Neboj se, já vím, kde jsou moje limity. +uculí se, a poslouchá ji se zachmuřeným výrazem+ to jsou otázky, které si spolu musíme vyřešit hlavně my dva. +usměje se, ale mnohem rezervovaněji a slušněji, než předtím, v podstatě je to jiný způsob jak říct Nestrkej nos, kam nemáš.
+ Já jsem jí nikdy nelhal, a nemám to v úmyslu. Od začátku věděla, kdo jsem, co jsem, jaké mám postavení a co jsou moje povinnosti, a přijala to. A tohle funguje oběma směry. Je jí dvacet. Ve dvaceti se lidé neusazují na celý život. +pokrčí rameny+ Můžu si dovolit se do ní zamilovat, doopravdy, pustit ji do svého života, do života svojí dcery, a za pár let zjistit, že si uvědomila, že tohle do života nechce? +dívá se na ni zpříma+ Zrovna teď jsem pár měsíců od rozvodu a nemůžu říct, že bych chtěl si to někdy v blízké budoucnosti zopakovat. Takže ano, považuju to za celkem předčasné otázky.