od Rebecca Altamirano » 23 dub 2016 21:45
Vážně? Tak to jsem teda zvědavá...+zvedne obočí a její zájem opravdu probudil+ No v každým případě je dobře, že je tady. Protože jinak vážně nevím, jak by to předtím nahoře dopadlo...+a možná to radši ani nechce vědět; zase otočí na druhou stranu a přitulí se k němu, dokonale se "nalžičkuje". Přestože je unavená, usnout ale nemůže. Zírá do tmy a přemýšlí o všem, co se za pár dní stalo. Záda ji pořád trochu svědí, jak se rány hojí, je to ale už jen jako vzdálená ozvěna, kterou už skoro nevnímá. Nakonec také usne, ale poněkud splašený vír myšlenek nedokáže zcela utišit ani spánek. V jednu chvíli se jí zdá divný sen, není v něm zřetelné, všechno jakoby zahalené mlhou, ale pocit ohrožení ji celou prostoupí, až je vzápětí nahrazen ledovou hrůzou a tím hnusným, nasládlým puchem, který už bude mít navždy spojený se Zlem. Prudce otevře oči a zírá upřeně do neprostupné tmy před sebou; hruď jí na okamžik sevře panika, má pocit, že se nemůže pohnout, nadechnout se; zůstane nehybně ležet a silou vůle se soustředí na své tělo, než jí pomalu dojde, kde je a uvědomí si i objetí silných paží, které ji tisknou k tvrdému, vypracovanému tělu za ní. Pomalu vydechne, zklidní divoce bušící srdce a zavře oči, aby se ještě pokusila usnout.+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time