Camorr

[Wenai Lafayette]

+v peřině až po bradu a kouká na něj ještě chvilku než přikývne a posune se a udělá mu tam vedle sebe místo a kouká na něj+

[Locke Lamora]

+na rtech se mu usadí širokej úsměv, když souhlasí. Zuje si boty a svleče si kalhoty, aby jí nezaprasil peřiny, a nechá si košili a spodky, aby ji neznervozňoval, sfoukne lampu a vleze si k ní do postele, na to volný místo, jednou rukou ji opatrně obejme a ve tmě se na ni usměje, protože mu to děsně chybělo+

[Wenai Lafayette]

+musí se pousmát a přitulí se k němu a zavře oči+ Dobrou, Locke. +zašeptá a jenom tam s ním tak leží a je jí pěkně+

[Locke Lamora]

Dobrou, miláčku. +pousměje se, přitulí si ji do náruče a obejme ji, aby cítil její dech na kůži a její tep proti svojí hrudi, nos schová do jejích vlasů a zavře oči, nespí, jen tak pluje těsně mezi spánkem a bděním, a je mu krásně+

[Wenai Lafayette]

+trvá jí hodně dlouho, než usne, protože ho cítí u sebe, strašně moc intenzivně, jak ji drží a cítí i to, jak voní a je z toho tak napůl zmámená ve spánku+

[Locke Lamora]

+on ji tak v polospánku hladí, trochu se bojí fakt usnout, aby nepřišel ani o vteřinu toho hezkýho, vnímá ji všema smyslama a ve všech pórech, ale nakonec usne, jenom lehce, ale spí se mu klidně a hezky, když ji má u sebe, tak dobře jako už dlouho ne+

[Wenai Lafayette]

+nakonec taky usne, klidně oddechuje, pak se otočí a nosem se mu zaboří do hrudi a klidně tak spí dál a je to ještě hezčí+

[Locke Lamora]

+ze spaní se usměje a tak podvědomě se zavrtí, aby se jí u něj dobře leželo, obličej má celej schovanej v jejích vlasech a klidně spí, zdá se mu něco hezkýho, a když se ráno probudí, ani se nepohne a jen tak leží dál a vychutnává si to+

[Wenai Lafayette]

+jak je světlo, tak zamžourá a uvidí jenom jeho a klidně vydechne, spokojená, zvedne hlavu a podívá se na něj a pousměje se+

[Locke Lamora]

+pozoruje ji jak spí, a když se probudí, usměje se na ni+ Dobrý ráno. +uculí se trochu+ ty seš poránu děsně roztomilá. +zazubí se vesele+ zdálo se ti něco pěknýho, +usměje se+