Into the Past

[Jade]

Jestli se ti klášter nelíbí, klidně tě zasnoubím. +odtuší s úšklebkem, posadí se do křesla a natáhne si nohy+ Měli bysme zjistit, o co jde. +poznamená zamyšleně na tajemství místní hradní paní+ jenom pro jistotu. +protáhne, protože nepřítel, na kterýho máš nějakou špínu, je vždycky mnohem ochotnější vyjednávat, že+ Jo... +stáhne obočí trochu k sobě a sklouzne očima z jedný na druhou, tak trochu odhadujícně, jako kdyby si prohlížel zbraně, co má k dispozici+ Tvoje magie je nejmíň podobná naší. +zadívá se na Beccy zkoumavě+ Nemusela by ji hned rozeznat. Takže náš odštítíš. +rozhodne. Prsty lehce pohne na opěrce křesla, jako by si v duchu třídil informace na neviditelný tabuli+ Ale lokalizační prostor... +zamumlá pro sebe. Kouzlo se musí dostatečně rozletět, aby našlo to, co hledají. Takže větší smysl dává jejich wildcard vévodkyni+ Odštítíš ji. +opraví se a přeskočí na další krok. Prozatím nemají žádnou osobní věc pana Měním-kámen-ve-zlato, a ani představu o jeho moci. Tudíž...+ Ty provedeš kouzlo. +plynule přejede pohledem na Syr. Její magie je teď víc napojená na její emoce, a ona z nich má rozhodně největší motivaci uspořádat komorní alchymistickou pitvu. Jo, zaúkolovat je by mu šlo+

[Syriana Spinnel]

+Ještě se malilinko zahihňá těm představám, nicméně pak plynule přejde do přemýšlejícího mooodu+. No, myslím, že dostaveníčko s hradní paní můžeme zcela určitě přenechat ve tvé režii, můj pane. +Samozřejmě si všimla, s jakým pohledem se miladi na Jadea dívala.+ A můžeš být... no Jade. +V očích jí zableskne, protože jak ona, tak B. vědí, jaký Jade umí být - okouzlující, svůdný, ale taky brutální a děsivý af.+Ach, žiju, abych ti sloužila můj pane. +Lokalizační kouzlo pro ni nebude žádný problém, navíc její magie je tady celá natěšená, až se bude moct projevit. Možná je to tím časem, kdy jsou odstíněna veškerá elektronická tentononc a světelné smogy a vůbec. Ale už v tom lese se cítila.. no jako doma úplně ne, ale přirozeněji.+ Měli bychom to udělat kolem druhé, třetí ráno, kdy většina zdejšího obyvatelstva hradu bude chrnět. A taky co nejdřív, sice se zdá že máme hodně času, ale nevíme, co je ještě všechno před námi, nerada bych tady byla při úplňku. +zamrmlá spíš pro sebe a začne si odšněrovat jednu sukni za druhou, což jí asi zabere tak miliardu let.+

[Rebecca Altamirano]

+pro jistotu už to nechá bez komentáře, zvlášť když vidí, jak moc se Syr baví:D+ Jo, klidně buď Jade. +přikývne souhlasně, ale s úšklebku, který jí zvlní rty je hned jasný, že to něčím dorazí+ Ale radši ne moc, aby se nám hradní paní ještě nevrhla z hradeb dolů. +poznamená konverzačně a nad Syrianinou větou jí pobaveně zacuká koutek.+ No vida, plán by byl. Do vhodné denní doby pár hodin zbývá a do večeře...+mrkne zběžně ven, snažíc se odhadnout, kolik může být hodin+ ...no chvíle asi taky. +mávne lehce rukou+ Budu ve svém pokoji. Bráško. +uculí se na Jadea+ Švagrová. +zašklebí se na Syr, bojující se svým oděvem+ Tvůj drahý choť ti z toho jistě rád pomůže...+dodá pak ještě a s pobaveným úsměvem honem zmizí za dveřmi svého pokoje, než po ní Syr mrští nějakým kusem nábytku. Třeba tou třísetkilovou skříní:D+

[Jade]

+buď Jade, no na to zvedne tázavě obočí, tak napůl pobaveně a napůl jako by je vyzýval, ať to rozvedou+ Situaci by to nicméně vyřešilo. +pokrčí lehce rameny, a manželka rozbitá o šutry by rozhodně odvedla pozornost od nich. Kdo si hraje z ohněm, nemůže fňukat, že se spálí. Ale on si jen dělá srandu. Určitě. Opře se do křesla a nerušeně pozoruje ten poněkud zdlouhavej renesanční striptýz+ Mimořádně vzrušující. +protáhne, když ze sebe Syr stáhne třetí svrchní sukni a odhalí - k šoku všech zúčastněných - další sukni a spodničku. Jeho vyloženě altruistická povaha ji v tom ovšem samozřejmě nemůže nechat, takže odloží skleničku, zvedne se a dojde k ní, jeho vyzývavě zvednutej koutek skoro hmatatelně visí ve vzduchu, i když jí stojí za zády. zcela nesobecky jí pomůže rozšněrovat korzet, hezky řadu po řadě, povoluje odspoda až nahoru, a pak palcem sklouzne po její páteři zase dolů+ Zavolej, až budeš chtít umejt záda. +protáhne tiše kousek od jejího ucha, a se spokojeným úšklebkem se odporoučí do vedlejšího salonu a nechá ji se vykoupat.

