Suterén - Vishous / Rhage / Butch

[Rebecca Altamirano]

Jestli to měla být urážka a výhružka, obojí bohužel minulo můj sluch. +odsekne ledově a dojde zvednout Syr ze země+ A o můj obličej se laskavě nestarej, díky. +dodá ještě+ Jo, taky se mi zdá. +přikývne souhlasně+ Možná bysme mohly trochu zapracovat na ukáznění tvé mysli. +koukne na ni pátravě+ Nechceš třeba domluvit lekce u Snapea? +zeptá se jen napůl vážně:D by měl určitě radost:D+ Tak jdeme a budem doufat, že ti nezdemoluje hotel. Nebo čtvrť, když na to přijde. +střelí po něm znovu ne právě přívětivým pohledem+

[Syriana Spinnel]

+vyhrabe se na nohy ,zdá se, že na zemi je teď nějak častěji, než je jí milé.+Ráda bych podotkla, že pokud zdemoluje byť jen.... vázu na stolku, tak na něj pošlu Bjorna, bude nadšením bez sebe. +pak se rozřehn+. ty jo Severus! že mě to nenapadlo hned, když už jsem na té sebevražedné cestě, proč nenavštívit našeho profesora. +Otevře dveře a vyjde na chodbu.+ Jo mimochodem kotě, asi mám zlomenou ruku, +řekne jí už jak se za nimi zavřou a ony jdou nahoru.+ Musím si zavolat. +dodá jakože fakt na to nezapomněla.+

V: O mou hlavu se laskavě nestarej +ucedí skrze sevřené rty.+ A teď byste laskavě mohly vypadnout, rád bych se trochu prospal +promne si oči a zakryje se peřinou a dá si ruku pod hlavu.+

[Rebecca Altamirano]

Jak pán poroučí. +usápne ironicky a potlačí touhu přidat poklonu:D Vyjdou se Syr ven a když jsou dostatečně daleko od pokoje, koukne na ni+ Je nesnesitelnej. +shrne svoje dojmy do dvou slov:D+ Cože?! A to mi říkáš až teď?! +zděsí se a hned se jí sápe po ruce. Opatrně ji prohmatá a pak vyšle svou léčivou moc a kost zahojí.+ Tak. Příště hlaš takový věci hned, prosím. +koukne na ni přísně+ Fajn, tak si pro mě za mě, zavolej. +rezignuje a dokonce jí podá svůj mobil+

[Vishous]

+Několik desítek minut se na posteli převaluje až to se zaklením ve starém jazyku vzdá, přitáhne si k sobě jeden z notebooků a zkontroluje kamerové záznamy. Napíše si zjištěné nové informace do dokumentu a ten pak obratem přepošle do sídla bratrstva. Rozhodne se Wrathovi zavolat až večer. Zapálí si svou ručně balenou cigaretu a přeje si, aby ta žhnoucí koule už zapadla a mohl vyrazit prozkoumat uličky tohoto města. Nakonec si pustí nového Mad Max a u něj nakonec usne. I když Furiosa mu připomíná Xhex z ZeroSum. Až na tu ruku teda.+

[Vishous]

+Vzbudí se přibližně hodinu před setměním. Sprcha - první jídlo - cigareta. Zvyky jsou dobré, zvyky dávají smysl řádu. A to on rád. Vezme si notebook a zkontroluje záznamy z kamery, co se dělo během bílého dne. Překvapeně zvedne obočí, jakmile najde stopy po pokusu o hecknutí jeho systému.+ No to se na to podívejme. +zamumlá si pod nos a vyšle stopovače - seciálně vymyšlení algotirmus, jasně že jeho Aby zjistil s kým má tu čest. Nechá to běžet a začne se chystat na průzkum města a hlavně toho centra, co mu vyslepičil bezduchý. Ten jeho hrnek uloží do bytelné truhly schované ve skříni. Natáhne si kožené kalhoty, černé uplé triko, vysoké vojenské bagančata. Zkontroluje obě dvě svoje dýky a cvičně si prokřupe krk. Zdá se, že vše je připraveno. Jakmile vyjde ze dveří, spustí se ochranný alarm a jeho pokoj se stane nedobytným. Kdzž kráčí přes recepci, měří si chlapa na reepci a vyjde do chladného večera.+

[Vishous]

