Land of Sinners

*přemístí se na kraj jedné z hor s krásným výhledem, rozhlídne se a oddychne si* Trochu jsem si dělal starosti, abych nás nepřemístil do vzduchu...*cukne koutky a nasaje teplý vzduch plný vůní lesa*

+drží se ho, i když se přemístí, aby neupadla z té vzdálenosti na zadek:)+ Mohli jsme to vzít zkratkou skrz zeměkouli +zasměje se a pak se zvědavě rozhlédne kolem sebe+ Merline, to je úchvatná scenérie... Tys nás přemístil do pohádky? +uculí se na něj a rozhlíží se po okolí dočista okouzlená tou krásnou přírodou+ Kde to vlastně jsme? +v Austrálii:D, ale neví, kde přesně+

(nádherné obrázky:))

*heh, no ono by správně si měli udělat asi pár mezipřistání, ale tak..nebudeme řešit* no, jen jestli by nám nechytnul šos...*zasměje se* hm...že by?*taky se rozhlídne*Akorát nevím, jestli mají v Austrálii Červenou karkulku...*přejde na kraj a kouká na vodopád o kus dál* V Blue Mountains.. Jak bych mohl začít, než pořádnou přírodou...rád bych se dostal dolů do kaňonu...ale jestli to stihneme...*koukne na slunce* uvidí se..Ale nejsme zas tak daleko v divočině. Vím, žes chtěla nejen do lesa...takže odtud se pak přesuneme do Sydney.*vybalí mapu a kompas a pak ukáže směrem napříč údolím* Ale ne pěšky..*cukne koutky*

Hluboké lesy a vlky tady mají, tak určitě i Karkulku. Třeba nějakou potkáme +usměje se a pak se postaví vedle něj na kraj srázu a kochá se tím nádherným výhledem pod nimi+ Blue Mountains... proč já jsem si vždycky myslela, že Austrálie je samá poušť? A přitom je tady tak nádherná příroda. Vybral jsi opět neomylně skvěle +stoupne si na špičky a políbí ho za to příjemné překvapení a dává pozor, aby neztratili při tom polibku rovnováhu a neslítli ze srázu dolů hned na začátku výpravy. Dřepne si k němu a chvilku kouká do mapy, aby se aspoň trochu orientovala+ Tak pěšky bychom tam došli na podzim +kouká na ty obrovské vzdálenosti a trochu zmateně sleduje různé značky a poznámky po okrajích mapy+ Vidím, že sis tu cestu naplánoval do puntíku. Tak proto jsi byl věčně zalezlý v pracovně +usměje se mile na něj a pak se narovná+ Tak to abychom radši vyrazili. Ten časový posun nám ukradl už půl dne.

To taky je...ale jsme kousek od pobřeží...tedy...na jejich poměry kousek...ale užiješ si i sucha...*mrkne na ni* Jo, to by tak odpovídalo...*zasměje se, složí mapu* Tak do puntíku ne...ale máme co dělat. Ale když nestihneme všechno, tak se taky nic nestane...*rozhlídne se a začne opatrně scházet po stráni dolů, občas ji upozorní na uvolněný kámen, ale co unese jeho, s tím by ona neměla mít problém* Ty máš nějaké místo, kam by ses tady chtěla podívat? *mrkne na ni za sebe a pak hned zpátky pod nohy, aby to nevzal dolů zkratkou*

Sucho taky? No, i pouště mají své kouzlo...není ti zima...máš písek úplně všude +culí se a opatrně ho následuje dolů z kopce, občas se rozhlédne, aby se pokochala tou krásou kolem a zhluboka dýchá přírodou prosycený vzduch+ No jen tak ze zvědavosti jsem si prohlížela na internetu fotky z Austrálie, abych měla představu, do čeho jdeme a byla jsem fakt příjemně překvapená. Obzvlášť mně zaujal jeden národní park, Kakadu, tím, jaká je tam úchvatná, nedotčená příroda. Hory, skály, jezera. Ptačí ráj a skalní malby. A domorodci. Ráda bych se s nějakými setkala. Doufám, že jsou přátelští +trochu jí podjede noha na kameni, jak se chvíli nesoustředila, ale ustojí to+ Máš toto místo taky v plánu? +zajímá se+ A taky Tasmánie. Překrásné přírodní parky. Vlastně... celá Austrálie je jeden velký přírodní úkaz, dokonce i s těmi svými pouštěmi. Člověk by si tady jen těžko vybral to nejhezčí místo +pusa jí jede jako kolovrátek nadšením+

*musí se smát* tak to jsme se dívali na podobná místa...Ano, Kakadu je v plánu. O kus dál je pak jedna farma, ta by se ti taky mohla líbit. *jak jí podjede noha, tak ji automaticky chytá, i když nakonec není koho* Akorát Tasmánii nevím, jestli zvládneme...Uvidí se...nebo si něco necháme i na pozdější prohlížení...*sestoupají ze srázu mezi husté stromy a obklopí je zelené světlo...vzduch zhoustne a zvlhne a z podrostu se občas pohyb nějakého zvířete*

Tak to je super, že to uvidíme na vlastní oči. Farma? Krokodýlí? Víš, že plazi mně nemají rádi +směje se+ Tasmánii si můžeme nechat někdy na příště. Myslím, že budeme mít co dělat, abychom stihli alespoň kontinent +jde mu v patách, aby ho neztratila z dohledu, jak tam les najednou zhoustne a kouká kolem sebe na tu uklidňující zeleň+ Zajímavé...čekala bych spíš nějaký modrý opar, když jsme v těch Modrých horách +uculí se a otře si zpocené čelo, ovívá se rukou, jak je jí horko+ Jaká tady vlastně žije zvěř v těch lesích? Ať vím, na co si dávat pozor +ostražitě se otáčí za každým šustnutím keře+

Ne, krokodýli ne...ještě by mi tě chtěl zas nějaký spolknout...*zavrtí hlavou* nech se překvapit.*po nějaké době zastaví a nabídne jí vodu* je tady toho hodně...ježury...hmyz, pozor dávej raději na pavouky...a když by se poštěstilo tak koaly...*zasměje se a rozhlíží se kolem* ale mě zajímá jiné zvíře...kunovec.*prozradí* Ten by se ti mohl líbit. A nebo lyrochvost...*uculí se*