*Tím jak jsou ti tři na podiu zabraní do svých plánů, nevšimnou si, že je někdo sledoval...z druhé strany sálu se plíživě, kradmo plíží nová energie, marazivá, rozzuřená, že si dovolili proti nařízení, které vydal, se postavit a spikli se proti němu... ostny hněvu se ledově zakusují do kůže, barvy iluze šednou a vytrácejí se i obrysy, jako by ji někdo pohlcoval, krmil se na ni... sklenice na stolech, ve kterých v předchozí iluzi vykrystalizovaly z rudé tekutiny malá rudá srdce se opět mění, v každém z nich se objevují další a další ostré jehličky, tak jako diváky bodá mrazivá energie*
*ze schodu přichází Aubrey, ve tváři aristokratický, kamenný výraz, který neodráží nic z toho, co prozrazuje jeho moc vířící kolem...když je až u podia, srazí se jeho nevraživost, touha po pomstě a krvi s vášní a láskou a dá se s nimi do boje...i když jsou na Aubreyho tři, nemohou konkurovat hbitosti a rychlosti získané staletími. Phillip se velmi brzy stáhne a s ním zmizí i Theresa...takže na podiu zůstanou jen Aubrey a Robert, v tanci-boji na život a na smrt, jak kolem sebe víří, strávají ze soupeře kusy oblečení...v té hrozivosti dvou bojujících upírů je cosi fascinujícího, na jedné straně nebezpečně účelný, úsporný a rozumem se řídící Aubrey a na druhé straně Robert, elegantní, rychlý a mazaný, vynahrazující chybějící věk vlastní mocí....lze vycítit i jiný patrný rozdíl, jak mladší upír má narozdíl od starého potenciál, stát se někdy v budoucnu Vyšším, což přivádí půl tisíciletí starého upíra k nepříčetnosti. *
*Když to vypadá, že jejich boj neskončí, získá Aubrey nakonec navrch, srazí Roberta k zemi a sehne se nad ním, kolenem ho přidrží na podlaze a ruku natáhne k jeho hrdlu* Největším darem bohům je život...i ve jménu lásky...*sykne tiše, ale slyší ho všichni, jako by jim stál za zády a dotkne se Robertova hrdla, iluze se rozvlní a sál naplní energie, živá, nabíjí diváky chutí žít, užívat si, tím víc, čím tiskne Aubrey Robertovo hrdlo. Tak mají diváci možnost zakusit, jaké to je, čerpat životní energii, jaké to je, probudit se z denní smrti zpět do života a nakrmeni krví prostřednictvím Asherovy iluze, jsou syceni životem. Čím se diváci cítí lépe, silnější, plni života a energie, tím je iluze kolem Roberta s Aubreym rozvířenější, zmizí zahrada s altánem, Řím hoří, Valentýn umírá, vzduch jiskří energií...a nad tím vším stojí Aubrey, který učinil největší oběť bohům...*