Dívka čtoucí dopis
Jan Vermeer van Delft, 1657, olej na plátně
V tvorbě Vermeera van Deft často objevujeme motiv dopisu a Dívka čtoucí dopis je prvním ze série. Již na tomto raném plátně klade malíř zvláštní důraz na světlo a dokazuje svoji mimořádnou vnímavost vůči jeho působení na předměty v závislosti na jejich fraktuře. Světlo dodává jas a lesk červené zácloně, v případě žlutého závěsu zase modeluje záhyby a vytváří drsný povrch tkaniny. Světlo rozjasňuje dívčinu tvář a zdůrazňuje struktury olověných rámů, do nichž jsou zasazena okenní skla. Zkoumání rentgenovými paprsky ukázalo, že Vemeer během práce na obraze odstraňoval a zase přidával rozličné prvky ve snaze najít ideálně vyváženou kompozici, tak jak si ji vysnil.