Land of Sinners

+pomalu si sem stěhuje to málo věcí, který s sebou má, a postupně dokupuje další pro sebe i pro dítě a zařizuje si to tam, a postupně se tam úplně nastěhuje. Ráno dne soudu se probudí ještě za tmy, třikrát se osprchuje, pětkrát převlíkne a pár hodin poposedává po obýváku a naposledy si prochází všechny svoje poznámky a podklady+

+jde po schodech a cestou ukazuje, který dveře jsou od Vicky a Byrona, a kam by radši neměla chodit, až přijde ke svým prostorám+ Tady vedle je pokoj Van, a tyhle jsou moje. +otevře dveře a vede ji do takového menšího "bytu" v domě, kde má obývák, pracovnu s malou knihovnou, ložnici a koupelnu+ Kuchyň tu nemám, ta je dole společná, ale stačí, když si řekneš Jeefesovi, on už ti něco uvaří. +usměje se na ni, tašku s věcmi položí na pohovku+ Můžeš být kde chceš, dole je i větší knihovna. +sám jde do pracovny, ale dveře nechá otevřené, kdyby si tam u něj třeba chtěla číst, aktivuje krb a za chvilku mu letaxem dorazí složka papírů, posadí se za stůl a začne to pročítat+

+nadšeně ho následuje po domě a pozorně se rozhlíží kolem přičemž zaujatě pokyvuje hlavou+ Páni. +vydechne překvapeně a rozzáří se jak sluníčko, když se rozhlédne kolem. rozhodně se jí tam a představa, že se ocitla v prostorách kde Christian právě žije jí zdá se přímo nadchla+ Jeefesovi? +zopakuje po něm trošku lámaně, než udělá "ááá" když jí dojde o koho musí jít+ Ten sluha. +pokýve hlavou, jako že jí to došlo+ Dobře. +odkývá mu to a tváří se jak naprosté neviňátko. ona rozhodně nic nevyvede zatímco bude pracovat a jakmile zmizí v pracovně dá se nadšeně do prolézání jeho místností. do ložnice si odnese tašku a položí jí ke skříni, vybalila by si, ale nechce se mu hrabat v šuplících a samotná si tam dělat místo. pak se přesune zpět do obýváku, který proleze a vyzkouší výhled i gauč, než se přesune dál. zvědavá jak to tu všechno vypadá strčí hlavu do pokoje malé Vanessci okouzlená tím, jak hezky to tam má zařízené. prozkoumá poličky s hračkama, které snad v životě neviděla, domeček pro panenky, plyšáky a z okna zaujatě pozoruje prolézačky. pokračovala by v průzkumu, ale kůže jí začíná pomalu svědět od zaschlé mořské soli, takže se rozhodne vrátit do koupelny, kde se na chvíli uhnízdí ve vaně. umyje si dokonce i hlavu aby nevypadala jak uschlá sláma a drze si vypůjčí jeden ze županů, které si tam hezky visí. nakonec bosky přecupitá k otevřeným dveřím od pracovny, aby s vlhkými vlasy strčila hlavu dovnitř a vesele se zazubí na Christiana. zamává mu a dá si prst před rty, jako že bude naprosto potichu ať si jí vůbec nevšímá, když vleze dovnitř jen zabalená v županu. chvíli mu tam potichu capká kolem polic knih, než namátkou jednu vytáhne, aby se u něj usídlila na gauči, co na tom, že po otevření knihy zjistí že měla kliku na právnickou příručku. trošku se nad tím zamračí, ale po chvíli se zdá, že se to snaží rozluštit a orientovat se v tom co si to půjčila ke čtení+

+když tam k němu nakoukne, akorát s někým telefonuje, má telefon na hlasitý odposlech a přitom prochází nějaké papíry, dělá si do nich poznámky a svoje postřehy konzultuje s nějakým ženským hlasem po telefonu, a zní poměrně nadšeně, rozhodně je do svojí práce zabraný a jak se zdá, nové materiály přinesly do případu pozitivní obrat, usměje se na ni a pohladí ji pohledem a pobaveně se uculí, když vidí, co si vybrala ke čtení, a neverbálně magií zapálí oheň v krbu, když je tam jen v županu, aby jí nebyla zima, načež se vrátí pozorností zpět k práci, i když občas ji pohledem zase zkontroluje+

