Pokoj č. 9

[Wenai Lafayette]

[Wenai Lafayette]

+dovede ho do pokoje+ Váš pokoj. +odemkne a pustí ho dovnitř a zachvilku mu tam donesou i zavazadla+ Kdyby jste něco pootřeboval, stačí zavolat na recepci. +ukáže na telefon+ Přeji vám příjemný pobyt. +usměje se na něj a vrátí se zpátky+

[Christian]

Děkuji, jste velmi laskavá. +pokývne na Wenai s úsměvem a když se za ní zavřou dveře, rozhlídne se po pokoji a nejdřív ze všeho zamíří do sprchy+

[Christian]

+Celý dny tráví zahrabanej v papírech, zuřivě prochází právnický příručky, do pokoje proudí zástupy sov a Chris se zodpovědně připravuje na svoje stání.Asi po tejdnu se zvedne, oholí a napíše sestře+

[Victoria]

+přemístí se z domova do Hotelu a zaklepe na jeho pokoj+ Ahoj. +pozdraví Chrise, když jí otevře a pak přidá mírnej úsměv+ Tak jsem tady, co potřebuješ? +zavře za sebou dveře a posadí se do křesla+

[Christian]

Ahoj. +usměje se na sestru+ Děkuju, že jsi přišla. Neměli jsme ani šanci si spolu promluvit. +posadí se naproti ní+ Jak se teď vůbec máš? Pořídila sis moc pěkný dům. +dá jí hrnek s kafem+ A zajímavýho přítele. +dodá potom+ Proč zrovna tady? Myslel jsem, že teď žiješ v Paříži. A co má znamenat ten tvůj podpis v knize hostů? +přimhouří oči+

[Victoria]

+pozvedne na něj obočí+ Small talk? Vážně, Chrisi? Nemyslíš, že je lepší se nevídat, než skončit takhle? +povzdychne si a pak zbledne+ Chci začít znova a sama za sebe. Co je špatnýho na tom, začít i pod jiným příjmením? +pokrčí rameny+ Stejně už je to teď pryč, když jsi tady teďka ty. Plánuješ tu zůstat? +zajímá se+

[Christian]

No tak co mám dělat, když s tebou chci začít normální konverzaci? +rozhodí vztekle rukama, ale pak se uklidní a dál si ji prohlíží přimhouřenýma očima+ Podepsal jsem se stejně. A řekněme, že jsem ochotný to tak nechat. Ovšem teď... +nakloní se k ní+ mi dlužíš laskavost, soeurette. +řekne sladce+ Potřebuju si k tobě přehlásit trvalé bydliště. +vybalí to na ni rovnou+ U soudu budu muset dokázat, že mám odpovídající zázemí pro výchovu dítěte, a těžko si můžu sociálku pozvat sem. +pokrčí rameny a koukne na pokoj+ A ano, až mi dají Vanessu do péče, budu u tebe taky bydlet. Dál potřebuju, abys svědčila u soudu v můj prospěch. Nemusíš lhát, bohatě postačí, když řekneš pravdu o Tiff. +opře se do křesla a pozoruje ji+ Máme dohodu, soeurette?

[Victoria]

Páni. Někdy bys to taky mohl zkusit s prosím, víš? +pomalu cítí, jak se v ní zvedá vlna vzteku+ Vypadni a už se nevracej. To jsi mi řekl, jestli se nepamatuješ, a pak jsi sedm let dělal, že neexistuju, takže ode mě neočekávej švitoření nad kafíčkem! +štěkne na něj+ A Byron se tě zastával. Že ti mám dát šanci. +odfrkne si nevěřícně+ Jsi pořád stejnej blbec jako před sedmi lety a nejradši bych se na tebe vykašlala. +založí si naštvaně ruce na prsou+

[Christian]

Vážně? +protáhne a taky je pěkně vytočenej+ No jestlipak taky Byron ví, cos dělala posledních pět let. +odsekne vztekle+ Můžu tě ujistit, že bych mu to mohl vyprávět docela detailně. +vstane a rozzuřeně přechází po místnosti+ Podívej, já vím, že jsem to tehdy přehnal. Pokud oba přiznáme, že to bylo trochu moc, jsem ochotný se přes to přenést. +řekne už trochu klidněji+ Ty přece víš, jaký to je, Vic. Myslíš, že bych nechtěl spoustu věcí vrátit a vzít zpátky? Žít jinak? Jenže... už to prostě nejde. +pokrčí posmutněle rameny+