Land of Sinners

*přemístí se sem s věcma, ty odloží do prozatím prázdného pokoje a vydá se hledat Styx po domě*

+seběhne ze schodů do přízemí, jak ho uslyší přijít a přiběhne k němu+ Tak hotovo? +nakoukne do prázdného pokoje na ty jeho věci na zemi+ Můžeš si to dát do kteréhokoliv pokoje, než si to tady zařídíš +nabídne mu s úsměvem a pak zvedne k němu oči+ Remusi... chtěla jsem ti ještě říct, že si nesmírně vážím toho, že jsi tak obětavě přišel pro mně do toho vězení a že jsi mě odtamtud vysvobodil. Bez tvé pomoci bych to sama asi nedokázala +skloní hlavu+ Moc dobře si uvědomuji, co to pro tebe muselo znamenat, pustit svého vlka ze řetězu a dobrovolně se nechat ovládat vlčími instinkty. Tím víc si toho, cos pro mně udělal, vážím a nikdy ti to nebudu moct ničím oplatit +pohlédne opět na něj+ Děkuji... +políbí ho něžně+

Jo, myslím, že to nejnutnější mám. *přikývne a mávne rukou* jsou to jen věci....aspoň mě to donutí ten pokoj zařídit co nejdřív...*usměje se* To je přece samozřejmé, že jsem přišel...*oplatí ji polibek* myslím, že nakonec je to svým způsobem i dobře. Ne to, že tě zajali, samozřejmě. Ale mohl jsem na vlastní oči vidět, co jsou zač a čeho jsou schopni, proti komu vlastně stojíš. A ať chci nebo ne, vlčí instinkt je něco, čeho se jen tak nezbavím. Nezastírám, že to bylo...děsivé...být v kůži zvířete, které si dělá co chce. A jediné, co chce je krev a maso lidí kolem. Ale není to nic, co bych nevyměnil za to, mít možnost tě dostat zpátky.*jemně vezme její tvář do rukou* Vím, že ty bys udělala to samé pro mě. a to mi stačí.*sevře ji v náručí, jako by ji chtěl schovat před světem a všemi, kdo by je mohli ohrozit*

+pohladí ho vděčně po tváří, když si představí, jak mu muselo být, když se zuby a drápy vrhal na její nepřátele, moc dobře si je vědoma toho, že se celá léta snažil právě tomuhle vyhýbat+ Jak je možné, že mně si neublížil? Ovládal ses natolik, že jsi věděl, co děláš? +tohle jí leží v hlavě už nějakou dobu a potřebovala by to vědět. Pak mu pohlédne nahoru do očí, když jí vezme tvář do dlaní a nemusí ani odpovídat, že by pro něj stejně jako on pro ni udělala cokoliv, její oči to prozrazují za ni+ Nebudeme už radši mluvit o minulé noci +položí mu prst na rty+ nebudeme si přece kazit tyto krásné společné chvilky +schoulí se mu v náručí, do které si ji schoval a kdyby bylo po jejím, zůstala by takhle nejspíš až do rána+ Měli bychom pomalu jít +pohne se nakonec po dlouhé chvíli+ Nebo to necháme na jindy? +dá mu na výběr+

No...nejdřív si byla za mřížemi. Tam jsi byla paradoxně nejvíc v bezpečí...ale měl jsem v sobě lektvar, takže jsem zhruba věděl, co dělám. Nebylo to, jako když se vlkodlak utrhne z řetězu a prostě běsní. To jsem si nemohl dovolit, musel jsem být "při vědomí", schopen se rozhodovat, abych tě našel. *vysvětlí* Takže se nemůžu až tak vymlouvat na to, že ty mrtvá těla za mnou zanechal vlk a ne já.*přizná, zatímco ji drží v náručí* Asi ano...*koukne na čas* nevím, raději bych to neodkládal...je pořád někde tam venku...cítím to.*když to řekne nahlas, sám je překvapený, ale uvědomí si, že je to skutečně tak*

Ta mrtvá těla byli nepřátelé, kteří by rádi udělali mrtvolu ze mně, takže si kvůli té spoušti, cos za sebou zanechal, nemusíš vůbec nic vyčítat. Naopak, pro jednou tvé prokletí posloužilo dobré věci. Jsem na tebe děsně pyšná, že mám takového neohroženého ochránce +políbí ho láskyplně+ Cítíš to? Takže žije... +zamračí se, že ji asi pokousal málo+ Myslím ale, že je na tom dost špatně +mimoděk si přejde dlaní po předloktí, které zrovna v tuto chvíli výjimečně nebolí+ Máš pravdu, budeme ji muset rychle najít, dokud nemá tolik sil. Takže hajdy k Manori +zavelí s úsměvem a obejme ho kolem pasu, aby se mohli k ní spolu přemístit+

Právě a víc se mi líbíš ty, než nějaký nájemný vrah v kápi.*zasměje se*Hm..to je jen dobře...ještě z toho vyvázla lehce...*poznamená si a přemístí se se Styx za Man*

*a zatímco se Styx převlíká nahoře, seběhne potichu dolů zkontrolovat poštu...a tak:)*

+Sice nevím, co pošta a tak, ale venku zastaví Háčko a vystoupijou Bea a Kristián a Bea už Remusovi s širokým úsměvem mává+ Ahoooj! +šeptá skoro+ Nejdeme moc brzo? +vezmou tašky, krabice a košíky a dou za Remusem+