+skutečně svědomitě se snaží přelouskat a pochopit, o čem je v té knize, co si půjčila řeč, ale čím dál tím víc se její pozornost stáří k Christianovi, který telefonuje. naslouchá spíše jen jeho hlasu, než aby jí bylo jasné o čem to mluví a s úsměvem vnímá jeho nadšení s jakým pracuje. bezděky jí napadne, že tu jsou poměrně dlouho a od snídaně uběhla ještě delší doba, takže určitě bude mít hlad až s prací skončí. příliš nad tím nepřemýšlí, než odloží knihu na stoleček a vytratí se tiše z pracovny. chvilku bloudí po domě snažíc se vyhnout sluhovi, přeci jen jí nemusí vidět jak pobíhá v županu po domě jak zmatená včela. sice jí bylo řečeno, že kdyby chtěla něco k jídlu, tak si mu má říct, ale má chuť něco udělat sama a po chvíli hledání skutečně přímo vpadne do kuchyně. poněkud zaraženě zkontroluje jestli je skutečně sama a pak s tichým broukáním nakoukne do ledničky a zběžně proleze skříňky, aby došla k závěru, že s ohledem k neznalosti rozmístění surovin a věcí v kuchyni, toho moc nezvládne. proto se o chvíli později vrací tiše zpět s velkým talířem obložených chlebů, šálkem a konvicí čerstvé kávy. tiše vťapká zpět do pracovny, talíř odloží na stoleček, do šálku nalije kávu, kterou mu postaví na dosah, ale tak aby se mu nepletla nebo si jí omylem nevylil do papírů a s jedním z chlebů se vrátí zpět na pohovku nedbajíc na to, že se jí župan svezl a odhalil tak její nohy zejména když je v místnosti tak příjemné teplo. lehkým mávnutím ruky donutí půjčenou knihu levitovat ve vzduchu, otevřou tak aby do ní mohla při jídle nahlížet a přitom jí nezašpinila přeci se jen tak nevzdá a třeba se z té knihy něčemu málo přiučí+

+probírá se tím šíleným spisem stránku po stránce, lepí si tam barevný papírky a rovnou ženu v telefonu instruuje, koho má obvolat, kam poslat kopie, co nechat notářsky ověřit, a když se vrátí s jídlem a pitím, vděčně se na ni usměje, chytne ji za ruku a políbí na hřbet dlaně, kafe do sebe hned kopne a pokračuje v práci, dvakrát vstane, aby si v knihovně našel potřebnou příručku a něco si v ní ověřil, a přibližně za hodinku a půl to vypadá, že má hotovo, začne něco sepisovat, na konec listiny rozmáchle připojí svůj podpis a ukončí telefonát, papíry s poznámkami pošle někam krbem a když se narovná, protáhne se a prokřupe si záda+ Promiň, už jsem skončil. +dojde k ní a sedne si k ní na gauč+ Tak copak ses dočetla? +zazubí se a rovnou se pustí do těch chlebů+

+po očku po něm pokukuje jak mu to jde a chodí mu pravidelně doplňovat šálek, vždycky se na něj tak hezky něžně usměje a vrátí se zpět na pohovku kde se pokaždé vrhne do zpracovávání další stránky. zpozorní, když je najednou podezřelé ticho a zvedne hlavu od knihy. usměje se na něj, když se zdá, že pomalu končí+ Nebolí tě záda? Mohla bych ti je promasírovat. +nabídne mu s úsměvem, když ho tak sleduje jak se protahuje a je jí jasné, že po tak dlouhém sezení ho musí bolet alespoň za krkem+ To nic. Aspoň jsem měla klid na koupel a trošku si to tu prolézt. +zazubí se na něj vesele a stáhne nohy, aby si k ní mohl sednout a pak si mu je položí na klín, jsou čisté a voňavé, jinak by si to nedovolila+ Takže všechno postupuje podle plánu? Vypadalo to, že jsi z něčeho nadšený. +zajímá se s úsměvem a složí knihu do klína+ No... že si měl být doktorem. Tam by aspoň byly obrázky. +zazubí se na něj vesele, když prsty poklepe na desky knihy+

