Altair: Neznám je +odpoví jí, než ji postrčí do uličky. Už se neotočí, nechce spustit z očí ty muže, tak předpokládá, že ho poslechla a běžela se schovat+
X: +chlápci se k němu přiblíží na pár kroků a vypadají dost nebezpečně+ Do hajzlu! Je to asasín! +zakleje jeden z nich a couvne a ostatní se taky váhavě zastaví+ Čeho se bojíš, ty srabe, je nás šest na jednoho +okřikne ho jejich kápo, ale i v jeho hlase je cítit strach, přesila mu ale dodává odvahu+ Asasíni mají prý velice kvalitní zbraně. Dnes budu jednu vlastnit.
A: +Altair je ostražitě pozoruje, prsty se mu chvějí u zbraní a vyčkává na jejich taktiku+
X: Vzdej se, asasíne. A možná z toho vyvázneš se zdravou kůží +vyzve ho kápo a všem šesti se objeví v rukou jednoduché zbraně; nože, dýky, boxery, obušky, řetězy+
A: Nikdy jsem se to nenaučil +odpoví Altair a když zahlédne zbraně v jejich rukách, cukne zápěstím a ozve se tiché kovové cvaknutí a malinko hlasitější zasvištění vysouvající se čepele+
X: Pusťte se do něj! +zavelí vůdce+ Ázime, vem si na starost tu krásku za ním. Mohla by se nám hodit.
A: +napnou se mu všechny svaly v těle, jak je připravený, ovšem když ten parchant zmíní ženu, v neblahém tušení se prudce otočí. Málem ho šlehne, když uvidí za sebou Beu, předpokládal, že je už někde v bezpečí. Nemá ani čas jí něco říct, té vteřiny, kdy poleví v ostražitosti, okamžitě využijí násilníci a zaútočí na něj. Altair ze sebe setřese první dva útočníky, jednomu loktem zarazí s hlasitým prasknutím nos do lebky, druhému prošpikuje čepelí bok skrz. Třetímu už nedá šanci zaútočit, odrazí se, vyskočí proti němu a celou váhou těla na něj dopadne. Muž spadne po zádech na zem, s Altairem na sobě. Za jiných okolností by mu asasín propíchl krk čepelí, teď mu jen vrazí pěst do obličeje a milosrdně ho pošle do bezvědomí. Snaží se zbraně používat co nejméně, nechce poskytnout Bei krvavé divadlo, jenom chce ty agresory udržet co nejdál od Beatrix+