Pokoj č. 7 - Mr. Jade

[Victoria]

+založí si ruce na hrudi jako podvědomou mentální zeď, i když by se nejradši objala pažemi, a podmračeně sleduje, jak se Jade věnuje Neferet. Přemýšlí, jestli ho má zarazit, nebo ho nechat, protože ví, že ji jen tak škádlí a zkouší; když vede ty svoje mnohoznačné poznámky, tak jí zatrne co vlastně všechno ví, ale nechá to tak, jak chodí za nimi, na eleganci a převahu nedbá, točí se na židli jak korouhvička, a nespouští ho z očí, i tak z toho má husinu, ale jeho výpad nečeká, ruce jí automaticky vystřelí k vlasům a tělo podvědomě vytáhne za jeho tahem, aby jí moc vlasů nevyškubal, a vyjede z židle+ Ty hajzle debilní! +vyjede ze židle a naštvaně si smotává vlasy zpátky, vztek se v ní vaří na pokraji výbuchu, a protože si vzhledem k tomu, že ho potřebujou, netroufne po něm vrhnout kouzlem, sebere aspoň z krbový římsy nějakou vázičku a mrskne ji po něm, pochopitelně se netrefí a porcelán se rozprskne po zdi+
Jako za starejch dobrejch časů? +pozvedne pobaveně obočí Jade+
Jdi do prdele, kreténe. +doporučí mu Vicky, otočí se k němu zády a rozdýchává vztek+
Nuže. +vrátí se Jade zpátky k Neferet+

[Neferet]

+přimhouří oči snažíc se zakrýt fakt, že z něj pomalu začíná být nervozní. až teď jí pomalu dochází, že to přeci jen nemusel být dobrý nápad, ale nezdá se, že by se chystala couvnout. fakt, že by mohl o její sestře vědět víc, než by sama chtěla, se jí dvakrát ovšem nezamlouvá. zlehka si zaklepe špičkami prstů o stehno a rty jí cuknou v úsměvu říkajícím "možná, ale nechceš, netrápím se tím" a pak jen nestačí koukat, jak se rozjel. nelíbí se jí mít ho za zády, ale otáčet se za ním jí přijde kontraproduktivní, má dojem, že jí chce škádlit svým vlastním způsobem a tak sedí a pokukuje po Vicky, která ho sleduje jak jen může a čeká na reakci, která by jí vytáhla na nohy. ale když nepřichází, jen sedí záda o něco víc rovná a napjatější čím víc se k ní blíží jeho hlas. ruce položí na opěrky židle, nejprve zlehka ale čím blíž je tím víc v dlaních svírá jejich okraje a jakmile se zmíní o meči a o případném říznutí, prudce trhne hlavou do strany a hodí po něm pohledem, jako by se snažila odhadnout co všechno může vědět a rozhodně se jí nelíbí směr vlastních myšlenek. ovšem jakmile vystartuje po Vicky, už stojí na nohou a pozorně ty dva sleduje jak čeká na chvíli kdy by musela zasáhnout a dostat Vicky pryč+ Vicky. +osloví jí měkce jako by jí chtěla připomenout, že jí tu klidně může nechat a zmizet kdykoliv bude chtít. nechce jí trápit víc, než bylo nezbytně nutné+ Chci způsob jak ho najít a vytáhnout ho z tý jeho zatuchlý díry. Způsob, který překročí hranice tohohle světa. Kouzlo by bylo ideální, ale pokud není na skladě, tak na něm vyloženě netrvám. A tu kletbu. +rozhodne se nakonec, že neuškodí, když se nebude moc nakrmit. něco takového by ho rozhodně k nim přitáhlo, i když by byl určitě poněkud šílenější než je teď. chvíli uvažovala i nad tím rituálem, ale má dojem, že něco takového by mohli najít ve vlastních knihách, tak proč na to plácat jiné zdroje+ A popravdě se mi docela zamlouvá ten meč. Takže pokud ho seženete, tak bych ho přihodila na seznam. +dodá zamyšleně, jako by se snažila vyvrátit jeho informace, co nejméně nápadně+ A co se týče platby. +usadí se zpět na židli nespouštějíc z něj pohled+ Co byste si za to představoval? +zajímá se pro změnu co by uspokojilo jeho+

