Zašívárna ve věži

[Victoria]

Ale ty tohle nerozhoduješ, Byrone. Nejsem tvůj majetek, nevlastníš mě. +zamračí se a taky si sedne+ Možná tě s sebou prostě nechci. +odsekne, začne hledat svoje oblečení a rychle se oblíkat, ale během toho se trochu uklidní+ Ne, promiň. Jasně, že tě chci mít u sebe. Jen... tohle pro tebe nechci. +povzdychne si+ Před Vánocema jsi se mnou nechtěl mít nic společnýho, protože jsem ti nabídla zbraň, a teď by ses kvůli mě učil střílet? Tohle prostě... nejseš ty, nechci, abys musel žít s tím, že někomu ublížíš. Nechci. +obejme ho zezadu a přitiskne se mu k zádům hrudí+ Nechci za to bejt zodpovědná. +vtiskne mu pusu na rameno+

[Byron]

A co mám teď sakra dělat? +zavrci a zamraci se a vymaní se z jejího obětí a vstane. Zapálí si a zády se opře o parapet aby na ni viděl+ Co cekas že udělám? Pojedu k Wenai a budu tam sedět na zadku zatímco ty budeš v nebezpečí já tam budu chlastat? Jako nejakej zbabelec co nechá ženskou aby udelala všechnu práci? Dělám to protože tě miluju proč asi? Ale ano. Já tě vlastním. +prikyvne a zvedne ruku s prstenem+ Stejně jako ty vlastnis mě. Zapomnelas? V dovrym i ve zlým. Nechci sedět za péči. Ale ty mě k tomu nutis.

[Victoria]

Nevlastníš. Nevím, co přesně to znamená, ale tohle teda ne. +zavrtí hlavou+ Mně se o tom pořád zdá, jasný? +vyhrkne potom, a najednou ji strašně zajímá oloupávání laku z nehtů+ O tech věcech, co mi tehdy Jade nasadil do hlavy. Jak někde ležíš v krvi a umíráš a já s tím nemůžu nic dělat. A je to ve mně, tenhle strach, a nic s tím neudělám. A panikařím, protože jsem prostě taková. +pokrčí rameny+ Potřebuju se tam soustředit, potřebuju bejt na stoprocent myšlenkama u těch kouzel, co budem provádět, a to nemůžu, když budeš pořád v nebezpečí. Protože z toho já šílím, a nemůžu myslet, nemůžu dejchat a paralyzuje mě to, a prostě to nezvládám. Protože tě miluju, a kromě toho, že je to většinou boží a parádní, je to taky někdy moje největší slabina. +zamračí se a začne hledat svoje kalhotky mezi polštářema, aby se dooblíkla+ Když se nesoustředím, dělám chyby, a někdo přijde k úrazu. Takže jedině přes moji mrtvolu, Byrone. +zavrtí rázně hlavou a zaváže si tkaničky+

[Byron]

Víš ty co? +zavrčí na ni+ Tak to sis asi měla vzít někoho jinýho! +hlas mu rozčilením už přeskakuje+ Všechno je podle tebe. Bydlíme v tvým baráku, děláme co chceš, nesmím do ničeho kecat. Jak já to vidím, tak můžu bejt vůbec rád, když mě pustíš do hospody. Řekni mi, k čemu mě vůbec máš? Na ozdobu? Na zábavu? Protože já si rozhodně nepřipadám jako plnohodnotnej člen vztahu. Ty prostě umíš všechno. Umíš kouzlit, střílet, bojovat a zjevně seš neporazitelná. A jediný čeho si vážíš u mě je to, že umím balit brka a udělat ti to v posteli. +ušklíbne se+ Mám už toho plný kecky. Sbohem. +zvedne se a práskne za sebou dveřma a odejde pryč+

[Victoria]

+otevře pusu, aby mu na to odsekla, ale ten jeho monolog ji poněkud odzbrojí, tak zas naprázdno sklapne+ Říkal jsi, že ti to nevadí. Že tady bydlíme. +brání se poněkud chabě+ No to teda dovol, copak jsem tě někdy nepustila do hospody? +urazí se+ To vůbec není pravda, a ty to moc dobře víš. Jestli ti to, že tě miluju, připadá málo, tak to máš holt blbý. +odsekne+ Já za to sakra nemůžu, že já kouzlím, a ty ne. Neopovažuj se nutit mě cítit se provinile kvůli tomu, co jsem. +zamračí se na něj+ A tenhle problém, ten budeme mít vždycky, protože já chci chránit tebe a ty chceš chránit mě. A to se prostě vždycky střetne. +pokrčí rameny+ Tak jsi mě neměl žádat o ruku, když ti tak strašně vadím. +křikne za ním, a když je pryč, tak padne zpátky do polštář a jenom tam leží a je jí hrozně, a přemejšlí, jestli bude brečet nebo zvracet+

[Victoria]

+jednou jsou takhle se Sophií u Chrise na návštěvě a Vicky nemůže spát, tak vyleze z postele, zabalí se do deky a schová se do zašívárny, malou hlídá jeefes, tak si tam vezme horkej čaj, drží ho mezi studenýma prstama, kouká na nebe a je jí děsně moc smutno+

[Byron]

+vyleze tam za ní, vezme si k ní pod deku a obejme ji jednou rukou kolem pasu+ Čau kočko. +uculí se na ni a přitulí se k ní+ Co ty tady?

[Victoria]

+opře se mu spánkem o rameno a zahřeje si o něj studený nohy+ Ahoj. +pousměje se+ já se tady koukám na hvězdy. +dá mu napít ze svýho hrnku+ mám nějakej splín, víš.+ pokrčí rameny+

[Byron]

Pročpak, kočko? +usměje se a dá jí pusu na tvář+ Já bych byl moc rád, kdyby jsi byla veselá. +usměje se na ni+ Můžu ti s tím nějak pomoct?

[Victoria]

Tak. +pokrčí rameno, a trochu se mu vlísne pod ruku, aby se k němu mohla přitulit+ myslím na to, jak je na houby, že jsou lidi smrtelný, a takový kraviny. +uculí se+ Mně pomáhá, když jseš u mě. +pohladí ho nosem na krku a trochu se usměje se+ ty byrone? +koukne na něj tázavě+ víš jak jsem byla na tý výměně?