Myslíš jako co, +ušklíbne se+ Já se nikoho o pomoc neprosím, to je jen a jen moje práce +A pak už si to rázuje, a sám se sebou se vsadil, že ho na 90% dožene dřív než dojde k pokoji.+ Já svůj názor měním málokdy, ale rozhodně si nepřeju aby ses mi motala pod nohy, až zas budu v terénu, takže se tě radši pár odpověďmi zbavím jedou pro vždy. +Odemkne pokoj a vypne bezpečnostní alarm.+ Jako doma, ostatně už to tu znáš. +Shodí ze sebe bundu a pověsí ji do skříně. Povyndává všechny mobili a notebooky na stolek, až skoro není vidět, kolik na něm stojí techniky. Pak odemkne truhlu, kde už je pár hrnků a přidá k nim ostatní.+ Chtělas vědět, co v tom je. +Podá jí jeden+ Prosím, jen se podívej, je to lahůdka +A jak Beccy uvidí, v hrnku se nachází něco, co zdánlivě kdysi bylo lidským srdcem, teď je to však černé jako dehet, kluzké a lesklé, taky scvrklé jako shnilá hruška a bezdušácký smrad naplní místnost.. V vytáhne ze svých zásob cigaretu s tureckým tabákem a požitkářský si zapálí. Taky najde novou láhev GG.+ Vodku s džusem? ale džus mi jaksi došel. +Nabídne jí dokonce pohostinně+

[Rebecca Altamirano]

Myslím jako, že bys mi tyhle krámy dal, já se přemístila sem a ty bys nejspíš mohl použít nějaký svůj vlastní způsob přepravy, který pravděpodobně nemůžeš použít, pokud něco neseš. +shrne stručně, co z toho všeho vydedukovala+ A pokud si vzpomínám, o pomoc jsi neprosil; nabídla jsem ti ji sama a věř nebo ne, ale zcela nezjištně. Ale blbej kdo dává, blbější kdo nebere. Už takovou chybu neudělám. +ušklíbne se jízlivě+ No když myslíš...+konstatuje neurčitě tu jeho naději, že se jí zbaví; i když nakonec ona už teď ví, kde se ti smraďoši schází a narozdíl od něj tam může vyrazit i ve dne. Rty jí zvlní opravdu ďábelský úsměv, takže musí být jasné i naprostému naivkovi, že to nejspíš jen tak být nenechá. A on je všechno možné, ale naivita mezi jeho charakterový vady určitě nepatří:D Sedne si do jednoho z křesel a udělá si pohodlí opravdu jako doma. Sleduje ho očima jak přechází po pokoji, vybaluje co si donesl a je jí jedno, že na sobě ten pohled docela určitě přímo fyzicky cítí. Když k ní natáhne ruku s jedním hrnkem, konečně toho skenování nechá a zvedne zvědavě obočí. Bezeslova si to vezme, sundá pokličku z vršku a podívá se dovnitř. Nakrčí znechuceně nos nad tím smradem, ale jinak nedá najevo žádný odpor, nebo snad dokonce leknutí. Nakrčí obočí a důkladně si tu věc prohlíží, až nakonec přijme ten holý fakt, který jí mozek nabídl skoro okamžitě a ona si připustí, že je to opravdu srdce. Přiklopí zpátky pokličku a postaví hrnek na stůl.+ Takže oni...tamti...tamto...+nenachází správný výraz, jakým je nazvat, tak jen mávne přezíravě rukou, jakoby odháněla dotěrný hmyz+ ...nemají srdce. Doslova. Takže jsou to opravdu chodící mrtvoly, s tím rozdílem, že zombie nemluví, nepřemýšlí a ani zdaleka nemají tak tuhý kořínek. +je tím nanejvýš zaujatá, až do tý míry, že zapomene být sarkastická a kousavá; automaticky najede na "pracovní" režim a v něm nemá prostor pro žádné blbinky. Tedy většinou:D+ Stačí čistá, díky. +přijme jeho nabídku občerstvení, ale myšlenkami jakoby byla pořád u obsahu hrnku.+ Nikdy, za celý svůj život jsem nepotkala nic, co by bylo míň lidské, než tyhle věci. +řekne po chvíli tiše a zvedne k němu oči+ Jak jim říkáte?

[Vishous]

