Kuchyň s jídelnou

[Byron]

+honem se odtáhne+ tak... promiň. +řekne zmateně a sleduje ji a kouše se do rtu, protože fakt neví, co má dělat+

[Victoria]

běž... za holkama. ať se nebojí. +ozve se zpod deky+ já se budu snažit spát. +dodá, aby byl klidnej, i když ví, že jí to nepůjde+

[Byron]

Holky se s Jeefesem koukají na animáky a nic jim nechybí. +broukne a sedne si na druhou půlku postele+ Já budu taky, kdybys potřebovala.

[Victoria]

já nic nechci... +zasténá a promne si spánky+ jenom nebejt. +zamumlá do polštáře+ nemusíš tu sedět. +

[Byron]

Dobře, tak já budu hlídat, abys tu nebyla opravdu dost. +přikývne a vezme si komix+ Já vím, že nemusím. +přikývne+ Já chci.

[Victoria]

hm. to máš dobrý. kdyby tě náhodou zajímalo třeba co chci já, tak by bylo fajn, abys šel konečně do háje. +koukne na něj zpod deky tak vyloženě zle+

[Byron]

Hm. +koukne na ni zpátky+ ale je to i moje postel, přesně půlka. +ukáže na půlku+ takže jako smůla.

[Victoria]

bože můj, co si tím jako dokazuješ? +zasyčí na něj, a nějak nedokáže ovládnout všechno co na něj plive, má trochu potřebu mu ublížit, aby mu bylo stejně na nic, jako jí+ přestaň se furt vnucovat. +ušklíbne se+ prostě mi dej konečně pokoj. +zamumlá a otočí se k němu zády+

[Byron]

Pch. +udělá si jenom, a otočí se zády k ní, ale je tam pořád a nesleze z tý postele a nesleze a je tam s ní+

[Victoria]

+je pod tou dekou, dokud nemá pocit, že se udusí, a pak ještě dýl, a přijde jí, že je v nějakým podivným bezčasí, a vlastně to tak trochu je, protože čas kolem ní plyne, nemá chuť na jídlo ani na pití, možná občas zdřímne, možná je jen tak trochu v limbu, a když vykoukne zpod deky, je venku tma, možná zase, možná pořád ještě, a ona je úplně zpocená a celá zdrchaná+