Pokoj č. 6

[Wenai Lafayette]

[Björn Skarsgard]

+dovede Vanessu ke dveřím a odemkne+ Každého ne. +mrkne na ni+ Jen ty velmi sympatické dámy. Prosím. +ukáže do pokoje+ Líbí se vám? +zeptá se jí, protože chce, aby se tu cítila pohodlně, za nimi se plouží poslíček naložený Vanessinýma kuframa+

[Vanessa]

+usměje se na Björna, jak jí polichotí a vejde dovnitř+ Položte to sem, prosím +ukáže poslíčkovi, kam má dát kufr a pak mu dá zpropitné, než odejde. Projde si zběžně pokoje i koupelnu a pak se na Björna usměje+ Je to skvělé. Asi zůstanu déle, než plánuji, abych si to tady pořádně užila.

[Vanessa]

+ubytuje se a pak si v recepci půjčí místní mapu, vyhledá si místo, které potřebuje a vydá se na průzkum+

[Vanessa]

+vrátí se od Jacoba do svého pokoje a padne rovnou na postel, kde se nejdřív pořádně vybrečí, pak se zkroutí do klubíčka a přemýšlí nad tím, jak je ten svět nespravedlivý, že někdo má všechno a druhý nic. Myslí na Jacoba a srdce jí svírá bolest a nenávist+

[Vanessa]

+když se po dlouhé době konečně uklidní, zvedne se, sbalí si své věci, v recepci zaplatí účet a vypadne z hotelu neznámo kam+

[Zaměstnanec]

Hotelová služba důkladně uklidí pokoj a přilehlé části. Na postel položí čokoládky. Pokoj je připraven pro nové hosty

[Vishous]

+Kolem páté se konečně otevřou dveře, V na nic nečeká a skočí po udělaném chlapovi v nenápadném oblečení. Okamžitě se spolu začnou rvát. Pěsti lítají vzduchem a pak těžké tělo bezduchého přistane na komodě a rozbije ji na třísky. V teče z koutku rtu krev a tak ji okmitne jazykem a ranka se zacelí. Prokřupne si krk a chystá se pokračovat, když po něm chlap vystartuje kopem na koleno.+ Na to sakra zapomeň, potřebuju s tebou mluvit. +funí mezi svištěním pěstí a když konečně chlapa dobije tak, že už nevstane, přehodí si ho přes rameno a dusá s ním k sobě. Svítání se blíží a nepotřebuje bronzové opálení. Nezapomene vzít hrnek z pod postele.+

[Rebecca Altamirano]

+svižně vykluše do prvního patra a když je tak v polovině schodiště ke třetímu, má pocit jakoby se jí rozvlnilo vidění. Zarazí se na místě a upřeně se zadívá před sebe a trochu nalevo, kde je to vlnění nejsilnější. Cítí dokonce jakousi magii, ale není to nic, na co by už někdy dřív narazila. Potřese hlavou a na okamžik se podívá trochu vedle. Tam se nic nevlní. Vrátí se pohledem zpátky a je to tam znovu. A pak najednou ucítí ten smrad.+ Co to do prdele je?! +nakrčí znechuceně nos+ Něco tady chcíplo? +postoupí o pár schodů výš a smrad zesílí.+ Takhle ale nesmrdí hnijící mrtvola...co to jen...+dětský zásyp asi neidentifikuje, páč se s malými dětmi zrovna moc nestýká:D+

[Vishous]

+sotva vyjde ze dveří, hned se musí zahalit do mhis. Dříve než ji uvidí, ji uslyší. Přesněji řečeno přímo řvoucí hlasité myšlenky. Zůstane tedy stát a čeká až ta další malá ženská- to by ho.zajímalo jestli tu žijí i nějaké vysoké ženské. Ale ona se zastaví a zadiva se přímo na něj. To ale přece není možné! Vidět ho nemůže, ale rozhodně ho cítí, nebo... Ona cítí bezduchého, i když o tom sama nemá tušení! Tak tohle je přímo převrat, ale čas se mu krátí, cítí mravenceni na zátylku. No tak, pokračuj v chůzi, běž, běž. Vysílá k ní jasné nutkavé rozkazy. Když konečně pokračuje v cestě vzhůru, přímo prosviští do suterénu, kde se zabarikaduje. Hodlá svého hosta uctit all inclusive.+