prsty od čokolády a celá se otočí, aby k němu bylo tváří+ Já vím, že občas dělám... že dělám blbiny a jsem nesnesitelná a náladová, a tak podobně, ale stejně ti děkuji že mě pořád miluješ a jsi tu pro mě. Myslím, že mi tě přivál do života a srdce Osud. Ty jsi mým osudem +přitiskne své rty na jeho, v dlouhém polibku a pak vklozne jazykem do jeho úst a proplete se s jeho+

[Viktor Lafayette]

A ty mím, lásko. +přitáhne si ji na klín, obejme ji a přitiskne k sobě a hluboce, něžně ji políbí, jazykem zkoumá její ústa, jako by se líbali poprvé+

[Syriana Spinnel]

+Vloží do toho polibku všechnu svou lásku, kterou k němu cítí a líbá ho tak jako když se líbali poprvé, je to stejně kouzelné, krásné a Syr je naprosto šťastná+ ach lásko +přitáhne si ho za krk a opře se o jeho čelo+ lásko, lásko, lásko... +zasměje se a pevně ho objímá+

[Viktor Lafayette]

+musí se zasmát když ji vidí tak šťastnou, pevné ji obejme a přitiskne ji k sobě. Rty sklouzne na krk a políbit tu jemnou kůži, vdechuje její nádhernou vůni+

[Syriana Spinnel]

milý můj, myslím že už jsem dostatečně sytá. +podívá se na něj s něhou v ocich a sunda si ty děsně nepohodlné boty na vysokých podpatkach.+ garcon prosím odnes mne do ložnice

[Viktor Lafayette]

+usměje se a v ocich mu zasviti+ Jak si madam přeje. +chytne ji do náruče, jako by nic nevazila a odnese ji do pokoje, kde ji položí na postel a pomalu, odhalujic kůži kousek po kousků ji je začne svlékat+

[Viktor Lafayette]

+jak vyjdou ven, tak ji chytne za ruku a rozejde se směrem k letohrádku, celkem nic neříká, jen sse trochu usmívá a prohlíží si zahradu+

[Syriana Spinnel]

+dívá se jak se zahrada barví do podzimního hávu a vykročí po jeho boku k letohrádku ale v dálce ji něco zaujme, něco malého, co se blíží docela rychle+ to je snad...? +podívá se na Viktora zamračeně+