Land of Sinners

(pokračování Assassins vs Templars)

viewtopic.php?f=153&t=1983&start=40

+řeka Ásí, která ji nesla několik kilometrů po proudu, ji nakonec vyvrhne na blátivý svah. Styx se namáhavě proplazí až na břeh, aby ji proud znovu nestrhl a zůstane ležet tváří dolů, promočená na kost, zraněná a k smrti unavená po všem, co prožila+

+za nějakou dobu se mezi stromy vzdáleně ozve dětský smích a ženský hlas, a chvíli potom se z lesa vyloupne mladá žena s dlouhými tmavými vlasy. Jednou rukou si u boku přidržuje koš s prádlem, a druhou hladí po vlasech dítě, které má šátkem přivázané k tělu. Mluví na něj tichým mateřským tónem, a rytmus její řeči dává tušit, že ho učí dětskou říkanku. Když dojdou k druhému břehu řeky, poklekne na velké kameny u vody, odloží svůj koš a opatrně dítě vyndá ze šátku, postaví ho na zem a nechá ho capkat v lesním podrostu. Oba mají totožný tmavší odstín kůže, stejné čokoládově hnědé oči, a ženin láskyplný úsměv je nejlepším důkazem toho, že jde o jeho matku. Dívka se dá do praní prádla, a dítě si zatím hraje s oblázky, hází je do vody, sbírá klacíky, a pak ho zaujme na druhé straně řeky. Nejdřív tam hodí kamínek, ale když se ani nepohne, dítě zkřiví rtíky+ Mama. +zavolá na ženu, a přitom ukazuje klacíkem přes vodu, dokud neupoutá její pozornost. ta poněkud ostražitě vstane, a do tváře se jí vkrade znepokojení, zavolá něco na dítě, tentokrát mnohem ostřeji, sama si vyhrne sukně a pomalu, s jistotou řeku přebrodí po malých plochých kamenech. podezíravě a opatrně se k tělu přiblíží, a nejdřív do něj lehce šťouchne bosým nártem+

+nejasne vnima cizi hlasy, ale pripadaji ji tak vzdalene, ze nabyde dojmu, ze se ji to jenom zda. Teprve kdyz uciti na boku dotek, pootevre oci. Nejasne si uvedomi, ze nad ni nekdo stoji. Zvedne pomalu hlavu a vzepre se na tresoucich se rukou. Pohledne nejdriv na zenu a pak se zmatene rozhledne kolem sebe, jak to tady nepoznava+ Kde to jsem? +namahave se posadi a zraneni se pri jejim pohybu ntenzivne prihlasi o slovo+ Kdo jsi? +pohledne opet na divku, jeji cista, exoticka krasa ji pripomene, ze sama je cela spinava, zakrvacena a zablacena+

+trochu ustoupí, když se tělo pohne, a nejdřív si ležící dívku rychle prohlédne, jestli někde neskrývá zbraň. když nabyde dojmu, že není kam by ji ukryla, skloní se k ní a opatrně povrchově prozkoumá její zranění, zlehka se ho dotkne, a zamumlá cosi co zní jako omluva za způsobenou bolest. občas automaticky zvedne oči k dítěti, jen aby vždycky věděla, kde je, a ostře ho okřikne, když se za ní pokusí vkročit do řeky. Potom ale bílá žena promluví, v cizím jazyce, a ona svraští obočí, jako by hluboce přemýšlela. klekne si na jedno koleno, vyhrne si sukni a odhalí tak jemné bílé plátno spodničky, ze kterého pořádný kus utrhne, nejdřív jí ho ukáže, aby viděla co dělá, a ránu jím velice opatrně obváže a zaškrtí+ Po...moc. +vysloví potom nejistě lámanou francouzšinou s hodně těžkým přízvukem, jakoby si nebyla jistá, jestli ten jazyk správně identifikovala, a naznačí že musí jít s ní+

+je neozbrojená, její zbraně zůstaly na bojišti. Tiše sykne bolestí, když se jí dívka dotkne zranění a instinktivně od ní ucukne. Nedůvěřivě sleduje její počínání, ale když vidí, že jí chce vlastně pomoct, nechá si od ní ovázat ránu (kterou? má tři:)***) Nenápadně dívku přitom pozoruje, odhadujíc, co je zač+ Rozumíš anglicky? +zeptá se jí, tentokrát anglicky, když předtím žena francouzštině nerozuměla+ Pomoc...ano +přikývne, že pochopila a postaví se, ale zraněnou nohou jí projde prudká bolest a přinutí ji klesnout zpátky na koleno. Obličej se jí křiví bolestí, ale nemíní ženě přidělávat více starostí, než už s ní má a tak si přitáhne k sobě nedaleko ležící klacek, o který se opře a odlehčí trochu zraněné noze. Kývne jí, že je schopna jít sama+

(***má prošpikované stehno dýkou, pořezanou levou dlaň a poraněnou hlavu nad spánkem)

(no tak v tom případě to stehno, pač z toho by mohla vykrvácet )

