Anvil Security, NYC

[Payne]

+podívá se na Billyho, když ji osloví a jen krátce sklouzne pohledem za jeho záda, pobavený úšklebky jí rozhodně neušly, ale nijak nereaguje; místo toho znovu vyloví telefon. Volat ale nepotřebuje, jen přes tu šifrovanou zprávu, co jí přišla, pošle souřadnice gps své současné polohy. Ví, že někdo přijde. A na okamžik vroucně zadoufá, že to nebude Deanův šéf… Dívá se Billymu do očí a bůhví proč si vzpomene na den, kdy ji přijal. A pak na ty týdny a měssíce tréninků, ostré akce...a vzpomene si i na fingovaný únos a to, jak zabila toho agenta. Amira. Našla si jeho jméno v záznamech. Na těch několik přešlapů, kdy si dovolila téměř podlehnout jeho šarmu a přitažlivosti, kterou do té doby necitila k nikomu, I teď to cítí, když se dívá do jeho téměř černých očí, které umí být sstejně vroucí, jako chladné.+ Ne, Billy. +pousměje se trochu ssmutně a nakloní nepatrně hlavu na stranu+ Tohle je práce. A jedna třetina mojí rodiny může být pozítří mrtvá. +když to vysloví, má pocit, jakoby někde hluboko uvnitř její duše něco zamrzalo, už jen z té představy+ Nechtěla jsem, aby to skončilo takhle. Vážím si tě, vás všech, ale...tohle všechno mění. +pokrčí lehce rameny+ Takže to ber jako moji výpověď. +dodá a kdyby v tuhle chvíli doslova neumírala strachem o Deana, bylo by jí z toho docela smutno. I když věděla, že tady nebude napořád a že by skončila spíš dřív než později, vzhledem k situaci kolem Motýlí kauzy, takhle si to vážně nepředstavovala. Naposled krátce pohlédne Billymu do očí, než si přehodí tašku přes rameno, otočí se a bez dalšího slova vyjde ven. Zamíří kousek dál od budovy, ale jen tak, aby se příliš nevzdálila od místa, které udala v lokalizační zprávě, opře se o zeď a na chvíli zavře oči, aby se pokusila trochu uklidnit. Ruce má úplně ledové a není to tím, že venku je opravdu hnusně; zima je jí hlavně uvnitř a ví, že tu nic zahnat nedokáže. Nebo přinejmenším ne v tuhle chvíli...+

[Jade]

+přemístila se o ulici vedle, než co uváděly koordinace, prostě ze zvyku a z opatrnosti. Všechno může bejt vždycky past. Už jsem jako Jade, pousmála se pro sebe a zapnula si bundu. Prosincová zima jí zalezla až do morku kostí. Člověk si zvykne na všechno, ale zima v New Yorku byla přece jen o dost drsnější než v Louisianě, kde vyrostla. Jakmile zahnula za roh, uviděla, že Payne už na ni čeká. Setkala se s ní jen párkrát a hodně zběžně, ale přišla jí jako docela milý děvče. Navíc už spolu s Deanem byli fakt dlouho, takže určitě prošla všemi bezpečnostními prověrkami. Zamířila k ní a rozhlídla se kolem. Zvláštní místo, docela by ji zajímalo, co tam taková holka takhle k večeru dělá+ Dean je zatím stabilní. +řekla, sotva si stihly kývnout na pozdrav, protože jí bylo jasný, že tohle Payne nejspíš zajímá nejvíc+ Ale... nevypadá úplně hezky. +dodá váhavě, jen aby se připravila, a natáhne k ní ruku, aby je obě přemístila zpátky+