Putování s Magnusem za vikingskými mohylami

[Magnus Arnar]

(Vysvětlení v PM )

Styx: Jaké ženy mám rád? +usměje se a učiní velmi rychlý pohyb, čímž se octne na Styx a ta může cítít, že není vůči jejím ženským přednostem rozhodně lhostejný.+ Divoké, nespoutané, moudré, s překrásnými ňadry...přesně takové jako jsi ty. Miluju tě, Styx...a ty to víš...

[Styx]

+jeho prudký pohyb ji vyplaší a zmateně pod ním přemýšlí, co má dělat. Na zbraň ani nepomyslí, zná ho už natolik, že ví, že jí neublíží. I přes to překvapení ale cítí, jak ji nastalá situace divoce rozbuší srdce+ Och, Magnusi... +na chvíli ztratí řeč z jeho vyznání a po chvilce rozpačitého váhání pomalu přesune dlaně na jeho záda a přejede mu jemně prsty po kůži+ Tak trochu jsem to tušila +dívá se mu do očí a ty její se podivně lesknou. I její city k němu se za tu dobu změnily. Není to sice láska, ale velice silné přátelství a to je někdy mnohem víc+ Co s tím budeme dělat? +zeptá se celá nesvá. I když ví, že to není správné, v koutku duše je šťastna, že ji Magnus miluje +

[Magnus Arnar]

Styx: Co s tím budeme dělat? +povytáhne obočí a koutky úst se mu rozjedou.+ No, myslím, že v tuto chvíli můžeme dělat jen jediné, min kärlek...+a přitiskne svá ústa na její a bez větších okolků se jich zmocní.+

[Styx]

+chce mu odpovědět na jeho otázku, že to budou muset rychle zarazit, dokud není pozdě, ale jeho ústa ji umlčí. Nebrání se jim, obejme ho kolem krku a oddá se jeho planoucímu polibku. V tu chvíli nemyslí na nic, jen na jeho spoutávající ústa+

[Magnus Arnar]

Styx: +Dobývá její ústa, hladí jí po nahém těle, hledá její nádherná ňadra, aby se prsty mohl dotknout jejích bradavek. Touží po ní a ona to musí nutně cítit. Nechce se již držet zpátky. Líbá jí vášnivě, jak jen seveřan dokáže, hladově, chvíli drsně, chvíli něžně..už jí nechce pustit.+

[Styx]

+podlehne touze, které se doteď bránila a konečně se mu celá odevzdá. Spoutaná vášeň se v ní rozhoří jako plameny a jeho žhnoucí polibky mu se stejnou divokostí oplácí. Z horkých rtů se jí derou vzdechy plné slasti a celým svým rozechvělým tělem si vychutnává Magnusovu milostnou hru. Je opilá vzrušením, ale pořád má pod kontrolou, co všechno mu dovolí+ Magnusi... +šeptá roztouženě jeho jméno a hladí každičký kousek jeho nahého těla, chce si to chvíli užít, no...+

[Magnus Arnar]

Styx: +Přejíždí vousy po její tváři, laská její bradavky a pomalu se k nim sune ústy. Když dosáhne svého cíle, zmocní se jich, líbá je, bere je mezi zuby, hladí jazykem a jeho ruka se zvolna přes ploché bříško sune k jejímu klínu, kde se zastaví a pomalu proniká do štěrbiny, která je pro něj připravená...+

[Styx]

+tiše sténá pod jeho doteky a polibky a chvěje se touhou, když jeho rty laskají její ňadra. Uvědomuje si, že mu dovoluje víc, než původně chtěla, ale nebrání se tomu, její hříšné já se jí neptá, co je správné, ale po čem touží. Oddává se mu, zbavena všech zábran. Jakmile ale ucítí Magnusovu ruku ve svém klíně, jakoby si najednou uvědomila, co dělají. A přestože je omámená touhou, má ještě tolik vůle ovládnout ji a zadrží mu ruku+ Tohle nemůžeme, Magnusi +zašeptá a dívá se mu provinile do očí+ Poznamenalo by to naše přátelství.

(nemohu se pořád rozhodnout...   )

[Magnus Arnar]

Styx: +Jeho ruka ztuhne, ale zůstane ležet, tam kde před chvílí laskala její poštěváček. Nechá působit jen tlak její váhy. Dál však líbá její bradavky a mezi polibky šeptá..+ Naše přátelství nemůže být poznamenáno. Je hluboké a spojili jsme své životy touto cestou. Jeden druhému jsme byli vydáni na život a smrt...nechť zvítězí život...+Cítí, jak pod jeho nehybnými prsty pulsuje Styxin klín.. +

[Styx]

Pokud budeme pokračovat, už nikdy to nebude mezi námi jako dřív +sevře mu zápěstí ruky a odsune ji ze svého klína+ Ano, vděčím ti dnes za mnohé... i za život. Jsme spojeni víc než jen přátelstvím. Ale to neznamená, že ti proto musím patřit +zahalí se do kožešiny, aby ho zbytečně neprovokovala+ Nekažme to hezké, co mezi námi je.