od Rebecca Altamirano » 20 bře 2016 18:19
+ráno po koncertu vstane brzo, ještě před svítáním a i s kazetou se přemístí do Guns. Sedne si do křesla a pustí si záznam. Podívá se na něj několikrát a pak i zpomaleně; přiblíží si Payninu tvář, když vyběhla z haly. Jasný záchvat paniky. A pořádný. Sevře rty do tvrdé linky. Nejradši by si toho nadrženýho idiota našla a podala si ho osobně. Pak si zpomalí Deanův zákrok. Hezky vteřinu po vteřině, analyzuje každý jeho pohyb. Studuje v přiblíženém rozlišení jeho výraz a velice dobře vidí ten okamžik, kdy se tomu skoro poddal, ta chuť, rozmlátit mu obličej na kaši a i ta chvíle, kdy si to uvědomil a vyděsilo ho to k smrti. A nakonec Paynina tečka. Stopne záznam v okamžiku, kdy se něžně dotkne jeho tváře. Opře se do křesla a zamyšleně se divá na ty dvě děti, které ale mají jen minimální šanci dospět v normální lidi, s normálními problémy. On má možná větší šanci. Ale Payne...vrátí záznam na moment, kdy drží chlápka za vlasy a zírá mu do očí. Ne, pro ni už cesta zpátky neexistuje...Pokud si doteď myslela, že nějakou naději má a že se ty jizvy na její duši někdy zacelí, teď ví, že se to nestane.+ Opravdu nakonec může být jako já...+zašeptá do ticha a z toho zjištění nemá ani trochu radost. Ví, jaký ji nejspíš čeká život. Plný násilí, bolesti, krve...a samoty... Znovu nechá záznam dojet ke konci, když spolu zamíří pryč.+ Možná, že samoty ne...+pronese tiše s nadějí v hlase+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time