Ložnice

[Victoria]

ted hned? +zasměje se+ tak jo, ale musíme na terasu, jo? tady by nám klouzala podlaha a mohli bysme pak spadnout a natlouct si. +usměje se na ni+ tak se utíkej oblíct jo? najdi ty šatičky. +postaví ji na zem a pohladí ji, a pak se poněkud unaveně opře o byrona+ já jsem ji praštila. +povzdychne si tak smutně+

[Byron]

Jo. +přikývne malá nadšeně a už peláší pro šatičky a Byron Vicky obejme a přitulí ji k sobě+ Bylo toho na tebe moc, kočko a lekla ses. +koukne na ni a pohladí ji po tváři+

[Victoria]

jo, ale slíbili jsme si, že to dělat nebudem. uplně mi ruply nervy. +schová se nosem do toho místa na jeho krku, kde to hezky voní+ co když bude traumatizovaná? co když si ted bude myslet že magie je špatná? +vykulí na něj oči+ jsem děsná matka. +konstatuje+ budeš mě mít rád i když budu děsná matka? +kousne se do rtu+

[Byron]

Neboj se, kočko, ty nejsi hrozná matka a určitě z toho trauma mít nebude, dyť jdete dělat bubliny. +usměje se na ni+ Já tě miluju pořád, kočko. A bezpodmínek.

[Victoria]

moc to řeším, co. +pousměje se, a ještě se k němu tulí+ jo? bez podmínek? +koukne na něj a kousne se do rtu, a už má zase vlhký oči+ ty jseš tak strašně hodnej, a dobrej táta. a všechno ustojíš. kde to bereš, tenhleten klid? +pousměje se, nakloní se k němu a políbí ho, krásně a dlouze+

[Byron]

A kdo určoje, kdy je to moc? +usměje se na ni+ No jistě, že bez podmínek, ty na mě snad máš nějaký podmínky, abys mě milovala, +zasměje se+ Ty seš boží holka, měla by sis to uvadomit. +políbí ji+

[Victoria]

já nevim, asi ty a já. +usměje se+ ne, asi ne. +uculí se, zavrtí hlavou, a políbí ho pořádně, tak trochu naléhavě+ Já se snažím. ale moc mi to nejde. +pousměje se mu do rtů, vezme jeho obličej do dlaní, opře si jeho čelo o svoje a tiše vydechne+

[Byron]

Já ti to stejně budu připomínat, abys na to náhodou nezapomněla, neboj se, kočko. +usměje se na ni a obejme ji a přitulí k sobě+ Je to už lepší?

[Victoria]

když mě líbáš, je to dycky lepší. +pousměje se a sklouzne mu nosem po nosu+ miluju tě, víš to? +pohladí ho po tvářích, zavře oči, a jen u něj ještě chvilku je+ dík že se mnou máš trpělivost. a žes mě před ní podržel.

[Byron]

V to jsem tak trochu doufal. +uculí se a trochu se s ní mazlí, tak pěkně a přijde mu to krásný+ Já si myslím, že máš pravdu. +pousměje se+ Tohle nemůže jen tak dělat, co kdyby to udělala venku.