Lov na vlčici

[Remus Lupin]

*přikývne a vydá se obloukem na své místo napravo zatímco se Vanessa blíží, tak, aby jim nemohla pláchnout. A jen čeká, až Styx dorazí na své místo, aby mohl JC ji propustit a zároveň jim konečně vypadnul z hlav, přivolávání má na jeden večer až až...napadne ho, odkud se bere ta nechuť k tomu, že Vanessu upír ovládá a s překvapením zjistí, že je to jakýsi majetnický vztah...Vanessa je jeho vlčice, né upírova, jeho součást smečky. Proto ho to nutilo se proti JCmu stavět na odpor, aniž by tušil dřív proč*

[Manori]

*přejde blíž k J-Cmu, teď když se znovu soustředí na vlčici před sebou, vypadá znovu silně, sluch ji ale napovídá, že tomu tak úplně není. Zastaví se mu u levé ruky, tak, aby měla svou levačku na vnější straně a připravenou se bránit*

[Rebecca Altamirano]

+postaví se vedle J-C na druhou stranu, Day a Nightovi přikáže, aby zůstali za nimi a ti s trochu ublíženými výrazy poslechnou. Zadívá se na Vanessu a Styx s Remusem, kteří se k ní pomalu přibližují. Sevře v dlani pažbu browningu pevněji a napjatě vyčkává+

[Vanessa]

+poslušně kráčí k JC, brodí se tou jeho mocí, následuje jeho vábení. Neunikne jí, že si po svém boku postavil stráž, ale to ji nezastaví, je to silnější než ona a kráčí dál, jen ve tváři se jí odráží větší napětí a ostražitost, než před chvílí. Ze své pozice jen sotva může spatřit Styx nebo Remuse, možná kdyby se pozorně rozhlížela, což ale v tuto chvíli nedělá. Svou pozornost upírá jen ke svému pánovi a hlasu, kterým jí navádí v hlavě+

[Styx Lupin]

+zabezpečí místo, aby se nikdo nemohl přemístit sem ani ven, pak nenápadně obejde Vanessu z druhé strany a když ji mají takhle obklíčenou, že jim nemá kudy utéct, ohlédne se k JC a jemně mu přikývne, že ji může propustit ze své moci, což on i v té tmě určitě pozná. Vyčkává a jediné, z čeho má teď strach je to, že v případě boje nastanou problémy s jejich identifikací+

[Jean-Claude]

(lach, stráž...takové dlouhovlasé, černovlasé trio zubatých...by měli taky založit spolek )

Jaká vybraná společnost*poznamená tiše úkosem, jak je koutkem oka zaznamená, že si stouply každá z jedné strany* to si nechám líbit častěji...*pousměje se, přitom ale nespouští Vanessu z očí. Lehkého kývnutí Styx si všimne, jak je má ve výhledu obě, chvíli má pocit, že vidí dvojmo (oblečené ale snad stejně nejsou?)* Stůj..*zazní Vanesse v hlavě. Na jednu dlouhou vteřinu se zdá, že si to snad rozmyslí a Vanessu jim nepředá, ale pak spojení mezi ním a vlčicí přeruší, jako když praskne bublina na tisíc kousavých střípků, které se rozletí kolem, poslední co Vanesse bleskne hlavou, je ozvěna jeho hlasu a pak je pryč, i když stojí pořád před ní* Je vaše...*vydechne a stáhne se*

[Rebecca Altamirano]

(hehe, takový bodyguardy jen tak někdo nemá )

Děláme, co můžem... +odvětí tiše a dovolí si na něj na okamžik podívat a pousměje se. Pak zase soustředí plnou pozornost na Vanessu a když ji J-C propustí ze své moci, ucítí střípky moc na kůži, jako tisíce drobných jehliček.+

[Vanessa]

(nejsou oblečené stejně, až takovými telepatickými schopnostmi Vanessa neoplývá I když... obě mají kombinézu, heh … Styx „pracovní“ smrtijedskou a Vanessa motorkářskou... zatím...)

+zastaví se, jak jí hlavou prolétne rozkaz a v příští vteřině ucítí, jak se jí mysl osvobodí z pout, které ji doteď svazovaly jako do svěrací kazajky. Zároveň se jí zaostří všechny její smysly, otupělé vlivem té neznámé moci, vrátí se jí bojovnost a hlavně zuřivost, znásobená tím ponížením, které musela nedobrovolně podstoupit. Z hrdla se jí vydere zlověstné zavrčení, zaujme bojový postoj a pohledem, plným vzteku si měří JC, původce jejího podrobení a div, že ho jím nepropálí skrz jako paprsek slunce. Teď, když už na ni nemá žádný vliv, si dovolí vyjádřit svůj postoj, aniž by si uvědomovala, s kým má tu čest. Jen jí pořád uniká pointa, proč to ponížení musela podstoupit, když ani jeho, ani ty dvě strážkyně vedle něj nezná. Šestým smyslem, kterým je propojená se svým dvojčetem, ji najednou zaregistruje, cítí ji někde velice blízko sebe. Instinktivně se otočí doleva a ve stínu pinií, kam nedopadá měsíční světlo, ji zahlédne. Tak přece jen... pomyslí si, její tušení ji nezklamalo. Probudí se v ní takový vztek, že nepřemýšlí nad tím, že Styx je v přesile a skočí po ní jako vlk po kořisti. Jak se jí dotkne, zajiskří mezi nimi kouzlo a Vanessin motorkářský overal se v tom okamžiku změní ve smrtijedský, navlas stejný, jaký má Styx na sobě, takže teď jsou od sebe úplně k nerozeznání. Padnou na zem v těsném sesterském objetí a pustí se do sebe v krvavém duelu vlčice se lvicí, jejich zuřivé vrčení a zvuky boje se nesou ztichlou provensálskou krajinou+

[Styx Lupin]

+jejich boj je rovnocenný, síly na obou stranách jsou vyrovnané, jak obě sestry prošly přísným výcvikem a mnoha boji, i když každá na jiné straně. Přestože by mohly použít kouzla a ukončit to v okamžiku, obě volí boj zblízka, jakoby si chtěly vyříkat vzájemnou nenávist vlastní sílou a uměním boje, jakoby takové vítězství mělo pro každou větší váhu. Po dlouhém rovném zápase, který nemá zatím svého vítěze, se jedné z nich nakonec povede dostat tu druhou na lopatky, zasednout jí hruď a sevřít prsty kolem jejího krku. Druhá se snaží ji shodit jako nezkrocená klisna ze sedla, kope nohami a vší sílou se snaží odtrhnout železné prsty od svého hrdla, zatím však marně+

[Styx Lupin]

(prosím zálohu, aby nezasahovala, je to už jen záležitost těch tří. Děkuji )