Pracovna

[Christian]

Ale neboj se. +zazubí se+ Díky, podíváme se na to. +přikývne a sbalí si poznámky k sobě+ Výborně. +přikývne+ Neměl bych nás přemisťovat sám. +usměje se na ni omluvně, a natáhne k ní ruku, aby je přemístila+ Každopádně děkujeme za azyl. +usměje se spokojeně+

[Neferet]

To ani jeden z vás. +zavrtí nad tím hlavou a vezme je oba dva za ruce+ Kdykoliv. Alespoň tu nebudu sama. +zazubí se na ně vesele, ale pak stočí vážný pohled k Jasmine, která jen neméně vážně přikývne, než si tiše povzdechne a s těžkým srdcem a nesouhlasem je pošle pryč načež se vrátí zpět k pracovnímu stolu a zabere se opět do knihy+

[Neferet]

+přemístí se od Jasmine domů, utahaná a unavená, ale není čas na odpočinek, musí zařídit přesun. pošle ještě zprávu Jadeovi, že během pár dní odjíždí na dlouhou dobu mimo signál, takže pokud jeho veličenstvo chce sezení, tak nebude k zastižení a pak na sebe hodí něco jinýho než je noční košile a letí zařizovat vše potřebné+

[Neferet]

+od rána sedí za pracovním stolem a probírá se jedním dopisem za druhým, odpovídá a píše nové. kolem sebe na stole má pootvírané knihy a další kolem ní levitují. zdá se být do práce hodně zabraná, ani nevnímá, že už je dávno večer a venku je tma+

[Cairo]

*Poté, co prohledá celé sídlo a nikde Nef nenajde, uchýlí se k poslední alternativě. Stane před dveřmi do pracovny, podaří se jí vybalancovat tác na jedné ruce a zaklepe. Počká na vyzvání, pootevře dveře a nakoukne dovnitř* Anoj, neruším? *pohledem přelétne ty poletující svazky a pousměje se* Koukám, že máš plný ruce práce, ale přinesla jsem ti něco k jídlu, co ty na to? *otevře víc a ukáře Nef tác s večeří*

[Neferet]

+spíš automaticky pozve dovnitř toho, kdo klepe, jak dopisu poslední větu do dalšího dopisu+ Cože? +zamrká překvapeně, když k ní dolehne hlas Cairo a zmateně zvedne zrak od papírů+ To už je tolik? +zamračí se trošku a bezděky se rozhlédne kolem+ Ale ne nerušíš. Jen pojď dál. +usměje se na ní a nechá knihy pomalu dopadnout na stůl+ Něco k jídlu by mi bodlo. Mam pocit, že mam hlad jako vlk. +zazubí se na ní vesele+ Co máme k jídlu? +zajímá se hned zvědavě+

[Cairo]

*Vejde dovnitř a dveře nechá pootevřené, protože tác v jedné ruce dýl než pár vteřin neudrží. Zamíří s ním ke křesílkům pod oknem, kde ho položí na stůl, naleje pití do skeniček a posadí se* Nic závratnýho, před chviličkou jsem přišla a jsem tak hladová, že se mi nechtělo nic dlouho vařit. Budem si muset vystačit s chlebem, sekanou a zeleninou, *oznamuje a zatím se nezmiňuje o tygrovi, který teď asi někde vyspává. Až bude chtít, ukáže se Nef sám*

[Neferet]

+vstane od stolu a ukáže jí na menší stolek a pohovky+ Posaď se. +pousměje se a zavře za ní dveře+ Kde si se dneska toulala? +zajímá se+ Že si byla v lesích co. +zazubí se na ní, když si všimne větývky zachycené v jejích vlasech, když kolem ní prochází+ Dáš si něco k pití? +zajímá se, když si ze stolu vezme sklenku vody+ Hmn... ale i to zní skvěle. Mam pocit, že sem ani neobědvala. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

Dám, tenhle ledový čaj, *usměje se a zvedne svojí skleničku* Já právě taky ne, vzala jsem si něco málo k snídani a pak jsem nějak ztratila pojem o čase. Už ani nepamatuju, kdy jsem se vydala takhle do lesa na "lov", *naznačí prstama uvozovky* samozřejmě teda po ničem nestřílím. Jenom trénuju pohyb po lese, hledání kořisti, stopování a pak zamířím a... odejdu *zasměje se* Vlk se nažere a koza zůstane celá, znáš to. To, co neplánujem sníst, se nezabíjí. *Vezme si jeden chleba a zakousne se.* No a pak jsem našla úplně kuzelné místečko, *pokračuje, když polkne* Úplně nahoře na hoře najednou les končí a je tam taková skalní plošina, ze které je výhled na lesy i na oceán, nádhera, *rozplývá se* A co ty, cos dneska dělala?

[Neferet]

Ledový čaj? +zpozorní+ Ten miluju. +zazubí se na ní vesele a nechá vodu vodou, protože toho čaje si předtím nevšimla, jak byla ještě myšlenkami někde jinde a posadí se naproti ní do křesla+ Jo znám. +zasměje se, když jí poslouchá jak si užívala dnešní den+ Ale i takový trénování má něco do sebe. Jednak si pročistíš hlavu a jednak se zdokonaluješ. +mrkne na ní vesele+ Jo to místo znám. Mám ho taky ráda. +pokývá hlavou a vezme si svůj talíř na klín a pomalu uzobává+ No, pracovala. +zakření se unaveně+ Garret přinesl včera důležité zprávy, tak strkám do věcí, aby se dali do pohybu. +pousměje se+ Jak se ti vlastně spalo? Zdálo se ti něco? +zajímá se+