Vlastně, když se tak zamyslím +zvedne obočí v hraném přemýšlení+ tys na mně působil jako magnet úplně od první chvíle, kdy jsem tě poznala +zasměje se potměšile+ Takže to asi nebude magií, ale něčím úplně jiným +přejede mu smyslně bříškem prstu po rtech a přimhouřenýma očima sleduje, jak ze sebe Remus nedočkavě shazuje oblečení, až před ní stojí úplně nahý, krásný, s tělem jako bůh+ TY jsi nádherný +s leskem v očích si ho prohlíží od hlavy k patě, stojí proti sobě ve vzájemném obdivu a ona se trošku zardí, když ji tak nenasytně hltá pohledem, ne ze studu, ale vzrušením z příslibu toho, co bude následovat, až se mu dostane do rukou+ Jsi můj... jenom můj +přistoupí těsně k němu a musí se dost ovládnout, aby si hned neklekla a nevzala do úst jeho provokující chloubu
, ale nechce to uspěchat, chce si ještě vychutnávat to dráždivé jiskření před vášnivou bouří+ Kdyby mi tě chtěl kdokoli vzít... +přejede dlaní po křižovatce vybledlých jizev na jeho hrudi, velice něžně, jako by byly čerstvé+ ...zabiju ho +šeptne, ale i v tom šepotu je jasně slyšet, že to myslí smrtelně vážně. Zaboří prsty do jeho vlasů a konečně popustí uzdu své krotící touhy po něm a polibek mu oplácí se stejnou vášní a dravostí, až se jí z něj podlomí kolena+