Crale Residence

[Amyas Crale]

Pro dnešek asi skončíme, nejsem ve formě +jde se nadýchat čerstvého vzduchu+ Nějaká bolestná záležitost? +opře se o zábradlí a sleduje ji+

[Wenai Lafayette]

+pomalu jde za ním a bokem se opře o zábradlí a otočí pohled k moři+ Ále. +mávne rukou a potáhne z cigarety+ Stalo se to mě a každýmu na téhle planetě. Nejdřív to vypadá jako velká láska a pak jako velký omyl. +pokrčí rameny+ Tak co je vplánu, když malovat se nebude?

[Amyas Crale]

Omlouvám se, nechtěl jsem jitřit staré rány. Chtěl jsem vědět, jestli někoho máš +přistoupí k ní a chytne ji za ruku+ Wenai... +ztiší hlas+ nevím, co se to se mnou děje... myslím na tebe ve dne v noci... všude tě vidím... začínáš se mi zadírat až pod kůži. Snažím se tomu nepodlehnout, ale je to čím dál těžší...

[Wenai Lafayette]

+už už se chce zeptat, proč se ptá, když začne mluvit, zaraženě na něj hledí, ale rozhodně ji to neskutečně potěšilo, vlastně má v sobě dost smíšené pocity, chce ho, to ano, ale mohlo by to dopadnout špatně, zvlášť tady...+ Pamatuješ, co jsme si slíbili... +dech jí brání to říct, ale Wenai stejně mluví i když by ho mnohem radši líbala, ale má na paměti jejich přísahu, která se z její strany taky už tak úplně nepovedla+ Amyasi... Odjedu. +přikývne+ Ještě dneska.

[Amyas Crale]

Ovšem, že pamatuji +přikývne a pohlédne jí do očí+ Nemohu tě malovat, Wenai. Ty víš proč +jeho pohled je tvrdý, jak se snaží být za každou cenu nad věcí, ale moc mu to nejde+ Ano... souhlasím... bude lepší, když odsud odjedeš, dokud je čas +hlas má pevný jako skála, ani náznak jeho rozpolcenosti, která ho uvnitř spaluje. Hledí jí zpříma do očí a nesnaží se ji zadržet. Ví, že kdyby jen trochu povolil, podlehl by jí+

[Wenai Lafayette]

+její obličej je naprosto bez výrazu, protože kdyby si nějaký, byť jen sebemenší dovolila, tak by byl zoufalý, udělá nepatrný posunek, jako by se ho chtěla dotknout, ale pak zaváhá, beze slova se otočí a odejde do svého pokoje, kde si jen vezme věci a zhruba za 10 minut nastartuje auto a odjede+

[Amyas Crale]

+stojí ho hodně námahy, aby ji v poslední chvíli nezastavil, nepřimáčkl ke zdi a nezmocnil se jí. Otočí se tváří k moři, aby ji neviděl odcházet a kouří jednu cigaretu od druhé. Po několika minutách uslyší pod sebou motor auta. Nakloní se a zahlédne Wenai, nastupující do auta a odjíždějící pryč. Když mu zmizí z očí, vrátí se do ateliéru, kde v záchvatu zuřivosti rozhází po ateliéru všechno, co mu přijde pod ruku. Štětce, palety, uhly, barvy, tužky. Jediná věc v celé místnosti, která se vyhnula jeho řádění, je nedokončený Wenain portrét+

[Amyas Crale]

+po Wenaině odjezdu pár dní chodí domem jako duchem nepřítomný, nic ho nebaví, jen se věčně hádá s Caroline+