Střešní byt - hlavní pokoj

[Rebecca Altamirano]

Jo..nejspíš máš...+protáhne tiše a rty jí ozdobí drobný úsměv+ Ráda vyřídím. A souhlasím, je to krajně neslušný. +uculí se pobaveně; to , že se ještě nepochybně uvidí nechá bez odpovědi, aspoň dokud se s prásknutím nepřemístí.+ Jo. O to se už postarám...+zapřede pak tiše a zní to jako přísaha. Dalším mávnutím rukou obnoví protipřemisťovací obranu, vstan a zamíří do koupelny. Svlékne si župan, pustí ho na zem a nahá se postaví před zrcadlo. Rukama se opře o zrcadlo, nakloní se blíž a zadívá se sama sobě do očí. Sleduje, jak pomalu o pár odstínů zesvětlají, z černé na tmavě hnědou a zavrtí hlavou+ Bezvadný. Fakt naprostá paráda. +zavrčí naštvaně, odvrátí se od zrcadla a zamíří do sprchy, kterou už rozhodně potřebuje+