od Jade » 27 kvě 2015 18:43
+trochu se o kouzelníka opře, aby mu nezačal podklesávat v kolenou a udržel ho ve vzpřímené poloze u stěny, noří se hluboko do mágovy mysli a provrtává se hlouběji a hlouběji až k tomu hořícímu magickému jádru. Cítí, jak čaroděje opouští poslední zbytky naparazitovaný moci, ale pořád je jí tam dost, a chce útočit, bránit tělo, ke kterému patří. Jeho fyzická ruka upustí dýku na zem a stočí ji do pěsti; prsty má ověšené svou obvyklou výbavou stříbra, jen tak pro jistotu, že, a na ukazováku mu se mu třpytí v kovu zasazený krevel. pomalu tu pěst vtiskne mágovi někam na solar, ale ne silou, spíš vemlouvavě, současně postupuje k magickému zdroji uvnitř kouzelníkovi duše. Ze rtů mu splyne pár tichých slov, nebo si je možná jen pomyslí, a je v tom tak ponořený, že je slyší i na hlas; je to ten druh slov, co si stačí přečíst jednou a pamatovat navždy, a i když přísaháte, že je nikdy nevyslovíte, žhnou vám na okraji mysli, vždycky přítomné jako kamínek v bodě, jako neodbytný nutkání se podrbat, jako zbytek čokolády na okraji periferního vidění, slova co se vynoří hned s nádechem, sama se derou na jazyk. Krevel v jeho prstenu se rozzáří, ale světlo nevydává, spíš jako by ho pohlcoval, a stejně je skrytý někde kus pod mágovým srdcem, jako by se prožíral dovnitř skrz jeho kůži. slova v cizím jazyce mu víří myslí, i kouzelníkovou myslí, točí se pořád rychleji a zběsileji, ve víru, který začne kouzelníkovo magické jádro vysávat jako brčko. Z venku není vidět víc než dva muži zaklesnutí jeden do druhého, ale pak se čarodějova tvář začne vizuálně jakoby smrskávat, stahovat a svrašťovat, nejdřív to vypadá jako optická iluze, ale pak je to čím dál zřetelnější. Trvá to jen pár vteřin, nebo možná celé dny, Jade čas nevnímá, cítí jen příval moci, zachytává ji a ukládá v sobě a bere si víc, víc a víc, víc než se dá snést. matně cítí čarodějovo slabé zasténání, ale nepřestává, dokud jeho magické jádro není vyhaslé a bolestivě prázdné, jako vychladlá půlka postele ustlaná pro někoho milovanýho. Zašeptá poslední slovo a spojení mezi nimi se přeruší, krevel pomalu zhasne, a Jade zamrká, aby si zvyknul na vlastní hlavu. ještě chvilku se mu dívá do očí a vteřinu nebo dvě se triumfálně pase na tom, co vidí v těch čarodějových a svojí absolutní vládě nad jeho životem, vzal mu magii, a vezme mu víc. pak vytáhne odněkud druhou dýku, a plynulým pohybem zápěstí mu podřízne hrdlo. Vystříkne krev, a trochu ho zaprasí, ale Jade to ani nevnímá; pustí mágovo tělo a nechá ho se sesunout podél zdi, bez možnosti se vyléčit kouzelník brzo natáhne bačkory, bude to trvat jen pár minut, ale zato hodně nepříjemnejch minut dušení se vlastní krví. Otočí se od těla svraštělýho jako sušená švestka pryč; je plnej nečekaný energie, někde hluboko ale cítí vlastní únavu na pokraji vyčerpání. Podívá se na Beccu, a koutkem rtů se pobaveně ušklíbne+ Freestyle s mačetou? +pozvedne obočí a vytáhne tu svou+ To je rande podle mýho. +uchechtne se pochmurně, a s nelibostí si démona prohlíží+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.