[Victoria]

+jenom máchne rukou, ať to Neferet vyřídí, když už tam jsou, založí si ruce na hrudi a kontroluje je zdálky, na svoji židli už se nevrátí, a propichuje ho pohledem od krbu+ A chcem o písemně. Kde je nějaká jistota, že nám nedáš vadný zboží. +vystrčí proti němu bradu+
Máš moje slovo miláčku, moje slovo je moje reputace. Víš, že ho dodržuju. +odbyde ji Jade, a jeho tón naznačuje, že s ní pomalu ztrácí trpělivost+
Jo? Jako tvoje slovo, že na mě nikdy nevztáhneš ruku? +odfrkne si posměšně Vicky+
A dotknul jsem se tě někdy, dokud jsi byla se mnou? +vyjede na ni a oči mu varovně blýsknou, nehraj si se mnou+ tedy pokud jsi to sama nechtěla. +pousměje se jedním koutkem+ To ty jsi byla strašně žhavá změnit pravidla hry. Co tvoje slovo, že mně nikdy neopustíš? +zvedne ironicky obočí a ostře to tím uzavře+
Co tvoje slovo, že mně nikdy nebudeš nutit vraždit lidi? +prskne po něm zpátky jedovatě, než si uvědomí, že tam nejsou sami, tak toho radši nechá, odvrátí se od něj a zapálí se, a na půl ucha poslouchá, co Nef domlouvá+

[Jade]

Musíš ji omluvit, tohle s člověkem dělá neuspokojivej sex. +pokývne směrem k Neferet a rýpne si ještě maličko+ Hm. +posadí se zpátky, když vyjádří touhu vylákat upíra z doupěte+ Existují přivolávací kouzla, ale ta fungují spíš na duchy. A je k nim potřeba krev příbuzné osoby. +obočí se mu stáhne k sobě, jak přemýšlí, a mimoděk si zastrčí vlasy za ucho+ Provedu... výzkum. +usměje se poněkud děsivým způsobem+ Kletba bude vyžadovat určitá... specifika. Kombinovanou magii, a tak. +nadhodí lehce+
Poradíme si i bez tvé nezištné magické pomoci, ani se nenabízej. +odsekne mu rovnou Vicky, na což on jen pokrčí rameny, jakože vnucovat se nebude+
Meč... je cenná věc, a budu ho chtít zpátky. Jsou to sběratelský kousky, a je jich málo. +podotkne, a tváří se u toho i celkem vážně+ Stačí ti jeden meč? Nebo jsi náročná a potřebuješ aspoň dva? +nakloní hlavu na stranu tím mnohoznačným způsobem, co naznačuje, že ví víc, než by chtěla+ Nechceš toho málo, amazonko. +tentokrát ji osloví spíš pobaveně, než jízlivě+ Platby. +usměje se jak kocour, co přišel na smetanu, očividně jeho oblíbená část+ Jde o to... co mi můžeš nabídnout. K čemu jsi dobrá. +pozvedne tázavě obočí a sklouzne pohledem po jejím těle, ne že by si vyloženě říkal o sex, spíš zkouší, kam až by byla ochotná zajít+

[Neferet]

