Výměna manželek - Jade a Syriana - Pokoj Jadea

[Syriana Spinnel]

No jo, hlava se hojí trochu dýl, než tělo +pokýve souhlasně hlavou a jak uvidí odstřelovačku musí si zkousnout ret, aby neřekla něco nevhodného, třeba jako hele ty áš ale dělo.... hehe..+ Fajn, v pohodě, já zůstanu tady +přikývne, slíbila mu přece, že mu bude pomáhat, že.+ jo jak, budeš pryč tak si to projdu, abych věděla co kde je a nachystala to atd... hele +otočí se k němu s kalhotama v ruce a ukáže na něj+ ani nezkoušej přijít dom jak cedník, poněvač bych pak měla spoustu problémů s vedením výměny, +dodá, aby si nemyslel, že jí třeba přirostl k srdci, i když kdyby ho odbouchli tak by jí to mžná bylo trochu líto... malilililinkato.+ Ehm, nechci být nějak přehnaně familiérní, ale... kdy asi se vrátíš? +yvedne jedno obočí v očekávání odpovědi.+

[Jade]

fajn. +přikývne souhlasně+ netvař se, že by se ti stýskalo. +zašklebí se, a jde se ke skříni převlíknout do něčeho pracovnějšího+ až přijdu, tak tady budu. +zvedne trochu obočí, aspoň to zní trochu líp než nevim, a pak se pár rutinníma, rychlýma pohybama ozbrojí až po zuby, každou zbraň předtím zkontroluje, jestli je správně nabitá, a v komoře se nevzpříčil náboj, zastrká si různě po těle pár nožů, načež se ozve zaklepání, a dovnitř vleze asi deset lidí. Narozdíl od nabušenců přede dveřmi, kteří jsou záměrně na efekt vybraní stereotypně obrovití, tihle vypadají mnohem nenápadněji. Všichni mají pohodlné, přiléhavé, a hlavně funkční oblečení v tmavě šedých, nenápadných odstínech, které skrývá štíhlé svaly a dlouhým tréninkem vysoustružené postavy; pohybují se s pružností lidí, kteří kontrolují každý svůj pohyb, svoje tělo vnímají jako nástroj a jsou si perfektně vědomí každé jeho schopnosti, a něco v jejich úsporných pohybech působí nebezpečně, možná víc než zbraně, které si nesou+ Kdybysme se snad náhodou nevrátili, někdo se o tebe postará. +řekne jí ještě Jade, a pak koukne na svoje lidi+ Všichni vědí? +zeptá se krátce, počká si na pokývnutí, a pak se přemístí pryč jako první, následovanej ostatníma+

[Syriana Spinnel]

+teď si pro změnu užívá výhled ona, i když je takovej jako střízlík, tak se musí nechat, že postavu má fakt pěknou a stojí za podívání.+ Fajn, +zvedne ruky jako že-mě-je-to-fakt-jedno.+ Ježiši vy jdete rozpoutat třetí světovou? +když se tam sejde celá partička chlapců.+ Mám ti říct hodně štěstí v práci zlato a dát ti pusu na čelo jako hodná ženuška? +neodpustí si rýpnutíčko. Pak když jsou fuč, tak docela přemejšlí co tím postarat jako myslel. Jestli postarat jako postarat, nebo Postarat jako Postarat. S vráskou mezi obočím si jde projít ty věci k ošetřování a pro jistotu si to tam vyskládá na stůl, obvazy, lektvary, a taky šití, čistou vodu, dezinfekci atd... Pak si sedne do křesla, ale nějak se nemůže začíst, myšlenky jí utíkají k tomu aby se ten mizera jeden vrátil celej, sakra. Už to nevydrží, položí knihu na parapet a chodí po pokoji sem a tam a při tom hledí z okna. Je ztělesněním klidu, jasně že +

[Jade]

+náhodou http://28.media.tumblr.com/tumblr_lbnvi ... 1_500.jpg+
prostě běžný úterý. +ušklíbne se, než se přemístí, a poslední, co z něj vidí, jsou protočený oči. Vedle v pokoji je nějaká ženská s notebookem, asi Maureen, ale nepovažuje za nutný se představovat. Nicméně nejspíš o ní ví, protože po ní jen střelí pohledem, a ve brakování lékařskejch zásob jí nebrání. Každopádně vypadá v pohodě, jako by to vážně bylo jen běžný úterý. Hodiny ubíhaj, venku padne noc, tma jak v prdeli, a naprostý ticho. občas za dveřma někdo přejde po chodbě, ale jsou to většinou jednotlivý kroky, žádná vracející se skupina. Kolem půl pátý ráno, kdy už se probouzí první nasrávající ptáci, se otevřou dveře, a dovnitř nakoukne ta blondýnka odvedle s telefonem v ruce+ vrací se. +řekne jen stručně, a asi o pět vteřin pozdějc se ozve několikanásobný prásknutí a skupinka mstitelů se objeví uprostřed pokoje+

[Syriana Spinnel]

