Psoun

[Styx Lupin]

Psoun prériový (Cynomys ludovicianus)

Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Podřád: veverkočelistní (Sciuromorpha)
Čeleď: veverkovití (Sciuridae)
Podčeleď: veverky (Sciuridae)
Rod: psoun (Cynomys)

[Styx Lupin]

Popis: Psoun prériový je denní hlodavec, který žije od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Své aktivity přizpůsobují počasí, preferuje travnaté biomy. Obývá planiny v nadmořských výškách 1 300 – 2 000 m. Dorůstají 30–40 cm. Váží kolem 0,9–1,3 kg. Ocas je dlouhý 7–11 cm. Konečky srsti jsou v zimě černé a létě bílé. Srst mají převážně pískově hnědou. Konečná třetina ocasu a hmatavé fousky jsou černé.

Potrava: Živí se rostlinami například: pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu a v létě aromatickými keříky, v zimě pak bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.

Rozmnožování: Samice rodí po 30 dnech březosti 4–5 slepých a holých mláďat. Ta opouštějí noru po 6 týdnech.

Hierarchie: Hlavní společenskou jednotkou psouna je rodina (rodinný klan). Je složený z jednoho samce, několika samiček a jejich dětí. Několik rodin tvoří strážní skupinu, jejichž úkol je hlídat a hájit teritoria a doupata, přičemž vyskakují, štěkají, klapou s vyceněními zuby a ježí se jim srst na ocase. Strážní skupiny vytvářejí společenství tzv. města, na ploše 65 hektarů. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejich vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nor nenatekla voda.

Zajímavost: Když se potkávají dva psouni z různých rodin, pozdraví se letmým polibkem a očichají si navzájem řitní žlázy.

[Styx Lupin]