Land of Sinners

Netopýři a kaloni

Odlišnosti netopýrů a kaloňů:

- echolokace – netopýři mají schopnost navigovat se sluchem, kaloni ultrazvuk vysílají pomocí jazyku
- dráp na druhém prstu přední končetiny netopýrům chybí
- netopýří uši netvoří uzavřený kruh
- netopýři mají ostré zuby, zejména stoličky
- netopýři dosahují menších rozměrů
- stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že žádný netopýr neumí chodit

Kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: placentálové (Placentalia)
Řád: letouni (Chiroptera)
Blumenbach, 1779
Čeleď: kaloňovití (Pteropodidae)
Rod: Rousettus
Druh: Kaloň egyptský (Roussettus aegyptiacus)

Popis: Kaloni jsou jeden ze dvou podřádů letounů, což jsou savci příbuzní netopýrům. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití. Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen jeden kilogram. Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě.

Výskyt: Kaloň egyptský se vyskytuje v částech Afriky (Egypt, Jižní Afrika) a Asie (Indie, Irák, Irán, Pákistán, Jemen). Obývá biotopy lesních porostů a jeskyň.

Způsob života: Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Živí se ovocem a plody, mohou být pronásledováni pro škody na plantážích. Mají dobrý zrak a čich. Jaké jediní z kaloňů si vytvořili i určitý druh echolokace - orientaci pomocí reakce na odraz zvuku od překážek.

Echolokace: Na rozdíl od netopýrů vydávají pro člověka částečně slyšitelné zvuky rychlým chvěním jazyka, svůj let pak usměrňují podle zpětně přijatých signálů. Přesto echolokaci kombinují se zrakovým vnímáním.

Potrava: Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Za potravou vyletují ve dne, v hejnech nebo osamoceně, pak se usadí na ovocném stromě a požírají plody. Stonky a semena opatrně vyplivují. Některé druhy kaloňů dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali pyl. Jakmile je potrava vyčerpána, hejno se přemístí k další rostlině. Na rozdíl od jiných kaloňů tito nehibernují, ale létají celý rok a stále se krmí. Pomáhají tak opylovat rostliny a usnadňují tvorbu semen.

Rozmnožování: Po 120 dnech se rodí jedno mládě, výjimečně dvě, která nosí na břiše. Při porodu byla pozorována i asistence zkušených samic. Mléčné bradavky má v podpaždí.