Stonehenge - narození dvojčat

[Remus]

+zalituje, že si nevzal nějakou příručku + Dokážeš to hlavně ty, já budu spíš chytat. +uculí se na ni, ale je rád, že mu důvěřuje+ neměl bych povzbuzovat spíš já tebe? +mrkne na ni+ Jsem tady. +ujistí ji a lehce jí otře čelo+ Dobře... +polkne nasucho+ dobře, to je správně. Poddej se tomu a tlač. +přikývne, a přesune se zpátky mezi její nohy, přepne do profesionálního módu a nějak si neuvědomuje, kam to vlastně kouká vnímá hlavně tu lékařskou stránku věci+ Tak, vedeš si výborně... +povzbuzuje ji+ Oh... +uvědomí si v tu chvíli, co to vidí+ Už vidím hlavičku. +pousměje se+

[Styx Lupin]

Myslím, že se musíme povzbuzovat navzájem… pro tebe to taky není vůbec lehké +pousměje se a přijde jí to trochu legrační, jak jí tam kouká, ale než se tomu stačí zasmát, ozvou se další kontrakce a je po legraci. Zatlačí, co jí síly stačí… a pak ucítí ohromnou úlevu+ Co… hlavička je už venku? Och, bože! +vykřikne radostí a zatlačí mocně znova, až jí málem vylezou oči z důlků, Remus usilovně pomáhá tahat a Styx najednou cítí, jak z ní hladce vyklouzne miminko a ona vydechne obrovskou úlevou. A Remus svírá v dlaních drobnou, krásnou a zdravou holčičku +

[Remus]

+jakmile jí začne další kontrakce, zvážní, a pomáhá jí jak jen může+ Ano... má spoustu vlasů. +uculí se, a podpírá dítě, aby se nenarodilo do trávy... spokojeně zjistí, že nemá nikde omotanou šňůru, pomůže ven ramínkům, a pak už mu dítě vyklouzne do dlaní. V první chvilku nedokáže říct vůbec nic, jen se na ten uzlík nevěřícně dívá, a ani si neuvědomuje, že se usmívá od ucha k uchu, teprve když se dítě poprvé nadechne a z plných plic se rozkřičí+ Je to děvče. +řekne jí pak, trochu ochraptěle, položí dítě na připravenou deku a hůlkou obratně přeruší pupeční šňůru a zacelí děvčátku ranku, pak ho zabalí do deky, a něžně jí ho vloží do náruče+

[Styx Lupin]

+je celá zpocená a unavená, ale šťastná, přešťastná+ Co je to? Je v pořádku? +nadzvedne se na loktech, aby na miminko viděla, měsíc svítí dostatečně, aby tu dojemnou scénu osvítil+ Holčička… och, bože, ta je nádherná +vezme si ji opatrně do náruče, dívá se na ten zázrak a pak se regulérně rozbrečí+ My jsme rodiče +směje se do slz dojemně a úplně zapomene na všechnu tu bolest, která doprovázela příchod dítěte na svět+ My máme dceru +políbí Remuse a pak i dítě vroucím polibkem+

[Remus]

je v pořádku, slyšíš, jak křičí? +usměje se, a vykouzlí jim tam kouli světla, aby kolem nich poletovala a ozařovala je+ má všechny prsty a řasy až do nebe. +pousměje se a vtiskne jí na rty polibek+ Je perfektní. +souhlasí a nemůže z malé spustit oči+ Jak se cítíš? +zeptá se opatrně, protože ví, že ještě není konec, a zkontroluje, jestli nějak moc nekrvácí+

[Styx Lupin]

To nejde neslyšet +zasměje se, ale když si malou vezme do náruče, okamžitě ztichne a jen poslouchá a vnímá+ Zvládl jsi to skvěle, tatínku +usměje se a políbí ho něžně+ Teď už je mi dobře… zatím. Myslím ale, že brzy se začne drát na svět i to druhé. Měli bychom se co nejdřív přemístit do nemocnice, než mi začnou kontrakce +upozorní+ Nebo by sis chtěl odrodit i to druhé? +mrkne na něj s úculem, ale i když si Remus vedl perfektně, radši by byla v péči odborníků, už hlavně kvůli oběma dětem+ Vezmi si ji na chvíli +podá mu uzlíček, namáhavě vstane a pak oba obejme, aby se mohli přemístit do Munga, ona na to nemá dost síly+

[Remus]

Zvládla jsi to hlavně ty. +usměje se na ni+ Myslím, že teď by to šlo. +přikývne, trochu jí shrne sukni přes nohy, aby nedorazili zcela odhaleni , vezme malou do náruče, druhou rukou ji obejme, a všechny tři je přemístí k Mungovi+

[Styx Lupin]

+přemístí se k Mungovi s Remusem i s novorozenětem v náručí a hned se hlásí u sestry, že jdou ještě rodit a že to mají domluvené s doktorem Kraftem+

[Marcus_Kraft]

+Sestřička, před kterou se objeví se na ně podívá trochu zhrozeně a hned přes rameno zakřičí:+ URGEEENT! +načež přiběhnou další dvě sestřičky s doktorem, co má službu a hned se jich ujmou. Styx hned pokládají na pojízdný lůžko a novorozeně si přebírají. Mezitím jedna sestřička zpovídá Remuse co a jak, aby byla v obraze a doktor hned velí drobečka i Styx převézt do jejich rezervovaného pokoje k vyšetření.+

[Remus]

+Přemístí je tam a hned podá dítě do ochotných rukou, kráčí se sestrou za lůžkem a stručně přitom vykládá, co se dělo, a že to šlo rychle a hladce, že nezaznamenal poranění a dítě vypadá v pořádku, ale přitom jedním okem dává pozor, co se Styx dělají+