Bucuresti, Romania

[Syriana Spinnel]

+Jenom zakoulí očima, protože právě si představuje jedině jednu jedinou možnost jak tomu efektivně zabránit, a to by se možná Gabrielovi nelíbilo.+ Jo, čtyřicet by mohlo být v pohodě, vzhledem k tomu, že to není ještě ani mě. +Uculí se.+ Ach, to bych chtěla vidět, nebo... +převládne v ní pocit, že by ji jejich malá zrzavá asi pak neměla moc ráda...+ je těžký být rodič. +Povzdechne si, zatímco přijedou k poliklinice.+ Tak jdeme na to. +Dojdou k recepci ruku v ruce a tam sedí moc mile se tvářící slečna, taková čerstvá dvacka. A dokonce ani netáže po Gabrielovi očkem. Má velký plus.+

Zdravím, jsem dnes objednaná na screening po prvním trimestru. +řekne naprosto přesvědčivě a pomalu do slov vplétá kouzlo. A taky si udělala průzkum na internetu + Na čtvrtou, Syriana Lupei. +Usměje se na slečnu, která se zadívá do systému a pak se zamračí a podívá se na ně, už už se chystá říct, že je tam bohužel nemá, ale... Pak se usměje.+

Jistě, ano, mám vás tady. Jen mě trochu zlobí počítač a nemůžu najít vaši složku, moc se omlouvám....

To je v pořádku, opravdu.

Tak, půjdete k panu doktoru Ginderamovi, druhé patro, v pravo.

Děkujeme, hezký den.

+Vyjdou po schodech a Syr se culí jenom malinko.+ Vidíš, je to tak snadný. +uculí se a stiskne Gabrielovi ruku.+ Těšíš se?

+Vejdou do příjemné ordinace a zatímco se jim doktor znovu omluví, že se ztratila její složka, vysleče si triko a lehne si. Jenom trochu stáhne dolů kalhoty a odhalí pupík, který už se začíná pěkně klenout. Doktor tam napatlá studený gel a přiloží sondu. A za chvilku už může Gabriel vidět toho tvorečka. Doktor zmáčkne nějaký tlačítko a spustí se zvuk, jako když jede vlak rychle po kolejích. Pravidelný a silný.+ A tady ho máme +Doktor tam něco poměří a pak se na ně zadívá.+ Chcete vědět pohlaví? +Pohlédne na ně zpoza monitoru.+ I když je to naprosto zjevné. +řekne spíš pro sebe šeptem, v domění, že ho není slyšet.+

Spoiler: show

[Gabriel]

Jo, to teda je. +přikývne souhlasně+ Ale myslím, že ti to jde skvěle. Nám to jde skvěle. +opraví se a usměje se na ni. Na recepci nechá mluvit Syr a jen se společensky usmívá.+ No jo, úplná brnkačka. +mrkne na ni, když míří do ordinace za doktorem.+ To si piš, že se těším. +ujistí ji, ale taky je trochu nervózní, neví co čekat, protože tohle ještě neabsolvoval. Sedne si vedle Syr a jeho nervozita vzroste, když vidí všechny ty přístroje a asi až teď mu naplno dojde, čemu čelí. Oba, ale hlavně Syr. Jemně jí stiskne prsty a usměje se, no když se pak ozve ten zvuk, trochu se lekne. Ale očividně je všechno jak má být, protože doktor i Syr jsou v klidu, tak se uklidní taky.+ Hmm, co myslíš lásko, chceme vědět pohlaví? +uculí se na Syr a pak si dál fascinovaně prohlíží obrazovku, kde je zcela zřetelně poznat jejich dítě.+

[Syriana Spinnel]

+namísto toho, aby sledovala to černobílé na obrazovce, což samozřejmě taky dělá, tak sleduje víc Gabriela, jak na to fascinovaně kouká. A to je prostě úplně nejvíc.+ Víte co pane doktore, +poví mu, když si břicho usuší a zas se oblíkne.+ Povězte to mému manželovi, jak odtud odejdu +usměje se+. A děkuji za vše. Vyslechne si, že má přijít znovu ve 30. týdnu a jenom mu to odkývá a vyjde ven. A jde až dolů do vestibulu, aby ho neslyšela, protože chce, aby jí to řekl G. Jakmile zrzka zmizí ven, doktor se na židli otočí k panu Lupei.+

Pane Lupei, budete mít syna. +Sdělí mu věcně, ale se vší vážností toho okamžiku, a nikdy ho nepřestane udivovat, jak to s těmi chlapy zamává.+ A tady máte...+natáhne se k přístroji a podá mu několik fotek z ultrazvuku.+ Možná byste si je chtěli schovat.

