Všude kolem

[Wenai Lafayette]

No jo, tak jdeme. +přikývne a ještě mu dá pusu a pak se vahoupne do loďky a rychle tam sebou plácne, aby se loďka nepřeklopila a pak k němu natáhne ruku, aby mu pomohla dovnitř, když už jsou oba vevnitř, tak je kouzlem osuší, aby se netřásli zimou a vezme si svý oblečeí, aby se oblíkla+

[Locke Lamora]

+drží jí loďku, aby mohla nalízt, a rychle tam vleze taky+ děkuju. +usměje se, když ho obejme horkej vzduch, a rychle vybírá jeho oblečení od svýho, aby se mohli oblíct+ Počkej. +pošeptá jí ještě, oblečením je jen tak přikryje, a lehne si s ní na dno loďky, kam se jen tak tak vedle sebe vejdou. chytne ji za ruku, uculí se na ni a jen tak se dívá nahoru, na noční nebe a na světla na břehu+

[Wenai Lafayette]

Hm? +koukne na něj tázavě a necá si vzít z rukou oblečení a s úsměvem si tam k němu lehne na dno loďky, obejme ho kolem pas a hladí ho na žebrech, přitulí se k němu a taky kouká na oblohu, jen tak relaxuje a je jí nádherně+

[Locke Lamora]

+usměje se a proplete jim prsty, objímá ji a trochu hladí, dívá se na hvězdy a na světla z lunaparku, a taky na ni jak je v tom tlumeným světle boží+ já jsem děsně šťastnej. +pošeptá jí do ucha, vtiskne jí pusu na spánek a trochu se usmívá+

[Wenai Lafayette]

+usměje se a koukne na něj+ Jseš? To je dobře, že jseš. +přikývne spokojeně a zase si položí hlavu na jeho rameno+ Já taky, Locke. +řekne potichu a pak si schová obličej do jeho kůže na hrudi, jako by se za to styděla, nebo co, ale culí se+

[Locke Lamora]

Jsem. +pousměje se, a kouká na ni, jak u něj leží a trochu se uculuje, hladí ji po pomalu schnoucích vlasech, namotává si je na prsty a jemně se v nich probírá, a trochu ji hladí i po kůži vzadu na krku a na ramenou+ Tak co, chceš vystřelit tu růži? +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

+zase se otočí a kouká s ním na hvězdy+ Hm... Chtěla bych ještě chvíli takhle ležet a na nic nemyslet. +řekne potichu+ Ale pak mi prosím vystřel tu růži. +pousměje se trochu a pohladí ho prsty po hrudníku a po krku a ještě chvilku relaxuje+

[Locke Lamora]

Tak jo. Nemysli na nic jak dlouho chceš. +usměje se, a jen se nad ní na chvilku nakloní, aby ji políbil, jenom zlehka a jemně, z lásky+ vystřelím ti jich celej pugét. +zazubí se, trochu ji hladí po boku a je mu moc pěkně, tak vlastně ani nikam nespěchá a usmívá se na nebe+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj a oplatí mu polibek, ještě chvilku kouká na nebe a hřeje se o něj. Pak konečně vstane a začne se oblíkat, podává mu jeho oblečení, aby se mohl taky oblíct. Loďka se trochu kejve, ale naštěstí ne moc, nakonec si nazuje boty+ Budeš veslovat zpátky? +koukne na něj tázavě+

[Locke Lamora]

+trochu ji očumuje jak se oblíká, a přitom se snaží taky normálně oblíct, a nenandat si košili obráceně. když se jim povede se ustrojit, vyndá vesla a pomalu dovesluje zpátky ke břehu, nesvaly na pažích se mu u toho napínaj, a když tam dorazí, podrží loďku, aby mohla vystoupit, pak vyleze sám, a ignoruje pohledy chlápka půjčovatele, kterej na ně tak podivně kouká+