+(náhodou super, ale prostě je takovej... malej no ) Když už toho má tak akorát dost, a rozhodne se, že dýl už fakt čekat nebude a jde spat, nakoukne do pokoje blonďatá hlava se zprávou dne.+ fajn. +podotkne jenom a začíná jí být celkem fuk, že poslední dobou bývá vzhůru nějak moc a moc dlouho do rána. Taky to je vidět na kruzích pod očima. Jak jsou tam, rychle počítá očima, jestli jsou všeci, v jakým jsou stavu, kde a jak je na tom Jade, prostě normální přivítání muže z práce doma + Zranění? +hlas má pevný, jen trochu nakřáplý jak už je dost brzo ráno+

[Jade]

(no já mu to na tebe neřeknu, jinak bys měla černej puntík )
+je jich plnej počet, a nevezou si žádnou mrtvolu, což je dobrý, většina se jich i drží na nohou a jen je zdobí větší či menší množství oděrek, řeznejch ran, a podobně. Jednoho chlápka podpírají, nohu má provizorně ovázanou, a zpod obvazu se řine krev; Maureen k němu přiskočí, a jme se to ošetřovat, ale jinak vypadají vcelku zachovale. Jade je s nima taky, a celej od krve, má ji ve vlasech a na kůži, oblečení nasáklý, ale zdá se, že přinejmenším naprosta většina není jeho. Tělo má ještě celý našponovaný a napjatý, žilama mu pořád koluje přebytečnej adrenalin, každej sval jako pružinu připravenou vybuchnout, a nejvíc se ta zbytková energie odrazí na jeho očích; jsou živý a plný určitý vražedný vášně. Rychlým pohledem instinktivně obhlídne škody+ Tyler a Paul, hlaste se u sestřičky. +přikáže hlasem nepřipouštějícím námitky, obhlídne toho nejvíc zraněnýho chlápka, kterýmu se už průstřel nohy pomalu zatahuje, a spokojeně přikývne. Tyler a Paul se nepřou a přijdou se nechat ošetřit, jeden má proseknutej sval na paži, moc to nekrvácí, ale je to hluboká rána, a ten druhej krvácí na boku od vrhací hvězdice+

[Syriana Spinnel]

+Jen přikývne a je podivně fascinovaná Jadeovýma očima. Pak se od nich ale odtrhne a jde dělat to, co umí, pěkně vyšívat. Nejdřív, rozseklý sval. Řekne mu ať si sedne a pak že to bude bolet jen trochu. Načež na paži podloží gázou a vylije na ni polovinu láhve dezinfekce a očistí ji tamponama, až je naprosto sterilní. Pak mu na to pokape třemdavou a hluboká rana ve svalu už se začne pomalu zatahovat.+ Nicméně to chce šití +řekne spíš pro sebe, netušíc, že to řekla nahlas. Pak se zadívá chlapovi do očí.+ Necukej sebou, nebo to bude kostrbatý, budu rychlá a bude to pěkný, jen drž. +Když jí ty jeho mrtvé oči přikývnou na souhlas, dá se do práce, a za několik málo minut mu paži zdobí krásné rovné stehy, drobné tak, že jizva bude téměř nepatrná. Pak mu ránu ováže a jen kývne.+ Teď ty +řekne k druhému a ten si stáhne triko, pod nímž má ránu. Opakuje postup jako u muže A, vyčistí a pak přemýšlí, chvilku, jestli šít nebo nešít. Ale nakonec se rozhodne že jo, protože tihle chlapi jsou furt v pohybu. Ani se jí netřepou ruce, a jehlu navleče hned na popvé.+ No vidíš +prohodí, když mu tam připlácne čtverec velké náplasti.+ přijde za pár dní, vytáhnu vám stehy jo? +A pak když se místnost zas vyprázdní a zůstane jenom Jade a ona, věnuje mu pozornost a konečně si ho pořádně prohlédne, a hledá nějaké vážné zranění, jak je samá krev. Opírá se rukama o parapet, a je jí jedno že na něm budou otisky od krve. Cítí skoro fyzický žár vycházející z Jadea.+ Jsi zraněný? +zeptá se a jo, tentorkát tam není ani špetka sarkasmu, jen čirý zájem o jeho osobu.+ Potřebuješ něco?

