od Styx Lupin » 24 čer 2013 22:58
+už v tom Vanessině pohledu tuší, že něco není tak, jak má být a když se její sestra postaví za Remuse, najednou pochopí, co chystá+ Vanesso... nedělej to... prosím +odhodí všechnu svoji hrdost a naléhavě prosí za Remusův život+ Dala jsi mi slovo. Všechno jsem ti přece řekla +hlas jí selhává, jak má hrdlo stažené strachy. Když se ve světle pochodní zaleskne čepel, už ví, že ji Vanessa krutě podvedla, že tohle od samého začátku takhle plánovala+ NE! NEDĚLEJ TO! +křičí z plných plic, aby ji zastavila a cloumá mřížemi, ta bezmoc ji přivádí až k šílenství. Hrůzou vytřeštěnýma očima sleduje Remusovu popravu a když mu dýka probodne krk, z hrdla se jí vydere přímo nelidský výkřik+ NEEEEE! +křičí celou věčnost, dokud jí hrdlo úplně neochraptí, pak bezmocně klesne na kolena, skloní hlavu a tvář jí zalije příval slz+ Och, bože, Remusi +šeptá s trýzní v hlase, nesnesitelná bolest v srdci ji oslepuje, má pocit, že tou bolestí omdlí. Nevzlyká, nepláče, jen nepřítomně hledí na postavu na zemi, jakoby pro ni život úplně ztratil smysl a ona nechtěla dál žít. Bolest se plynule přerodí v nenávist a ona se namáhavě postaví na nohy a pohledem přetékajícím záští spočine na Vanesse+ Zabij mně taky. Protože jestli to neuděláš, brzy zabiju já tebe +promluví k ní tichým hlasem, že kterého však mrazí až do morku kosti+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)