+pozorně ty dva sleduje jako by měli po sobě každou chvíli skočit. Nelíbí se jí ton jaký zaznívá v Jadeovi v hlase, jako by čekala že Vicky každou chvíli uřkne nebo naopak ona jeho. Na jeho omluvu jen zlehka pokrčí rameny na znamení, že jí něco takovýho nevzrušuje, i když opak je pravdou a je poněkud víc napjatá, jak čím dál víc očekává, že se to zvrtne+ Je to nejméně čtyřista let stará mrtvola. Obávám se, že příbuzný nevede, pokud by nestačil potomek. +pokrčí zlehka rameny a nakloní hlavu mírně na stranu, jak ho pozoruje, když přemýšlí a těžko říct, co si o tom přesně myslí a jen těkne pohledem k Vicky, když se opět ozve a jen pokývá hlavou+ Stačí kletba o zbytek se postaráme sami. +odkývá naprosto vážně+ Jeden bude naprosto dostatečný. +odpoví vážně i klidně, ale v očích jí přeběhne stín znepokojení. Nelíbí se jí myšlenky, které jí vedou směrem k úvahám, kolik toho Jade může vědět+ Když už do něčeho takového jdu, tak proč nevyužít toho co se nabízí. +pokrčí zlehka rameny a pousměje se, tak lehce a měkce, aniž by si to uvědomila+ Bohužel, životopis jsem nechala doma na stole. +rty jí cuknou v úsměvu a nakloní opět hlavu zamyšleně na stranu+ Pokud se to nedotkne mojí rodiny a přátel, nemám problém se spoustou věcí. +pokrčí nakonec opět vážně rameny+ Spíš řekněte, co byste si představoval a já vám povím, jestli jsem toho schopná nebo ne. +nadhodní zkusmo a předstírá jako by si jeho pohledu nevšimla, i když se pod ním nepatrně zavrtí. Vyhlídka sexu se jí kdo ví jak nezamlouvá s ohledem k tomu že nikdy nebyla na příležitostný sex, ale pokud nebude zbytí, zvládla by to+

[Jade]

+usmívá se pro sebe takovým vnitřně spokojeným úsměvem, protože její napětí moc dobře cítí+ Pochopitelně. +přikývne+ Ne, tohle bude třeba směrovat jinam. +souhlasí, chviličku nad tím uvažuje a na ten moment vypadá úplně pohlcený problémem, jako by zapomněl, že s ním vůbec jsou v místnosti, lehce si poklepává ukazováčkem na spodní ret a v oči mu lehce svítí vzrušením z nové výzvy+ Vím, kam se podívat, ale nemůžu ti to dát okamžitě. +řekne nakonec, když se z toho vytrhne+ Ozvu se až to budu mít. +zvedne k ní oči, ale neříká to jako návrh, spíš jako by jim to oznamoval+ Meč musím nejdřív vyzvednout z depozitáře. Kletba... +natáhne ruku a z kufrů u postele k němu přiletí tenká, ale očividně stará a hodně používaná kniha, a podle tmavorudých skvrn a černé kožené vazby to na beletrii nevypadá. Když ji otevře, obě mají pocit, jako by se místností proplížil závan něčeho mrazivého a děsivého, ale on to zdá se nevnímá, pohladí desky skoro s něhou, nalistuje příslušnou stránku a poklepáním hůlky zkopíruje její obsah na prázdný pergamen, knihu odloží a pergamen pomalu sroluje, s pohledem zkoumavě upřeným na ni. Natáhne k ní ruku s ruličkou, a když po ní sáhne, ucukne před jejími prsty+ Neměla bys to nechávat nikde válet. Je to delikátní a poměrně hodně nelegální věc. +poznamená s drobným úsměškem, a tentokrát ji nechá si kletbu vzít+ Neříkej. +pousměje se způsobem, který říká, že to nevadí, protože o ní stejně ví dost i tak + Myslím... že platbu zatím také odložíme. Až zjistím, na co se hodíš, dám ti vědět. +pousměje se křivě+

[Victoria]

+Vicky to podmračeně sleduje, ale knihu pozná, takže usoudí, že podvést se je nesnaží, a pod vlnou nepříjemně plíživého mrazení se trochu zachvěje+ Ne. +vyhrkne okamžitě+ Ani náhodou, řekni si co chceš, teď hned. +zavrtí hlavou rázně, a střelí po Nef úpěnlivým pohledem, že přece nemůže být tak pitomá, aby mu na sebe dala v podstatě bianko šek úplně bez omezení+
Miláčku. +zavrčí na ni Jade, a tentokrát to rozhodně nezní dobře, do hlasu se mu dostane jasné varování, vstane, a pomalu k ní přejde, tak trochu jako kroužící predátor+ Uzavírám dohodu s tebou nebo ne? +zeptá se konverzačně a pomalu ji obejde+
Jdi do prdele, tohle na ni vůbec nezkoušej, rozumíš? +prská po něm a snaží se nenechat si ho dostat za záda, ale to už ji chytne zezadu za krk, jemně obemkne prsty jedné ruky hrdlo ze stran a zlehka ho palcem polaská+ Uzavírám dohodu s tebou nebo ne? +zeptá se hlasitěji+
+Vicky ztuhne hned jak se jí dotkne, místo aby se snažila se vysmeknout zůstane kompletně zmrazená+ Ne. +procedí skrz zuby+
Ne. +zopakuje souhlasně Jade, zatímco jí krouží palcem po kůži, a najednou zničehonic prsty prudce sevře+ Tak drž hubu. +zařve jí asi z pěti centimetrů do ucha, až se proti vlastní vůli reflexivně přikrčí, a pak ji pustí, jako by se nic nestalo, a bez jediného dalšího pohledu na ni se vrátí na svoje místo, Vicky ho vztekle propaluje pohledem a mne si bílé otisky po jeho prstech+

