Christianovy pokoje - archiv

[Christian]

Já jsem tak hodný, jak si zaslouží. +zamračí se+ S brčkem... prosím tě a proč tě nechali, když neumíš pít? +uculí se+ No, to jsem rád, že mám i jiné kvality než ty vzhledové. +zazubí se+ Neodkopávej se pořád. +pleskne ji přes bok+ Jseš horší než Vanesska. +uculí se pro sebe+ No, radši bys měla, a´t se z toho vyspíš. Šup. aspoň to zkus. +nainstruuje ji, než odejde, vrátí se s kbelíkem a protikocovinovým lektvarem na ráno, ještě chvilku si vedle ní čte a pokukuje po ní, jestli se nedusí vlastníma zvratkama, a pak si s povzdechem taky lehne, kousek dál od ní, aby nevdechoval ty alkoholový výpary , a za chvilku je tuhej+

[Jasmine Clarvik]

Ne, ne, ne, ne... musíš být nejhodnější... +kroutí naprosto vážně hlavou+ Já nevím. Ale byla to zábava. +zazubí se na něj vesele+ To si piš, že máš. +koukne na něj naprosto vážně, jak ve svém stavu dovede+ Hej... +ožene se zlehka po jeho ruce a tiše se rozesměje+ Já za to nemůžu, pod tou dekou je strašný vedro. +postěžuje si naprosto seriozně a pak spí celou noc. neklidná jak toulavý štěně. přeputuje ve svém spánku z jednoho konce k Christianovi a zpět. ukradne mu ve spánku deku a tiše naříká, když mu chce šlohnout i polštář a ten nejde. kdo ví co se jí všechno zdá. nakonec skončí s tváří vtisknutou do polštáře, s dekou zakrývající jí jen nahé pozadí a dlaní dotýkající se země. probere jí zvláštní pocit žaludku, tíživý a naprosto neznámý. rozlepí pomalu očka a vzápětí tiše zakňourá, když jí do očí uhodí přítmí, přijde jí jako by jí světlo bodalo tisící ostřími do oči a vzápětí zaskučí, když jí probouzejícím se vědomím projde vlna bolesti, kdy má dojem, že jí hlava musí vybuchnout. vytáhne se do sedu a ztěžka se opře o pelest, zmateně se rozhlížejíc kolem jak přemýšlí, jak se sem vlastně dostala, což jí moc dobře nejde+

[Christian]

+on narozdíl od ní spí celou noc klidně, skoro nehnutě, a její převalování moc nevnímá, zdá se mu něco moc hezkýho, tak se ze sna trošku usmívá, a neprobudí se ani když ona už je vzhůru, jen se podvědomě víc roztáhne, a spokojeně pochrupuje rozplácnutej na břiše, všechny údy rozhozený, obličej napůl zabořený do polštáře, zamumlá něco ze spaní v odpověď na její kňourání a maličko u toho chrápe+

[Jasmine Clarvik]

+poněkud zmateně koukne na chrápajícího Christiana a mračí se čím dál víc, jak si vzpomíná co to večer vůbec vyváděla+ Sakra. +zakleje tiše a vzápětí pevně zavře oči, jelikož má dojem, že jí mozek vyskočí z hlavy. pomalu se posune ke kraji postele a vyklouzne zpod peřiny, aby pomalu vstala. vyhoupne se na nohy, aby vzápětí zjistila, že to byla velká chyba. všechno se s ní rozhoupe a rozvlní, ještě že se zachytí nočního stolku a jen v klidu stojí snažíš se vlastní hlavu přemluvit, aby přestala tolik bolet. něco jí říká, že tomuhle se říká pořádná kocovina, ale ani za mák netuší, jak se s ní vypořádat. ale než se nad tím stačí pořádně zamyslet, tak už letí do koupelny, aby strčila hlavu do záchodový mísy a zbavila zbytku alkoholu co jí snad mohl plavat v žaludku. chvíli se tak snaží vnitřnosti přesvědčit, aby zůstali v jejím těle, než se vyhrabe na nohy, spláchne a vleze si pod sprchu aby ze sebe ten včerejší večer ještě jednou smyla. ani se pořádně neutře a zachumlá se do županu, vrátí se zpět do ložnice a složí se do křesla, nohy nahoře a hlavu položenou na kolenou, celou dobu se pohybujíc po tmě, jelikož zjistila, že světlo jí moc dobře nedělá+

[Christian]

+ještě chvilku spí, a pak se probudí do krásného rána, chvilku kolem sebe šátrá a nějak ji nemůže nahmatat, tak se donutí rozlepit oči, načež ji uvidí na křesle, a vzpomene si, co se včera vlastně dělo, schová úcul, co mu kvete na tváři, a vymotá se z peřin+ Dobrý ráno. +usměje se na ni, a rovnou jí podá ze stolku lektvar proti kocovině+ Vypij to, a doporučuju na ex. +podotkne, jakmile jí lektvar zteče do žaludku, začne se jí do tváří vracet barva, vnitřnosti se uklidní a bolest hlavy utichne+ Já ti dojdu pro něco k snídani. +navrhne, a za chvilku se vrátí s tácem s vydatnou snídaní a spoustou tekutin, postaví to před ni a sám si taky vezme+ Jak ti je? +koukne po ní opatrně, a taky sonduje, co si vlastně pamatuje+

[Jasmine Clarvik]

