Pokoj č. 2

[Wenai Lafayette]

[Jacob Downly]

+vrátí se z Kanady a hned, jak něco pojí a osprchuje se, tak začne prohlížet fotky, které udělal a vybírat ty hezké+

[Jacob Downly]

+dovede ji do pokoje a posadí na gauč+ Pokud chceš něco k pití tak se neostýchej. +ukáže na minibar+ Skočím pro ty fotky. +odběhne, ale zachvíli je zpátky s deskami, které rozloží na stolku před gaučem. Sedne si k ní, dost blízko, skoro se jí dotýká bokem. Líbí se mu, že je taková otevřená, líbí se mu, že se líbí jí+

[Vanessa]

+vejde za Jacobem do pokoje a rozhlédne se+ Tak můj pokoj vypadá úplně jinak +usměje se a posadí se na gauč+ Dala bych si vodu nebo minerálku, prosím +na alkohol se ani nepodívá, zato z Jacoba nemůže spustit oči. Když se Jacob na chvilku vzdálí, několikrát se zhluboka nadechne, aby rozdýchala ty emoce, co se v ní nahromadily, ale když se vrátí, už je zase v pohodě. Ovšem až do doby, než si k ní sedne a ona ucítí jeho omamnou vůni, ze které málem omdlí (jak to ten Jacob dělá, že ženským se z něj podlamují kolena? ). Radši se rychle nakloní nad fotografie a s předstíraným zájmem si je prohlíží+ Jsou opravdu krásné +to ale řekne popravdě+ Kde jsi to fotil?

[Jacob Downly]

(to bude tím, že je to furt jeda a ta samá ženská )

+donese jí vodu a začne jí ukazovat fotky jednu po druhé+ Každou jinde, každá má trochu jiný příběh. Tahle je focená ve čtyři hodiny ráno. Rybáři každý den vyplouvají na moře, aby zajistili obživu svým rodinám. Světlem vylákají ryby do sítě. +on se ale nedívá na fotku, sedí teď k ní docela blízko a z boku sleduje její tvář, tak krásnou, objevuje na ní detaily, které dřív neviděl, unesený jejím půvabem+

[Vanessa]

+napije se a vezme si fotku do ruky. I když původně vůbec nepřišla kvůli nim, zaujme ji. Poslouchá její příběh, jeho podmanivý hlas+ Muselo to být hodně náročné vyfotit takový záběr +otočí se k němu a v tu chvíli si uvědomí, že se Jacob na ni celou dobu dívá. Hledí mu do očí, nemůže se od nich odtrhnout a cítí, jak se do nich propadá jako do propasti+

[Jacob Downly]

+zvedne koutek v úsměvu+ Jo malém jsem u toho spednul do vody a utopil foťák.+pohledné ji do oči a hodlá se v nich ztratit i když jsou jiné než obvykle+ Styx.. +zašeptá a pohladi ji po hraně čelisti a přitáhne si ji k sobě a políbit ji. Jen jemne jako by s e bál aby mu neutekla+

[Vanessa]

+jak ji osloví cizím jménem, po tváři jí přejde stín hlubokého zklamání. Tak moc by mu chtěla říct, že není žádná Styx, ale Vanessa, ale moc dobře si uvědomuje, že všechno tohle krásné by okamžitě pominulo. Proto dále hraje tu svoji hru a tu pravou, která jí stojí v cestě, začne z hloubi duše nenávidět+ Jacobe... +zašeptá jeho jméno a pak zavře oči, jak se jeho rty dotknou těch jejích a opětuje mu jeho polibek. Vůbec se mu nebrání, naopak, ovine ruce kolem jeho krku, přitáhne si ho blíž a polibek prohloubí+

[Jacob Downly]

Nebudu smutná nádherná. +pohladi ji po tváří když si všimne jejího krátkého zachmureni. Liba ji dlouho jako by se ji nemohl nabazit. Hraje si s jejími rty a nakonec se i odhodla sklouznoit z ramen k jejímu boku a k pasu který pohladi a krát e přejede špičkami prstů po mezere mezi halenkou a sukni+ Chci tě. +zašeptá ji do rtů+ Chci tě od prvního okamžiku kdy jsem tě uviděl. Nesud mě za to prosím.

[Vanessa]

+všechnu svoji touhu přenese do jejich polibku a dá mu tím najevo, že ho chce. Vzdychne mu toužebně do úst, když ucítí jeho prsty na nahé kůži+ Och, Jacobe... taky tě šíleně chci +hlas se jí roztřese vzrušením, jak ho cítí tak blízko u sebe. Vyhrne mu tričko, sklouzne dlaněmi na jeho pevné břicho, polaská hruď a pak mu jemně přejede zuby po bradavce+ Chceš mně? Tak si mě vezmi +nabídne se mu ochotně, nemyslí teď na to, že Jacob touží po Styx, teď je jenom její+