+záda ho nebolí, ale masáž neodmítne ani náhodou+ Můžeš mě namasírovat později. +mrkne na ni poněkud nemravně+ Kde jsi všude byla? A jak se ti tu líbí? +zajímá se a hladí ji plynule po nártech a holeních až ke kolenům a zase zpátky+ Vypadá to výborně. +usměje se upřímně potěšeně+ Objevily se nové důkazy, které můžou úplně zvrátit případ pro nás, naše klientka může vyhrát úplně všechno. Zítra s ní mám schůzku, musím ji o tom informovat. +pousměje se na ni+ Nesmíš si hned napoprvé vybírat sbírky zákonů, to snad nepřečetl nikdy nikdo. +zasměje se+

+tiše se zasměje jak na ní hezky pomrkává+ Jak si přeješ. +zazubí se na něj vesele, opravdu ráda mu namasíruje záda a podle toho jak jí blýská v očích je jasné, že nemyslí jenom na záda+ No... prošla jsem tvůj obývák a ložnici, která se mi mimochodem líbí nejvíc. +zazubí se na něj a v očích jí zajiskří+ Taky jsem byla v koupelně. Prohlédla jsem si dětský pokojíček. Tolik hraček jsem snad neviděla ani jako malá, všechny ti plyšáci a ty prolézačky na zahradě jsou úžasný. +úplně z ní září nadšení+ Nakonec jsem se prošla do kuchyně a s ohledem k tomu, že se v ní nevyznám, i když jsem jí prošmejdila, jsem alespoň připravila ty obložený chleby. Doufám, že ti chutnají. +usměje se na něj vesele+ A abych řekla pravdu... +trošku dramaticky se odmlčí a zatváří se naprosto smrtelně vážně+ ...líbí se mi tu. Strašně moc. +přizná se vážně přemýšlejíc nad tím že si tu připadá skoro jak doma a očka se jí rozzáří nadšením a spokojeností+ Tak to zní opravdu dobře. Budu vám držet palce. +usměje se a myslí to skutečně vážně, přeje si aby se mu jeho práce dařila dle jeho představ+ Sbírky zákonů? +zvedne zlehka obočí+ No, zřejmě mám kliku na hodnotné čtivo. +zasměje se tiše a odloží knihu na stolek+ Takže... co bys mi napoprvé doporučil? +zajímá se zvědavá jestli existují knihy z jeho oboru, kterým by alespoň trochu porozuměla+

(a já jdu dneska spáti, ráno vstávam v sedm do práce tak dobrou noc

To jsem rád, že se ti tu líbí. +usměje se a vypadá vážně potěšeně+ Všechno se to přistavovalo děsně narychlo, a ani jsem u toho nebyl, takže je to spíš podle sestry než podle mě. +očividně byl doteď zvyklý žít luxusněji, a má tak nějak pořád potřebu se jí omlouvat, že to tu není podle jejích standardů+ Ale dětský pokoj je vážně krásný, Van je z něj nadšená. +souhlasí s úsměvem+ A chleby jsou bezva. +uculí se s plnou pusou, láduje to do sebe poměrně nadšeně, takže asi nekecá+ Nakonec jsi lepší sekretářka než moje opravdická sekretářka. +zasměje se+ Dole je taky klavír, sestra tam určitě bude mít nějaké noty, kdyby sis chtěla zkusit zahrát něco z našeho světa. +vzpomene si+ Jo, tímhle se tak maximálně podkládají rozvrzané stoly. +zasměje se, že si fakt vybrala výborně, zvedne se a vybere jí z knihovničky jinou knížku+ Tahle je o přelomových procesech v historii, je to docela zajímavé a psané vcelku čtivě. +vrátí se zpátky na gauč+ Ale já tu mám jen pracovní věci, jestli chceš nějakou beletrii musíš dolů do velké knihovny. +usměje se+