Ložnice

[Byron]

Je to nádherný. +usměje se na ni a pohladí ji po ruce, když dohraje+ Já jsem ráda, že je ti hezky, když jseš se mnou.

[Victoria]

+spustí ruce z klaviatury a natáhne se k němu, aby ho políbila, dlouze a hezky+ pojď ke mně. +pošeptá mu do rtů+

[Byron]

+vstane a dojde k ní a obejme ji, a pěkně ji políbí+ Já jsem u tebe vždycky.

[Victoria]

+skloní se k němu z klavírní stoličky a políbí ho, vlasama ho polechtá na kůži+ buď u mě blíž.. +pousměje se a trošku ho kousne do rtu+

[Byron]

Co nejblíž. +usměje se na ni a vezme ji do náručí, aby ji u sebe přitulíl, sklouznul jí dlaněmi po těle a přitiskne ji k sobě+

[Victoria]

+uculí se na něj a vklouzne mu rukama pod triko, a hledá jeho teplou kůži+ úplně nejblíž. +zašeptá, zruší tu poslední mezeru mezi nima a políbí ho, stáhne mu tričko přes hlavu a klouže po něm prsty+

[Byron]

Naprosto. +přikývne a stáhne jim oběma všechno oblečení, aby mezi nima už nic nezavazelo a natiskne se k ní+

[Victoria]

+šaty z ní sklouznou skoro samy, natulí se k němu a sklouzne mu rukou do klína, aby ho trochu připravila, ale spíš se o něj tak otírá a klouže tělem po tom jeho+

[Byron]

+no moc si ho připravovat nemusí, protože on je hnedka zase tvrdej, jak ucítí její vůni, jen si ji chytne a vysadí ji na klavír, aby jí mohl roztáhnout nohy a přivonět k nim+

[Victoria]

+musí se uculit, a jak ho sevře v ruce, krev se jí zrychlí, patou omylem stoupne na klávesy a opře se o ně, a pak zasténá, protože už je tak blízko+ chci tě v sobě. +pošeptá mu prosebně+