od Dimitrij Radulov » 17 úno 2014 23:04
Aljoša:
+vyjde ven z Děravého kotle, zvedne si límec kabátu víc do obličeje, a čepici si stáhne do čela. Rozhodne se koupit si láhev vodky k tomu nekonečnému čekání a vyrazit zpátky na hlídku na Eagle Rock, počkat do tmy a pokusit se proniknout dovnitř. Rozhlédne se, kudy se nejlíp vmísit do proudu lidí ženoucích se několika směry po Příčné, když tu koutkem oka spatří cosi, co ho donutí otočit hlavu tak prudce, až mu lupne za krkem. Kousek od něj davem lidí kráčí vysoký muž v tmavém plášti, jehož tvář je Lajošovi víc než povědomá, možná proto, že ho posledních pár dní vídal na fotografii, kterou dostal, aby si zapamatoval podobu svého cíle. Nevěřícně za ním pár vteřin zírá, neschopný uvěřit, že se nad ním Gospodin a Merlin slitovali, ale pak se vzpamatuje a vrhne se do davu, aby mu muž v plášti nezmizel. Drží se na dohled, ale dostatečně daleko aby nevzbudil podezření, a když muž zahne do Obrtlé, Aljošovu tvář zkřiví ošklivý úšklebek. V Obrtlé je mnohem víc stínů, které mu pomůžou splynout se stěnami, a náhodně přepadenému člověku se tam na pomoc nikdo nepožene. Zkontroluje, jestli nikdo nesleduje pro změnu jeho, a zatočí do tmavé ulice za svojí budoucí obětí. Chvilku se za Tonym plíží podél stěn budov, díky dlouhým rokům praxe je nenápadný jako stín, a těžký oblak dozvuků včerejší vodky se mu z hlavy dávno vytratil. Teď má myšlenky čisté jako sklo, vyčíhá si moment, a už sahá po hůlce, když ho z míry vyvede cizí žena, která Dolohova osloví. Mohl by ji smést taky, ale to by dalo nepříteli vteřinu času navíc, vteřinu, která by se podle všeho, co o Smrtijedovi ví, mohla Aljošovi stát osudnou. Ne, nebude riskovat, a počká, až spolu ti dva domluví. Když se ale dají do řeči, a očividně se k sobě chovají s určitým stupněm důvěrnosti, znejistí. Ukrytý ve stínech pečlivě sleduje, jak žena pokládá jeho oběti dlaň na paži, jak se na sebe dívají, a pokouší se číst řeč jejich těl. Hlavou mu problesknou všechny informace, co mu jeho zaměstnavatel o Dolohovovi poskytl. Bylo tam něco o jakési ženě, vzpomene si. O ženě, která je Smrtijedovi velice drahá, znají se snad už od jejího raného mládí, bývala jeho chráněnkou. Aljoša svraští obočí a přimhouřenýma očima ty dva sleduje. Tato žena mu skutečně připadá o něco mladší než jeho oběť, a způsob jakým se na ni Tony usmívá naznačuje, že nejsou jen známí. Žena, kterou miloval, žena, která je jeho slabým místem; tak mu to jeho zaměstnavatel řekl. Nedal mu její popis ani jméno, ale Aljoša si je téměř jistý, to musí být ona. Jak se žena pohne, zahlédne v záhybu jejího pláště, kde má ruce, záblesk zlata - možná náramek, ale možná prsten. Že by se necitelný Smrtijed rozhodl svoji náklonnost k té ženě legalizovat? Aljošovi se rty zvlní v krutě spokojeném úsměvu. Dolohov a k tomu jeho žena, svatý Vasil a Merlin jsou dnes skutečně na jeho straně. Jeho zaměstnavatel mu za dvojnásobný úlovek jistě připlatí. Během chviličky se rozhodne, žena nevypadá, že by představovala velké nebezpečí, a Dolohova překvapí, ano, vezme je s sebou oba. Opatrně se rozhlédne, a když se ulička vylidní, rozhodne se jednat+