Ložnice

[Byron]

To asi jo, ale zkusit to můžeme a pak mě kdyžtak přeměníš zpátky. Nebo půjdeme nakupovat. +zazubí se na ni vesele+ Za pokus přece nic nedáme a popravdě, jsem dost zvědavej, když mě to tak napadlo...

[Victoria]

ale někdy až budeme spolu sami. +uculí se na něj a dá mu pusu+ a ne že si budeš celou dobu hrát se svýma prsama. +zazubí se+ já jen chci abysme byli v pohodě. +koukne na něj a usměje se+

[Byron]

No tak určitě to nebudeme dělat na veřejnosti. +zasměje se a dá jí pusu+ Nevyděsil jsem tě tím návrhnem? Já vím, že mám občas fakt ulítlý nápady. +usměje se na ni omluvně+ Ale já tě mám moc rád a vážně bych ti chtěl pomoct.

[Victoria]

já myslela až sophie nebude vedle v pokoji. +zazubí se+ ne, jen si to asi neumim představit. +uculí se+ ale pěkně ulítlý. +uculí se na něj+ ale nemusíš mi splnit úplně každej rozmar, fakt. +usměje se, a dá mu velkou pusu+

[Byron]

Ale já ti chci splnit každej rozmar. +zasměje se+ To bude asi tím, jak jsem takovej ulítlej. +zazubí se na ni a zašilhá, ale hnedka toho nechá a pořádne ji políbí, aby věděla, že není blázen a že ji miluje+

[Victoria]

+zazubí se a dá mu pusu na nos, a zašilhá na něj dolů+ já vím že jseš perfektní. fakt dokonalej. +usměje se+ já nevim, proč sem furt nespokojená, přijdu si tak hrozně nevděčná. +promne si rukama obličej+ mně je s tebou děsně dobře. jsem jenom rozmazlená. +zasměje se+

[Byron]

+dostane fakt záchvat smmíchu+ Já jsem dokonalej, Kočko, to se na mě díváš fakt nějakým divným pohledem. To nejsem. +zavrtí hlavou+ Třeba každý tričko si pokecám od kečupu. A ty nejseš ani v nejmenším rozmazlená, to se zamítá. +řekne rezolutně+

[Victoria]

+polechtá ho, aby se nesmál, ale tím se směje ještě víc, a jí to přijde děsně hezký+ no a co, já ti ho zas vyperu. +usměje se+ nene, ty nemáš jedinou špatnou vlastnost. +zazubí se+ jsem děsně rozmazlená. jen mě drž, jo? +usměje se na něj pěkně+

[Byron]

Tak jo, já tě budu držet a nikdy, nikdy nikdy tě nepustím, ano? +usměje se na ni a přitulí ji k sobě, jak slíbil a drží ji, tak krásně a osudově, protože oni dva jsou navždy+

[Victoria]

mám tě ráda. +usměje se, a pohladí ho, ale v tom se ozve děsnej řev a ve dveřích maj Sophii, která brečí na celý kolo a přes slzy žaluje že je tam bub, velikej, a vicky si málem čůrne jak se lekne+ cože? bubák? +vyhrabe se zpod peřiny+ Sophie jak ses dostala za postýlky, dyť tam máš šprusle? +zamračí se zmateně+