[Gabriel]

+vyprovodí Syr pohledem ze dveří a když se k němu doktor otočí, podívá se na něj. A pak mu to oznámí, jakoby vlastně o nic nešlo, ale jde přitom úplně o všechno. Bude mít syna. Nikdy by ho nenapadlo, že v tomhle směru dostane ještě někdy druhou šanci. Nemůže si pomoct a rty mu zvlní šťastný úsměv+ Díky, doktore. +vezme si fotky, vstane a podá mu ruku, kterou mu krátce, pevně stiskne. Na okamžik je mu trochu líto, že toho dobrého muže tahají za nos a že to nebude on, kdo bude pomáhat jeho synovi na svět. Ale sem tam prostě ani on nemůže mít všechno, co chce, přestože je král. Rozloučí se a sjede výtahem dolů, kde na něj Syr čeká. Dojde k ní a usmívá se, tak nějak pyšně a spokojený sám se sebou.+ Chceš abych ti to řekl? +usměje se a skloní se k ní, aby ji mohl lehce políbit.+ A máme i fotky. +pochlubí se, jakoby to byla jeho zásluha+

[Syriana Spinnel]

Ahoj, Vaše Chlupatosti. +Líbne ho na bradu, když se zjeví dole v hlavní hale. Po té, co zjistila, že to kafe z automatu je stejně hnusný jak si myslela, tak tam okukovala lidi. Ti se jí vyhýbali obloukem. Zajímavé.+ Nechci. +Uculí se na něj děsně moc hezky, čímž ho možná trochu překvapila.+ Nechám se překvapit, jakou barvou vymaluješ jeho pokoj. +Ano, ví, že malování nesnáší. Ale pro jednou by ho to mohlo i bavit.+ Super, můžeš si ji dát do peněženky a až tě někde v baru bude svádět nějaká čůza, tak na ni kouknout. +Nechá se odvést do auta a opravdu mu dopřává to, aby se mohl starat. Ví, že to potřebuje.+ Tak. Hrozně moc nutně potřebuju nějaké těstoviny, česnekový chleba a pizzu. A zmrzlinu. A pizzu už jsem říkala? +zubí se na něj, připoutaná v tom obřím autě.+ A nebo... +oči jí zasvítí.+ Se můžeme stavit někde v obchodňáku a dát si burger a hranolky a cibulové kroužky s nugetama a Shake! +Uhm, jo, chudáka vlka čekají náročné časy.+

[Gabriel]

Nechceš? +podiví se trochu zaraženě, ale pak se usměje+ Tak dobře. Budu ti to muset nějak ztížit. +zajiskří mu v očích+ Dám si ji doma do pracovny na stůl. +oznámí jí, vezme ji za ruku a proplete s ní prsty+ A připomínat si, že mám rodinu nepotřebuju, miláčku. Ale protože tě znám, vím, že si ze mě jen utahuješ. +zvedne pobaveně koutek, otevře auto a pomůže jí nasednou. Sedne si za volant, počká až se připoutá a pak zamíří do ruchu města.+ Dobře, takže to asi vezmeme postupně, ne? +zasměje se+ V obchoďáku se najíme a pak půjdem nakoupit všechno, na co bys během příštích řekněmě tří dnů mohla dostat chuť? Co ty na to? +navrhne se shovívavým úsměvem. Je hrozně roztomilá, ale to jí samozřejmě říct nemůže:D+

[Syriana Spinnel]

To se budu těšit, jak mi to ztížíš. +Ano, je sama se sebou velmi spokojená.+ Já si z tebe utahuju moc ráda, ale jenom občas. Protože vím, že dokážeš být taky děsně přísný a musím poslouchat +zahýbe na něj významně obočím.+ Dobře, tak postupně. +A jak řekne, tak udělají. V obchodňáku projdou celý food corner a je až ku podivu, co všechno dokázala zrzka sežrat. Vážně sežrat. A Gabriela to stálo pěkný balík a taky si vezou hromské zásoby domů. Cestou vyzvednou ještě pastu a pizzu a všecko italské. A když pak sedí zase v autě a cucá si spokojeně Shake všechno je krásné a zalité sluncem.+ Měla bych si pustit doma Můj 270kg život, abych viděla jak dopadnu. +Bylo to moc hezké odpoledne. To že mu usne v autě, se dalo více méně předpokládat.+

[Gabriel]

To máš pravdu, ale je potřeba tu poslušnost taky nepřehánět. To by byla nuda. +v očích mu významně zablýskne; pozdě odpoledne naskládají do kufru všechny nákupy a vyrazí domů. Nikdy by to nepřiznal, ale připadal si trochu unavený. Ale pohled na očividně spokojenou a šťastnou Syr za to rozhodně stál.+ No, myslím, že v tomhle směru můžeš být úplně v klidu. Díky svému exkluzivnímu metabolismu nemáš šanci přibrat. Nebo přesněji, přibereš jen tolik, kolik tvoje tělo potřebuje. A až se naše dítě narodí, do dvou týdnů nikdo nepozná, žes právě porodila. Takže jen hezky papej. +pobídne ji laskavě a pousměje se. Ještě si chvíli povídají, ale Syr pak usne, takže ji nechá spát, dokud nedojedou domů. Zaparkuje v jejich podzmení garáži, kde už čeká David s Derrekem, které přivolal, aby vynesli nákup. On sám obejde auto, vezme Syr do náruče a odnese ji dovnitř a do jejich ložnice.+ Šípková Růženko, vstávej, jsme doma...+pošeptá jí a jemně ji políbí na rty+