Ty to prostě nechápeš, já bych ti ty věci nedal ani kdybych se měl usmažit na slunku už z toho principu, že tě za a) vůbec neznám, b) bych pak musel nahánět ještě tebe a za c) krom svých bratrů a jejich shellan nevěřím nikomu na tomto podělaným světě, už jsi to pobrala? +Nechce být hnusnej, ale tohle je prostě holý fakt a tak to je. +Jelikož silně pochybuje o tom, že fešáci se budou scházet ve stejný tělocvičně i po té, co tam tak krásně vymaloval, jen pokrčí rameny s výrazem dělej si co chceš. Nalije sobě i jí po skleničce a pak si ne-užívá ten její pohled, ale to, jak konečně začala brát tu situaci vážně.+ Říkáme jim bezduší nebo chceš li lesseři. Osobně s Butchem jim říkáme smraďoši, protože je to jak pach posraný plíny a rozkládající se mrtvoly dohromady.+Pak se chvilku odmlčí a přemýšlí, kolik jí toho sdělit, aby měl pořád čistý svědomí.+ Jak jsi správně uhodla při jejich iniciaci o srdce přijdou. Omega - jejich stvořitel jim je vyndá z těla. Neřekl bych zombie... +zavrtí hlavou a nakrčí obočí jak to co nejlíp vysvětlit.+ Byli to normální lidi, ze kterých se staly vrazi bez nejmenších skrupulí a následující svého pána. Tedy Omegu, ne velitele, páč ti se u nich střídají jak ponožky. Sem tam je převrat a tak... Těžko vést je, když jsou všichni ze stejného těsta, sociopatičtí sadisti, těšící se z jakéhokoliv utrpení jiných. Takže, tyto týpky poznáš lehce, čím jsou starší, tím jsou víc bělejší. Prostě ztrácejí pigment. No a taky podle toho smradu. Nejí, Nepijí a jsou Impotentní. A co vím, nikdy nebyla iniciována žena, až na jednu malou nehodu. +Mávne rukou, jakože to nestojí za řeč.+ Jo, kde jsem to... +lokne si.+ Takže jde je zabít jen pár způsoby. +Vytáhne obě dvě svoje dýky a ukáže jí je.+ Propíchnout hrudník čímkoliv ocelovým, to je jeden a k tomu druhýmu potřebuješ jednoho z mých bratrů, takže o tom netřeba mluvit. Pak taky tímhle +zamává ve vzduchu svou rukou v rukavici.+ A další můj brácha si je dává k večeři. No takže asi tak. Otázky? +rozvalí se v křesle a dívá se na ni.+

[Rebecca Altamirano]

Jo jasně, já bych si z toho totiž udělala doma výstavku. +odsekne, už taky trochu naštvaná, ale nechá to už být.+ Jistě, pane, pobrala. +probodne ho zuřivým pohledem a musí vstát a chvíli se něj nedívat, protože ji fakt strašně vytáčí ta jeho nadřazená blazeovanost+ Smraďoši...+zvedne pobaveně koutek+ ...jo, tak jsem si je taky pokřtila. Stručný a výstižný. +ušklíbne se a pak zase jen poslouchá a mlčí. Chvíli zpracovává informace, který jí sdělil, po chvíli si zase sedne, vezme si skleničku a zamyšleně ji otáčí v prstech.+ Hmm....takže to máme něco jako armádu nemrtvých sociopatů, s prakticky nekonečným množstvím potenciálních rekrutů, jejichž jediným cílem je...co? +vzhlédne k němu+ ...vyhubit tvoji rasu? +schválně neříká "naši rasu", protože ač jsou oba upíři, je jasné, že jsou tak odlišní, jak jen je to možné; dýky si prohlédne se skutečným zájmem, předkloní se, aby se mohla podívat co nejvíc zblízka, ale nedotkne se jich; sama nemá ráda, když na její zbraně sahá někdo cizí a u chladných zbraní je to ještě větší tabu, majitel má ke svým nožům, mečům a dýkám často velmi důvěrný vztah+ Nádherná práce...+řekne tiše, s opravdovým uznáním a úctou v hlase. Znovu se odtáhne a vypije polovinu skleničky; když zamává rukou v rukavici, zkřiví rty v úšklebku+ Jo, tu drž dál i ode mě, prosím...+opře se zase v křesle a zadívá se na něj s nečitelným výrazem+ Kdo v týhle vaší válce vyhrává? +zeptá se tiše po chvíli mlčení, kdy už to vypadalo, že žádné další otázky nemá, prostě jen dopije a vypadne z jeho pokoje a nejsíš i z jeho života celkově; jak tam tak sedí, napůl ponořená ve svých myšlenkách, vypadá, že dospěla k nějakému rozhodnutí, které nebylo snadné, ale hodlá se jím v budoucnu rozhodně řídit+

[Vishous]

+Docela hodně se mu líbí, jak mu hezky říká pane. Naprosto přesně si to dokáže představit v úplně jiné situaci a najednou se opravdu hezky uculí.+ Hm? Jo přesně tak. Shrnula jsi to dobře. Nepřeberné množství potenciálních rekrutů, dokonce jsme už zažili i hromadný iniciace a nebylo to nic hezkého. Co bys řekla? +Hlas má trochu zjitřený emocemi, jak se ho to dotýká.+ Naneštěstí nás není tolik, kolik bychom potřebovali. Bratrstvo je jen hrstka bojovníků proti takříkajíc nepřestávající vlně tsunami smraďochů. Ale, já osobně věřím, že se jednou musí naplnit nějaká kapacita, kdy už Omega nebude moct vytvořit nové bezduché. I díky Butchovi. Takže až tahle situace nastane.. pak nastane Lov. Doteď to prostě berem jako trénink, i když věřím, že Omega nestíhá vyrábět tolik bezduchých, kolik jich likvidujeme. Ale to, že přesídlili i sem na Starý kontinent byla rána pod pás, protože tu nezůstal žádný z bratří.
Díky, s ocelí mi to celkem jde, mám supr příruční kovárnu +mrkne na ni.+ Jsi spokojená s tím, co jsi se dozvěděla? +Upřimně se zajímá+