Land of Sinners

+jde spát a protože jí dnes při nákupech okamžitě padl do oka polštář s vlkem, už ho má teď v posteli. Polštářek jí alespoň částečně nahradí Remuse, když je skutečný vlček daleko. Obejme ho pažemi, přitiskne k sobě a usne na něm s myšlenkami na Remuse+

+pro květináč s růžemi od Remuse vybere místo na stolečku v ložnici, aby jí krásně provoněly místnost a viděla na ně přímo z postele, když se ráno probudí a otevře oči+

+celou noc spala velice neklidně, jednak jí přímo do postele svítil měsíc v úplňku a nemilosrdně jí připomínal, co teď dělá Remus, jednak ji dnes čeká velice důležitý den. Ráno se nevyspalá vymotá z postele, vysprchuje se, aby byla aspoň trochu fit a pak vyrazí celá nervózní do města na vyšetření+

Remus Lupin píše:Pfff...budu si s ním muset vážně pohovořit při nejbližší příležitosti...*poznamená naoko pobouřeně a snaží se ve tmě nesmát* co že to vede za tréninky...*taky se zvedne* to abych ten pokoj zařizoval pomalu...když pak musím do tvé postele...*chytí ji kolem pasu a vydají se směr ložnice*

Postrach je pěkně tvrdý učitel +chichotá se pobaveně+ ale musím uznat, že jeho metody mi už několikrát zachránily život +poznamená cestou do sprchy+ Neměj strach, že bys přišel o moji postel +culí se, když se zase vrátí+ Až se zařídíš, vyzkoušíme i tu tvoji a která bude pohodlnější a pevnější, ta bude naše společná +mrkne na něj s potměšilým úsměvem a pak vklouzne pod přikrývku a posune se, aby mu udělala místo vedle sebe+

No, nic jiného bych od něj ani nečekal...*přikývne, pak ji vystřídá v koupelně a za chvíli je zpátky* Tak pevnější...copak v těch postelích chceš provádět...*usměje se do tmy a vleze za ní pod pokrývku a stulí si ji k sobě*

No přece bude muset udržet dva lidi místo jednoho +culí se nevinně, že co si to o ní myslí a když si ji stulí do náruče, obejme ho a už nic neříká, jen ho líbá, dlouze a něžně a putuje dlaněmi po jeho nahé kůži. Mazlí se s ním a její stoupající touha nakonec vyvrcholí vášnivým milováním. Když se jí zklidní dech i tep, stulí se mu do náruče, obejme ho kolem pasu, aby ho cítila celou noc a spokojeně usne v jeho objetí+

(no, byla to rychlovka, ale není čas si to víc užívat, Vanessa nepočká. Ale příště to už bude stát za to )

( chech)

*když usne ona, netrvá dlouho a oddychuje pravidelně i on a to až do svítání, kdy se probere, jakmile oknem problesknou paprsky slunce. Chvíli neví, kde je, ale pak si vzpomene a usměje se. Shlédne dolů na spící Styx, opatrně se vysouká z postele, aby ji nevzbudil a jde postavit vodu na kávu a prozkoumat, jestli mají ještě něco na snídani*

+probudí se pár minut po Remusovi, podvědomě cítí, že už není u ní. Otevře oči a pohled jí spočine na prázdné, ještě teplé místo vedle ní. Rozhlédne se a pak uslyší z kuchyně cinkot nádobí, tak se jen pousměje a pak se rozhodne využít tu chvilku samoty k meditaci. Klekne si v posteli na kolena a posadí se na paty. Zavře oči, uvolní se na maximum a začne pomalu a zhluboka dýchat. Všechny okolní vjemy vypustí z hlavy a vypne své smysly, vnímá jen svůj dech a to, jak se jí čistí hlava. Cítí, jak pomalu upadá do příjemného polospánku a její tělo jakoby se vznášelo v prostoru, jak je zcela odpoutané od okolního světa. Zaměří pomalu a nenásilně myšlenku ke svému dvojčeti. Trpělivě hledá v prostoru cíl a po nekonečně dlouhé době najednou zaslechne hlas. Tichý a hodně vzdálený, ale jasně rozeznává francouzská slova: Excusez-moi, vous avez une carte de cette région, madame? Další slova zaniknou ve změti jejích pocitů. Nejdřív ji napadne, že její meditaci narušil někdo zvenčí, ale když si okamžik nato uvědomí, že ten hlas moc dobře zná a jeho majitelka je stovky mil daleko, přes tvář ji přeběhne vlna zmatku a zděšení. Prudce otevře oči, soustředění se v zlomku vteřiny přeruší a ona zmateně mrká, jako kdyby se prudce probudila ze špatného snu, dech se jí trhá v plicích. Zatímco se uklidňuje, chvíli zírá kamsi do prostoru a snaží se nějak zpracovat to, co se teď stalo+

Remus Lupin píše:O tom nepochybuju, že to z ní dostaneš...*mrkne na ni - nj, si tak povídají co Vanessa, tak to nemůže se na ni vrhat, ještě by to vypadalo, že je fuk, jaká sestra to bude:D* tak žárlit? To jsem u tebe ještě neviděl...*poznamená se smíchem a dožene ji na schodech, obejme ji a pokračují ze sklepení*

+ne se vrhat merline, ale on se ani nepodííváá:D+ Všude je klid... doufejme, že mazlíčci už dávno spí +šeptá a pro jistotu jde po schodech po špičkách+ To proto, že jsi mi k tomu nikdy nezavdal příčinu +poznamená s úsměvem+ Ale umím být žárlivá, to zase jo. Kdyby se kolem tebe začala ochomýtat nějaká dotěrná slečna, pochopitelně by se mi to nelíbilo +řekne mu popravdě+ Ale v tomhle ti tak naprosto věřím, že nemám žádný důvod k žárlivosti +usměje se na něj mile+ Dáme si před spaním sklenku vína? +vytáhne z ledničky láhev červeného a připraví skleničky+ Mohl bys ho otevřít, prosím? +usadí se pohodlně do křesla a zadívá se na něj+ A ty? Žárlíš?