[Syriana Spinnel]

+Kdo by to řekl, že nakupování je tak strašně vysilující. TAkže když se znovu probudí, jsou v garáži jejich domu.+ Já nespím! +uculí se a hrabe se z auta. Jenom, co se dostanou do jejich prostor, padne na postel a spí jak podťatá. Až do rána.+ Vážně, jestli to teď takhle bude probíhat pořád, že budu jenom jíst a spát, to si se mnou moc srandy neužiješ. +Zavrní mu do kůže na hrudi, když se taky probudí. Dneska je velký den, dneska možná začne zase hýbat rukou. Jo, bojí se, ale zároveň se těší, chce to už mít za sebou. A tak dopoledne uběhne docela příjemně, dokonce si pro sebe ukradnou pár chvilek potěšení, než musí jít Gabriel neodkladně kralovat - říkal Will, který si pro něj přišel a pro ni přišel Dave, že ji odveze.+

+Doktorka je zas velmi příjemně naladěná, díky všem bohům starým i novým, že je tam Dimitrij.+ No tak začneme. +A taky začali, a sakra, ta bolest je něco tak příšerného, zakusuje se to do ní celou horkou pálící vahou... A pak to uleví, když ji Dimitrij obejme a přitiskne své čelo na její. Síla smečky ji obejme, přivítá do své náruče a přijímá od ní bolest. NA kovovou mističku cinkne první z deseti šroubů. Je tam spousta krve..+ Ne nekoukej na to. +A tak to pokračuje celých dlouhých několik hodin, kdy na konci zrzce tečou slzy vyčerpáním a celkovou bolestí, ruku má tak citlivou, že následné šití je jako zatloukaní hřebíků do rakve...+ Tááák hotovo.

Halelujah. +Když otevřou dveře, najdou tam Dave v jeho vlčí podobě, jak na ni kouká, zakňučí a když k ní přijde, položí jí čumák na stehno.+ Jo já vím, tak mu o tom nebudeme říkat jo? +no i vlk může mít provinilý výraz.+ Vážně? +vyklene obočí. Skvělý, takže Gabriel měl přímý přenos. Paráda, to tu zrovna mohl být.+ Dimko, hodíš nás domů, prosím? +Ten jen přikývne a pomůže jí vstát. Cesta uběhne rychle, když zastaví u první brány na pozemky.+ Tady to bude stačit, každou chvíli si pro nás pán a vládce přijde. +Stoupne si na špičky a políbí ho zlehka+ Spasibo, opět. +A pak, sotva se za ním rozvíří prach, je tam Gabriel.+

[Gabriel]

+má pocit, že během posledních několika hodin zestárl nejmíň o tisíc let. Věděl, že to asi bude zlé a že určitě není dobrý nápad, aby tam byl s ní, i když to stálo hodně přesvědčování z její a nakonec i z Beccyiny strany. Realita ale dalece přesáhla jeho představy. Trvalo to věky, kdy cítil všechnu její bolest, každé říznutí, rýpání a celou tu brutální proceduru, která by se nikdy, žádnýmu živýmu tvoru neměla dít. A už vůbec ne jeho ženě. Jediný rozdíl byl v tom, že nekrvácel. Nebo ne viditelně. Hned po tom, když to konečně přestalo, proběhl naprosto tichým domem, seskočil z těch pár schodů z verandy a běhm skoku změnil formu. Věděl, že i zbytek smečky to cítil, i když ne tolik, tlumil to, jak jen mohl i když úplně to nešlo, na to byla jejich pouta moc silná. A dobře věděl, že úplně stejně to cítí i Dimitrijova smečka..běžel lesem tiše, jako tmavý stín, až k hranici pozemků, k první bezpečnostní bráně a doběhl tam právě ve chvíli, kdy se Dimitrijovo obří GMC ztrácelo za zatáčkou. Zamířil k Syr a během dvou kroků se proměnil zpátky. Když byl konečně u ní, neřekl nic, jen ji k sobě přitáhl a pevně ji objal a držel. Nedokázal potlačit několik křečovitých zachvění, která mu projela tělem, jako poslední ozvěny té mnohahodinové agonie. Nakonec, asi po půlstoletí, trochu uvolnil objetí, zadíval se jí do očí a pak se sklonil a dlouze, pomalu a něžně, se vší láskou, kterou ani nebyl schopen vyjádřit slovy, ji políbil...+