[Jade]

Jasný, není to moje první šití. +přikývne chlápek, a kupodivu drží v klidu, asi má po tom všem momentálně sníženej práh bolesti, a nebo je prostě zvyklej. vystřídají se mlčky, a Jade zatím krátce promluví s každým odcházejícím člověkem, pár individuálních slov, rozdá volno na druhej den, a pár lektvarů na posílení a klidnej spánek. Nakonec se všichni vytratí, ale z něj ta nervózní, intenzivní energie nevyprchá; rozhodně nevypadá, že by byl v příštích hodinách schopnej usnout+ sprchu. +ušklíbne se, v očích má pořád to trochu manický světlo, jede si na svým adrenalinovým rushi+ To není moje krev. +zavrtí hlavou a dvěma prstama si odlepí lem napůl přischlýho trička od kůže. Možná má pár oděrek na rukou, ale není to nic čím by se hodlal zabývat+ dopadlo to... uspokojivě. +protáhne, silně samolibej a spokojenej podtón v hlase, podívá se na ni, a je skoro těžký jeho pohled v tu chvíli snést, jak odráží to cosi, co ho možná zevnitř pohání a možná zevnitř stravuje+ a drink. +dodá, přejde k baru, a nalije si na tři prsty prvního alkoholu, kterej mu přijde pod ruku, aby si trochu sjednotil tepovou frekvenci. Obvykle se v týhle fázi večera vydá ven, koupí si flašku, a postupuje podle hesla Get a girl, fuck her raw , ale je mu jasný, že jeho vyměněná ženuška by asi cizí holku v posteli neocenila, tak si aspoň zapálí, a požitkářsky potáhne, zakloní hlavu, a naplní si plíce dehtem+

[Syriana Spinnel]

Kdybysme tě zapli do elektriky, rozsvítíš celý Dublin +podotkne tomu jak je očividně nabitý energií, až z něj skoro srší+ Fajn. To je dobře, že jsi v pořádku. +Podotkne a až pak si uvědomí, že tím nevědomky vlastně přiznala, že se o něj trochu bála, no možná asi. Ten jeho pohled, vydrží na něj koukat jen chvilku a pak uhne očima, neschopna ho dýl vydržet, a musí se ošít.+ Hele tvůj dům, tvoje pravidla. Jdu si vydrhnout ruce a pak je koupelka tvoje. +Protáhne se kolem něj a přímo fyzicky ten adrenalin cítí, a taky krev, spoustu krve. Na okamžik se zastaví, ale pak jen zavrtí hlavou a v koupelně si vydrhne ruce, až je má celé červené, avšak tentokrát ne od krve.+ Hele já si jdu lehnout, ty si dělej co chceš. +Docela živě si umí představit, jak by mohl uvolnit tu energii, že, není přece pitomá. Pak jde do ložnice, kde se zavrtá do postele, z které jde lehce cítit Jadeova vůně.+ Merline, tohle mi tak ještě scházelo +zamrmle si, přikryje se peřinou a posune se na kraj, aby měl i Jade dost místa. To že si už dřív schovala magnum pod polštář vědět Jade nemusí. Jen tak ledabyle tam vsune ruku a položí prsty na pažbu.+

[Jade]

zato ty vypadáš že každou chvíli usneš vestoje. +odvětí, sám si je tý divoký energie v sobě vědom, v každým svalu cítí ten známej výbušnej neklid+ Doufám, že jsem ti moc nechyběl. +ušklíbne se pobaveně, když se tak prokecne, na chvilku ji chytne očima a drží v pohledu, a lhal by, kdyby tvrdil, že se mu hlavou neprohnala jistá myšlenka, pak si představí smečku vlčáků, jak se mu rozhořčeně dobývá do pokoje, a zase tu myšlenku pěkně zavře tam kam patří. Od prvního cigára rovnou zapálí druhý, a prázdnou skleničku si okamžitě dolije; obolavělý svaly, bolestivý oděrky a fyzický vyčerpání se ještě nestihlo prodrat do jeho vědomí+ nemůžu spát. +zavrtí hlavou roztržitě, aniž by postřehl, že se vlastně neptala, ale zhasne světlo, aby mohla aspoň ona, takže jedinej světelnej bod v pokoji je teď jeho cigareta. dokouří ji na několik potáhnutí, polkne zbytek whisky, a odebere se do koupelny, kde ze sebe musí doslova sloupat přischlý oblečení, vleze si pod sprchu, pustí ji na sebe, a nechá vodu bubnovat o svoji napjatou kůži. prohrábne si vlasy ztvrdlý zaschlou krví a donutí je se aspoň trochu rozlepit, přejede pohledem ty holčičí serepetičky, co tam přibyly. Mimoděk mu to připomene dobu, kdy se vracel z podobnejch akcí k vystrašený holce, která ho ošetřila a pak se nechala ohnout přes stůl, a matně ho napadne, že to možná není nejhorší věc na světě. Spláchne ze sebe zbytek krve, a konečně zjistí, jak je na tom on sám, ledabyle se otře ručníkem, omotá si ho kolem boků, a vrátí se do pokoje. Na chvilku se zaposlouchá do jejího dechu, jestli už spí, Pak se u skříně po paměti obleče, se studem si starosti nedělá, jednak v sobě takovej pocit nikdy nepěstoval, a druhak je tam stejně takový tma, že i kdyby nespala, uvidí z něj možná tak obrys. Dobře ví, že vedle ní neusne, s nikým cizím vedle sebe nedokázal usnout už dobrejch dvacet let, nehledě na to, že zbytkový napětí v těle by mu sotva dovolilo zavřít oči. Natáhne si koženou bundu, do kapsy sbalí krabičku cigaret a tiše se vydá ven+