+rozlepí jedno oko, když se k ní donese podezřelý šátravý zvuk a koukne na probouzejícího se Christiana. rty se jí roztáhnou v poněkud křivém úsměvu a zamává na něj+ Ahoj. +hlesne tiše, aby jí těch pár slov v hlavě tolik nerezonovalo+ Co to...? Dobře. +odkývá nakonec a vezme si od něj lektvar, moc nad tím nepřemýšlí, jak předpokládá, že jí nedá něco co by jí ještě víc přitížilo, odzátkuje ampulku a vylije to do sebe+ Ježiši... fuj... +zaprská, když poklne a zachvěje se, dle ní to chutná celkem odporně, ale když si vzápětí uvědomí, že se jí začíná dělat líp a hlava jí najednou nebojí, vesele se pousměje a ulehčeně si oddechne+ Děkuju. +broukne a zamyšleně sleduje jako odchází, než si složí hlavu opět na kolena a zavře očka, než se vrátí. fyzické následky odezněli, ale i tak se cítí nějak divně zvláštně+ Páni ta vypadá skvěle. Děkuju, jsi na mě tak strašně hodnej. +hlesne ztraceně jak kouká na tu velkou snídani+ A já ti přidělávám navíc takový starosti. +zdá se že se cítí celkem provinile+ No už je to lepší, než před hodinou. +usměje se na něj+ A taky ukecaně, myslím. +zamračí se trošku jak vzpomíná co, se večer dělo ale není jistá jestli to tak skutečně bylo nebo jestli je to jen její soukromý výmysl+

[Christian]

Jo, proto se to exuje. +uculí se, když se zaksichtí+ Já vím, že na to asi nemáš chuť, ale zkus se přemoct, udělá se ti vážně líp. +usměje se na ni+ Jaký starosti, ty by nastaly teprv kdybys to nestihla na záchod. +zasměje se+ To je dobře. +přikývne+ Tak si pak ještě lehni, jestli chceš. +usměje se a začne se oblíkat+ Nepovídej. +zvedne obočí+ To by mě taky zajímalo, co všechno si pamatuješ. +uculí se a začne se uvazovat kravatu+

[Jasmine Clarvik]

+poněkud ztraceněsleduje snídani, která ji přijde příliš velká a nepoživatelná. Potom koukne na něj a zase zpět na míchaná vajíčka a zpět na Christiana a nakonec si povzdechne+ Dobře, zkusím to. +pokývá souhlasně hlavou, jako že on je ten kdo má víc zkušeností a ví co dělat+ Tak to jsem naštěstí stihla. +usměje se poněkud křivě+ Ale někdo mě musel dostat do postele. Sem si jistá, že jsem s holkama nahá nepila. +zazubí se na něj vesele a natáhne se obezřetně pro čaj přičemž ho sleduje jak se obléká a chystá do práce+ No, mám dojem, že mám trošku mezery. +zatváří se rozpačitě, když odloží hrneček a sklouzne z křesla, aby k němu přešla a převzala od něj uvazování kravaty, líbí se jí to, mu ráno uvázat kravatu, jakoby mu dávala něco díky čemuž si na ní přes den může vzpomenout, tedy v tomto případě pokaždé když si kravatu bude urovnávat+ Asi mi neřekneš co jsem všechno řekla viď? +koukne na něj, jako aby nevykecala ještě něco, co neřekla+ Tedy vím s jistotou, že jsi říkal, že si promluvíme až vystřízlivím... +mrkne na něj nejistě, sice si zdá se pamatuje o čem to mluvila, ale co kdyby náhodou na to v noci zapomněl+

[Christian]

Rozhodně ses vrátila bez trička. +zasměje se, nechá ji srovnat mu kravatu, zkontroluje uzel v zrcadle a spokokojeně přikývne+ Děkuju. +usměje se na ni a vtiskne jí pusu na čelo+ Upřímně mi dělalo trochu potíže to všechno stihnout. +uculí se při vzpomínce na to, jak plácala pátý přes devátý, usadí se do křesla naproti a taky si nandá snídani, chvilku zamyšleně žvýká toust, a pak na ni koukne+ Víš, když se tě zeptám, jak se máš, jestli je všechno v pořádku, a ty řekneš, že ano, tak předpokládám, že to je pravda a nic tě netrápí. +vyžvejkne se nakonec+ A že kdyby se nějaký problém vyskytl, tak bys mi to řekla. +pokrčí rameny+

[Jasmine Clarvik]

Oh, takže toho svlékání zase tolik nebylo? +usměje se na něj křivě, ale s jiskrou veselí, jak se jí začíná dělat líp a líp+ Maličkost. +zabrouká a spokojeností přivře očka, když jí políbí na čelo a vrátí se zpět na svoje místo v křesle, složí nohy pod sebe a poněkud váhavě se vrhne na talířek s vajíčkama. Pomalu se do nich pustí a přitom ho zaujatě pozoruje a poslouchá, přičemž přemýšlí nad tím, jestli skutečně mluvila o tom, o čem si myslí a na co má mlhavější vzpomínky+ Mluvila jsem o tom, že mám stále věci v tašce, že? +zeptá se tiše. Chvilku přemýšlí jestli se v tom šťourat, ale nakonec se rozhodne to nenechat jen tak být. Povzdechne si a položí si talířek na kolena+ Není to tak, že by to byl nějaký problém. Pravda je, že mě to trošku trápí, ale není to něco kvůli čemu bych se budila v noci hrůzou. Je to jen nejistota, která určitě patří ke všem vztahům. +koukne na něj, jestli jí rozumí nebo jestli se tváří stejně ztraceně jako ona sama+ Nikdy jsme se o tom nezmínila, jelikož jsem chtěla, aby to byl tvůj nápad, abych si vybalila. Protože přicházím na to jak je pro tebe těžké říct některé věci a tohle by bylo znamení toho, že je se mnou počítáno tak nějak v širním měřítku. +vyžvejkne se nakonec a koukne na něj zpoza řas jestli jí pochopil+