[Rebecca Altamirano]

( to jsou zhruba moje pocity při šmírování pardon, já musela, už jsem pryč )

[Neferet]

+pozorně ho sleduje, jak přemýšlí, jak se tváří. snaží se tvářit naprosto vážně a vyrovnaně, když trpělivě čeká až se rozhodne co dál+ Dobře. +pokývne zlehka hlavou, že si počká na to až prověří své zdroje a zastaví se kdo ví kde, aby sehnal co je třeba. pozorně sleduje knihu, která se k nim blíží a ve chvíli kdy jí otevře se jí po páteři vyšplhá mráz pod jehož chladnými prsty se bezděky zachvěje. přimhouří oči jak pozoruje jeho chování a to co dělá, jako by čekala že něco vyskočí a kousne jí, ale jakmile sroluje pergamen donutí se uklidnit a tvářit co nejvíc klidně, jak se k němu obezřetně natáhne pro pergamen+ Vím jak s takovými věcmi zacházet. +ujistí ho, než si od něj vezme pergamen, který převrátí mezi prsty. prudce k němu zvedne pohled, když chce platbu odložit a už už otvírá ústa, aby se vyjádřila, když jí Vicky předběhne. upře na ní pohled říkající, aby byla pokud možno zticha, jako by tušila, že teď je ta chvíle kdy se to může zvrtnout. vytáhne se na nohy a otočí se k nim víc čelem, jako by snad mohla dostat šanci Vicky dostat od krbu. po kůži jí přeběhne magie, je to pouze instinktivní reakce, ve chvíli kdy Jade obtočí prsty Vicky kolem krku, ale je si moc dobře vědomá toho, že v tuhle chvíli je poněkud bezmocná pokud nechce, aby se to tu nehezky semlelo. bezděky však udělá krok vpřed, když Jade stiskne, ale vzápětí se zarazí a obezřetně ho sleduje jak se vrací zpět na místo. stejně tak rychle jak jí stoupl tlak se uklidní a magie se vypaří jako by snad nikdy neexistovala+ Dobře, odložíme výběr způsobu platby, ale pouze pod podmínkou, že se nijak nedotkne mých blízkých a přátel. +rozhodne se, že by se mohlo taky stát, že by do toho chtěl zatáhnout třeba Vicky nebo někoho dalšího od jejího bratra až po vlastní sestru+ A příště se setkáme bez zbytečných očí. +loupne zamračeným pohledem po Vicky, myslíš tím, že dorazí sama bez doprovodu+

[Jade]

(Holky vy jste strašný masochistky )

+změří si ji pohledem, jako jestli ho má za blázna, a během půl vteřiny jí pergamen zmizí z dlaně a objeví se zpátky v jeho ruce+ Nedávám záruky. +zavrtí rezolutně hlavou+ Buď to chceš, nebo ne. +nakloní hlavu na stranu a s přimhouřenýma očima ji upřeně pozoruje, trochu jako číhající kobra a v klidu si ruličku proplétá mezi dlouhými prsty+ Platíš ty. +dodá jako že to je samozřejmost+ Ty uzavíráš obchod, ty dáváš protislužbu, taková jsou pravidla. +pousměje se křivě+ To bude rozhodně příjemnější pro všechny zúčastněné. +blýskne se mu v očích+