K jeho zklamání se milady k večeři nedostaví, protože jí není dobře, tak se alespoň chopí akce Opít-vévodu, aby ho náhodou nenapadlo kolem druhý zaklepat na dveře španělský vdovy. Využije ten čas aspoň na to, aby si obhlídnul ostatní členy domácnosti, ale část jeho mysli už se věnuje lokalizačnímu kouzlu a probírá všechny způsoby, jakýma se to může zvrtnout. Ne že by okolnosti vždycky nenašly způsob, jak ho překvapit+

[Syriana Spinnel]

+Po staroanglickém stripitýzu, mírným rozechvěním a zadržením dechu si dopřeje na zdejší poměry vlastně docela příjemnou koupel. A teda s následným oblékáním už se tak nesere a navleče to na sebe opět kouzlem. Jenom malinkým. Večeře - vskutku tak opulentní jak by dobové ukázky mohly naznačovat, byla dobrá. Víno však bylo fantastické. Čisté, syrově silné a se zajímavou koncovkou. Jak čas pokračuje, vévoda začíná více a více brunátnět a plantat jazykem, a v jednu chvíli si skoro zlije svršky, a málem i Jadea, jak rozšafně rozhazuje rukama. Och ještě chvilku a přijde jejich čas. K půlnoci jí přinese služebná kousek pergamenu a s úklonou odkráčí. Syr překvapeně zvedne obočí a lísteček nenápadně rozbalí.+

Pomůžu vám. Jen MU nic neříkejte.

No vida, vida, takže Vévodkyně má vskutku z někoho velmi nahnáno, a myslí si, že právě on je sem poslal. Zajímavé. Pohledem najde Jadea a B. a jen pozvedne koutek v nepatrném úsměvu.+

[Rebecca Altamirano]

+u sebe v pokoji se kouzlem promptně svlékne z té brokátové parády a zůstane jen v lehounké, mírně průsvitné bílé košilce, která jí sahá zhruba do půlky stehen. Rukou vyzkouší teplotu vody v kádi před krbem a maličko si kouzlem pomůže i v tomhle směru, pak ze sebe stáhne i tu košilku a s rozkoší se pohrouží do vody. Chvilku si to jen užívá, ale ví, že tolik toho času zase nemají, tak se rychle opláchne, mizerně pěnícím mýdlem si pokusí umýt vlasy, ale nakonec to vzdá, lepší to prostě nebude. Osuší se a na vlasy znovu použije kouzlo, protože ty by jí tady nejspíš neuschly ani do rána. U večeře je čekala chvilka trochu kostrbatého a rozpačitého vysvětlování její "speciální diety" a "velice citlivého zažívání", které vyžaduje, aby jedla pouze z vlastních zásob. Pár mírně skeptických a podezíravých pohledů zachytila, ale nic co by jí dělalo větší starosti. Když zachytí Syrianin pohled, nepatrně kývne, vstane a s omluvou, že je unavená se vzdálí do svého pokoje, ze kterého plynule zamíří do pokoje "manželů". Když přijde Syr a ukáže jí vzkaz, který od paní domu obdržela, zvedne se zájmem obočí+ To je poměrně zajímavý. Otázka je, jestli tím "neříkejte MU" myslí svého drahého manžela, nebo toho, kdo nás sem měl údajně poslat...+přivře zamyšleně oči a koukne z jednoho na druhýho+

[Jade]

+nenápadně zachytí karafu vína dřív, než se mu převrhne do klína, a nehne ani brvou; aspoň navenek, v očích mu poněkud nakvašeně blýskne, nicméně vévodu oblažuje svojí pozorností dál, i když by s větší chutí třeba demontoval bombu. Nebo krmil chiméry. Suprtajemnej vzkaz mu samozřejmě neunikne, i když na jeho obsah si musí ještě počkat. Vážně, všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby měli mentální pouto a mohli prostě komunikovat nitrozpytem. Představí si, že to navrhne, a v duchu odhaduje, který z těch dvou by žilka praskla první. Když odchází od stolu, už se není komu omluvit, protože pán domu nepokrytě chrápe na stole. Cestou zpátky se jen tak čistě tréninkově vydá jinými chodbami, než minule, aby si v hlavě procvičil a ucelil plán domu, kdyby náhodou museli někudy zdrhat, a v ložnici nahlídne do psaníčka od vévodkyně+ Řek bych, že manžílka má docela na háku. +poznamená zamyšleně+ Každopádně jí nebudeme říkat, že se plete. +zvedne koutek. Jen ať je lejdy ještě chvilku vyplašená. Oknem se k nim z města donese zvuk zvonu z kostelní věže, co ohlašuje půl druhý ráno. Hodina paličatejch vlků, neurotickejch upíru a insomnickejch čarodějů+