+dívka na angličtinu nereaguje, a francouzštinu sice rozpozná, ale moc jí nerozumí+ Nemnoho. +řekne trochu ostýchavě francouzsky, ale tónu a smyslu jejích otázek zatím aspoň částečně rozumí. ukáže na sebe, a důrazně se na ni zadívá+ Asiyah. +řekne jí, zatímco na sebe ukazuje, pak ukáže na ni a tázavě zvedne obočí, a pro jistotu to ještě jednou zopakuje, aby byl smysl jasný+ Pomoc. +zopakuje a přikývne, když to vypadá, že se pochopily, a ukáže přes řeku někam mezi stromy. dítě je celou dobu pozoruje z druhého břehu, a trochu natahuje, protože nechápe co se děje a proč se matka nevěnuje jemu. Dívka na něj cosi zavolá, a pak jí naznačí, ať se o ni opře, a pokusí se jí pomoct přejít přes řeku po velkých plochých a trochu kluzkých kamenech, kudy předtím přišla+

Kde-to-jsem +vrati se zpatky k francouzstine, kdyz divka anglicky nerozumi a snazi se slova doprovazet posunky+ Asiyah +opakuje po ni, trosku si lame jazyk na vyslovnosti, ale hned pochopi, ze to bude jeji jmeno. Kdyz vsak zena ukaze na ni, aby ji rekla to sve, zarazi se. Mezi obocim se ji prohloubi hluboka vraska, jak usilovne premysli a zmatene se kouse do spodniho rtu. Pak se na ni opet podiva, v ocich se ji zraci nenadaly zmatek+ Ja...nevim +je z toho trochu vyvedena z miry, ale pricita to tomu vypeti, kteremu musela celit v drave rece. Pusti to zatim z hlavy a soustredi se na rec, kterou divka mluvi s ditetem na druhem brehu a pokousi se ji identifikovat+ Tam...pomoc +prikyvne smerem, kterym divka ukazuje, ze rozumi, ze ma jit tam s ni a opre se o ni, aby mohly prejit brod. Jde ji to hodne pomalu, jak nemuze na bolavou nohu moc naslapovat a je cela zeslabla ze ztraty krve. Uprostred reky ji noha uklouzne na kluzkem kameni a ona spadne do melke vody, nastesti divku sebou nestahne. Vykrikne bolesti, ale s jeji pomoci se zase zvedne z ledove vody a pokracuje dal. Na druhy pokus brod prejdou bez nehod a na druhem brehu se pusti divky, aby ji uplne nepromocila+ Ahoj +usmeje se na dite a chce ho pohladit, ale ruku rychle stahne, kdyz si vsimne, ze ma plnou dlan krve. Najednou citi, jak jde na ni slabost a zavravora+

Asiyah. +přikývne, a usměje se, spokojená, že se pochopily. na její otázky jen přikyvuje a konejšivým hlasem jí cosi vypráví ve svojí mateřštině, ale podle všeho jde spíš o tón, kterým ji chce uklidnit, než o samotné sdělení. chviličku čeká se zvednutým obočím, a povzbudivě přikyvuje, ale když to vypadá, že z ní jméno nevymámí, mávne nad tím rukou a zaměří se na to, jak se dostanou přes řeku. trpělivě jí pomáhá, a když Styx upadne, pustí svoje sukně, i když se jí tím okamžitě namočí, a prakticky si přehodí její ruku přes rameno a přes vodu ji převleče. Dítě k nim hned přiběhne, a dívá se na cizinku vážnýma tmavýma očima, před dotykem ale plaše ucukne a očima mu prokmitne strach+ La! +vyjekne dívka, když to vypadá, že jim tam upadne, a podepře ji. rozhlédne se okolo, až jí zrak padne na suchou větev v podrostu, docela přijatelné délky. rychle z ní obere listí, aby se dala použit jako berle, a strčí jí Styx do prázdné ruky. Pak se na ni povzbudivě usměje, koš nechá košem, z druhé strany ji zase podepře, a pustí se s ní na cestu skrz stromy. snaží se vybírat rovnou cestu bez překážek, jak to jenom jde, a občas se otočí aby se ujistila, že dítě jde za nimi, případně ho okřikne, když se zapomene u nějakého keříku+

+když ji Asiyah podepře, omluvně se na ni usměje, že tam málem sebou sekla při pohledu na krev:D. Vděčně od ní přijme berli a podepře se, sama cítí, že je příliš slabá na to, aby to zvládla bez pomoci+ Neboj se mne +promluví k dítěti mile, i když ví, že jí nerozumí. Je smutná z toho, že se jí bojí, ale ani se mu nediví, když si představí, jak děsivě mu asi musí připadat, cizí žena, celá mokrá a zablácená+ Jak se jmenuješ? +tón jejího hlasu je konejšivý, jako se mluví s dětmi, které mají z něčeho strach. Radši se od něj odvrátí, aby ho ještě víc neděsila a usměje se na ženu, když ji podepře. Opíraje se o ni vyrazí pomalu s ní po stezce mezi stromy a doufá, že dívka ji zavede na místo, kde to bude znát a kde si vzpomene+