Bora Bora

[Remus]

+usměje se a přitáhne ji k sobě pevněji, a pak je oba přemístí, trvá to docela dlouho, takže to je nejspíš daleké přemístění, a když se vynoří z meziprostoru, dýchne na ně teplý vzduch+ nejdřív mě napadlo, že bychom se mohli po deseti letech zajít podívat na mýtinku, ale tam jsme byli minule, a i když vzpomínání je pěkné, měli bychom se obracet i do budoucnosti... +pousměje se a sundá jí dlaň z očí, takže může vidět, že se ocitli na terase jednoho z apartmánových domečků na moři+ a podívat se někam, kde jsme ještě nebyli. +mrkne na ni+ Uhodneš, kde jsme?

[Styx Lupin]

+nejdřív si myslí, že ve foyer se setkají s některým z jejich londýnských přátel, Viki s Byronem třeba, možná Regulusem Blackem, nebo nedejmerlin Snapem , ale když ucítí smršť přemístění, její zvědavost se zdvojnásobí. Když konečně otevře oči, téměř ji oslepí tropické slunce+ Jú +vyjekne a s překvapeným výrazem ve tváři se rozhlédne kolem sebe, ta tyrkysově modrá voda a slaměné domečky na kůlech jsou jí náramně povědomé+ To vypadá jako... Bora Bora? +koukne na Remuse, jestli to uhodla+ My jsme vážně uprostřed Tichého oceánu? +zasměje se nevěřícně+

[Remus]

+že by s nima Regulus slavil desátý výročí? teplo sálá ze všech stran, a s vlasy si jim pohrává větřík od oceánu, na terase vedle nich čeká prostřený stůl pro dva a všude kolem je klid a šumění moře+ Už to tak bude. +uculí se+ Pozítří nám sem přemístíme dvojčata a můžeme si vychutnat dovolenou jako rodina, ale na ty dva dny je tenhle domeček jenom náš. +usměje se n ni+

[Styx Lupin]

Bora Bora? Tak to je úžasné! Vždycky jsem si přála tohle místo navštívit +vyjekne šťastně a obejme ho kolem krku+ Děkuju, Vlčku +vroucně ho políbí na rty+ Máš to tedy dokonale vymyšlené. Prckové si to tady určitě taky parádně užijí +pochválí ho, že myslel i na dvojčata+ Dva dny úplně sami v tomhle ráji uprostřed oceánu? +zasvítí jí významně oči při té představě+ To bychom měli vymyslet nějaký zajímavý program +uculí se a chytne ho za ruce+ Můžeme začít tím, že se na to posilníme +zasměje se a přistoupí ke stolu, plného plodů moře+

[Remus]

Já vím, že přála. +uculí se na ni, chytne ji kolem pasu a obejme ji tak pevně, že ji na chvilku nadzvedne ze země+ Jsou tu i krásné písečné pláže, myslím, že se jim tu bude líbit. A nám ostatně také. +mrkne na ni+ Jsem si jistý, že už něco vymyslíme... +sklouzne jí dlaněmi z pasu trochu níž, a pak jí u stolu podrží židli, na něm kromě jídla samozřejmě vévodí kytice růží, za každý společný rok jedna+

[Styx Lupin]

+zavýská, když ztratí půdu pod nohama a pevně se ho chytí kolem krku+ Myslím, že se jim budou líbit hlavně ty slaměné domečky +zasměje se+ Ale budeme muset na ně dávat mnohem větší pozor, aby nám nežbluňkli do vody, až budou tady řádit. Vlastně bychom je mohli tady naučit plavat +napadne ji a když jí Remus sklouzne dlaní po boku, příjemně ji zamrazí vzrušením, ale sedne si, aby pokračovali ve společném večeru, tady vlastně časném odpoledni+ To jsou ale nádherné růže... deset? +spočítá je pobaveně a se zavřenýma očima si k nim přivoní+ Děkuju, Vlčku +pohladí ho po hřbetu ruky a září štěstím jako sluníčko+ Nemůžu ani uvěřit, že už jsme spolu deset let +zazubí se vesele+

[Remus]

+to rozhodně, budeme muset kolem vstupu do vody umístit nějaké zábrany, znáš je, nezastaví se. +uculí se na ni+ můžeme to vyzkoušet, nevím jestli nejsou moc malí... já se naučil plavat až tak v devíti letech. +zasměje se+ A jedna výhoda přemisťování proti času je, že máme najednou mnohem víc společných hodin. +mrkne na ni+ Já vím, nemá se dávat sudý počet květin v kytici... ale líbila se mi ta symbolika. +pousměje se+ Docela to uteklo, že?

[Styx Lupin]

Malí? Vždyť jim budou za chvíli dva roky. Spousta dětí umí plavat dřív než chodit +usměje se+ Uvidíme, jak se jim bude líbit ve vodě, rozhodně je do ničeho nebudeme nutit +dodá s úsměvem+ Aha, takže ty sis vzal sebou obraceč času, abychom si ukradli nějaký čas jenom pro sebe +zasměje se vesele+ Takže to jsi určitě myslel i na to, abychom tady netrávili dva dny ve společenských šatech a v obleku +uculí se rozverně, co vymyslel a podá mu láhev vína+ Nalil bys nám, prosím?

[Remus]

možná to vidím moc úzkostlivě. +připustí pobaveně+ ale myslím, že budou chtít, oba jsou ve vodě jako doma, z bazénku je vždycky taháme s pláčem. +uculí se+ dva roky... letí to šíleně, že? +pousměje se+ Jen se neboj, nějaké oblečení z domova máme uvnitř v bungalovu... ale počítám, že moc času oblečení trávit nebudeme. +zavrtí hlavou a v očích mu blýskne, chopí se lahve a nalije jim oběma sklenici červeného+ tak na dalších deset... nejméně pětkrát. +uculí se+

[Styx Lupin]

Tys to naplánoval skutečně do posledního detailu +zasměje se, jak to má všechno připravené+ Myslíš, že oblečení nebudeme potřebovat? Alespoň do té doby, co tady budeme sami, viď? +uculí se šibalsky+ Ale proč ne... jsme široko daleko úplně sami. Jenom náš bungalov uprostřed oceánu... a ty a já +přimhouří spokojeně oči+ Ať jsou tak šťastné, jako bylo těchto deset +přiťukne si s ním a napije se, i přes to vedro má víno akurátní teplotu a je vynikající+ Překvapil jsi mě... a udělal mi radost s tímto nápadem +chytne ho něžně za ruku a pohladí palcem jeho prstýnek (pokud ho tedy nosí:)) a cítí tu magickou sílu, která je spojuje+