Všude kolem

[Eugenie]

No to máš dobrý kamarády, když ti dávají lenochody k narozeninám. +zasměje se+ protože to stojí peníze. +pokrčí rameny+ a já si za ně radši koupím knížky. nemůžu se tam vejít hlavně proto, že mám velikou knihovnu. +pousměje se na ni+ Mohla bych mít větší, kdybych si našla spolubydlící, ale jsem tam radši sama. +dodá+ to by tě brzo přešlo, až bys neměla kam dávat věci. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

Mno... +protáhne jenom a víc to nerozebírá, od koho ho dostala+ Kamarády mám dobrý, to jo. +přikývne nakonec+ No jasně. +pousměje se+ Tak knížky jsou důležitý. +pokývá hlavou+ O tom teda žádná. +pousměje se+ Já bych je taky za nic nevyměnila.

[Eugenie]

Jo, mně doma leží úplně všude. +zazubí se+ v knihovně a na zemi... vlastně ani o moc víc nábytku nemám. ani mi nikdy nechyběl. +pokrčí rameny+ líbilo by se mi mít dům nebo byt a v něm celou jednu místnost jako knihovnu. +usměje se+ a vlastní malinkou laboratoř s pořádným mikroskopem. +představuje si to a trochu se usmívá+

[Wenai Lafayette]

Jo, to máme. +svěří se jí a usmívá se+ Celou místnost plnou knížek. +pokýve hlavou a pomalu spolu dojdou ke vstupu do zahrady+ Tak jo. +usměje se a otočí se k ní+ Já už musím jít domů. +koukne na ni, jestli jí to nevadí+ Ale zavoláš mi, nebo napíšeš, kvůli té pitevně, že jo? +koukne na ni s nadějí+

[Eugenie]

Fakt? to musí být parádní. +usměje se+ Jasný. +přikývne souhlasně, i když se jí úplně nechce+ Já se ti ozvu. Až se mi to povede nějak vyřídit. Počítej s tím někdy ve všední den večer. +koukne na ni s úsměvem+ Tak se měj hezky, a pozdravuj lenochoda. +usměje se trochu rozpačitě, jak pořádně neví, jak se s ní rozloučit+

[Wenai Lafayette]

Budu. +přikývne s úsměvem+ Děsně se těším. +zazubí se na ni vážně nadšeně a v očích má jiskřičky+ Tak se měj. +usměje se na ni a objem ji na rozloučenou a vlepí jí pusu na tvář, než se vzpamatuje a pak se od ní odlepí, zamává jí a zmizí za rohem+

[Eugenie]

Já taky. +usměje se trochu stydlivějc než ona, ale na očích je jí to vidět jasně+ Ty taky. +přikývne, a jak dostane pusu, akorát vykulí oči a nějak se nezmůže na to něco říct. když rozmrzne, dotkne se zlehka toho místa prstama, a široce se pro sebe uculí, a teprv za chvilku se donutí pohnout a jít domů+

[Wenai Lafayette]

+chvilku před devátou dojde k zadnimu vchodů do fakulty slušně oblečená a ucesana asi tak jak si představuje že by měla vypadat nějaká doktorka a čeká tam na ní. Celá natesena a nadšená.+

[Eugenie]

+v devět otevře dveře, rozhlídne se, a usměje se, když ji uvidí. vlasy má pinetkama sepnutý dozadu, protože by jí do culíku nedosáhly, na čele má ochranný brýle a na sobě tmavý oblečení a na něm bílej plášť s plastovou kartičkou na vstup+ Pojd, honem. +zašeptá, chytne ji za ruku a vtáhne ji dovnitř, a do ruky jí strčí druhej plášť s kartičkou+

[Wenai Lafayette]

+rozhlíží se kolem když se otevřou dveře a v nich se objeví ona tak se usměje.+ Jo. +prikyvne a rychle zmizí vevnitř vezme si od ní plášť a navlece si ho a pak i kartičku+ Ahoj. +usměje se na Eugenii+ Jakej je další postup? +zeptá se jí nadšeně a oči ji jenom svítí+