Na cestách s Vicky a Byronem

[Victoria]

to musel bejt šťastnej. +zazubí se a rozhlíží se tam, jak je to jak inventář odloženejch duší, a dal by se tam natáčet parádní horor, jde za ní do tý tajný schovky, a zavře za nima dveře. Bordel jí ani nějak moc nevadí, spíš se jí líbí, že to tam konečně vypadá taky trochu jako on, a když si prohlídne všechny plakáty, dojde k oknu a otevře ho, aby se podívala na ten boží výhled+ Páni, tady je vidět až do města ne? +pousměje se, opře se o parapet a kouká na ty skotský kopce, a musí se usmívat, protože to je fakt boží krajina+

[Byron]

No to musel. +zazubí se na ni vesele+ Jo. +usměje se a stoupne si za ni a natáhne ruku+ Támhle je město. +ukáže jí a přitiskne se k í zezadu, protože se mu jednoduše líbí tam s ní stát+ Líbí se ti tu? +koukne na ni zboku a jen se tak na ni dívá, jen na ni a je mu hezky+

[Victoria]

+kouká kam ukazuje, a může na tom výhledu oči nechat, taky se o něj trochu opře, a chytne ho za ruce, co má na břiše a užívá si ten hezkej pocit, mít ho za sebou a hřát se o něj+ Líbí. Fakt jo. +usměje se a je to úplná pravda, trochu se mu opře spánkem o tvář+ Víš co, mně to asi došlo až teď. Jako co vlastně jsi. +pousměje se, a proplete jim prsty+ pro mě to byly vždycky akorát boží kilty, a pohádky o rezavým meči, a u některejch slov máš trošinku přízvuk. +uculí se+ ale teďka mi nějak dochází, že seš fakt... no, že budeš lord. Děsně bohatej, a vůbec. +usměje se na něj+

[Byron]

+je děsně moc rád, že se jí tam líbí, i když to tam není tak úplně ideální+ A co že to jsem? +koukne na ni a koutky mu zacukaj+ Lord? +zasměje se trochu+ Šlechtic, s noblesními způsoby a příbuzenskými sňatky v rodokmenu? +culí se+ Myslím ale, že se někdo tak vážně oženil a vdal. Můžeš být ráda, že na nohou nemám řadu prstů navíc. +zazubí se na ni+ Ale možná jsem o to víc cvok. +usměje se a přitáhne si ji k polibku+

[Victoria]

Ale dyť já vím, že takovej nejseš. +zazubí se, a obejme ho kolem pasu+ Jenom mi to až teďka došlo, jako že seš fakt aristokrat. My jsme taky nebydleli nějak skromně, ale tohleto je normální panství. +vykulí oči+ Ty jseš totiž ještě bohatší než bohatej. +koukne na něj trochu nejistě+ Ale tady je to takový hezký. +usměje se+ Představuju si tě tady jako děsně punkovýho teenagera. +uculí se, a polibek mu oplatí, a ani ji nenapadne ho pustit+

[Byron]

JO? Přepočítala jsi mi prsty na nohách? +zazubí se na ni vesele+ Já se teda moc jako aristokrat necejtím. +pousměje se+ Spíš jako pako. +pousměje se+ Takový šílený pako s šílenou ženou, co jsou děsně šíleně zamilovaný. +přitáne si ji k sobě a dlouze ji políbí+ To si piš, že jsem bohatej, Koupím si domů tři kulečníky s pozlacenejma koulema. +zazubí se na ni+ Ale víš, jak to je, viď? +koukne na ni a prohrábne jí vlasy+ Víš, co tohle všechno pro mě znamá, že jo? +zeptá se jí+ No jasný, to taky ještě pořád jsem! +udělá děsně správňáckej punkovej ksicht+

[Victoria]

No jasně, když jsem ti je naposled lakovala. +uculí se+ Jseš děsný pako. +pousměje se, a zastrčí mu patku za ucho, i když mu stejně hnedka sklouzne zpátky+ Já vím. +usměje se trochu+ A miluju tě, abys věděl. +vtiskne mu na rty pusu+ A ráda bych dala do záznamu, že jsem do tebe byla děsně šíleně zamilovaná ještě dřív, než jsem zjistila, že jseš zazobanej až na půdu. +uculí se+ Víš, to viď? +koukne na něj s úsměvem, a na ten punkovej škleb ho políbí+

[Byron]

Tak to jo. To jsem rád, že si mě přepočítáváš. +zubí se na ni+ Já tě taky miluju, abys věěla. Děsně moc. šíleně moc. +usměje se na ni něžně+ Oh, tak to dáme do záznamů. To jsem rád, že to tam bude. +pokyvuje hlavou a vypadá vůbec šťastně, jak na všechno to kolem zapomněl+

[Victoria]

No jistě, co kdyby ti náhodou něco důležitýho chybělo. +uculí se+ Já vím. To nejde přehlídnout. +pousměje se, a obejme ho+ Víš, to je taky děsně fajn. Dřív... no, prostě jsem fakt ráda, že to z tebe nemusím dolovat. +pokrčí rameny+ A nejde o to, že to říkáš nahlas, ale že mi dovolíš to cejtit. Víš, že mě máš rád. +usměje se na něj, a nakloní se pro pusu, hezky pomalou a něžnou+ Někdy je to takový hezký a klidný, že se do toho pocitu můžu zabalit jak do deky, a nechat se hlídat. a někdy zas mám pocit, že se asi roztrhnu, jak je to silný, a že se v tobě topím a je fuk co udělám, jak moc tě budu líbat nebo držet, prostě nic z toho ti nedokáže říct jak děsně moc tě mám v sobě a jak děsně moc tě chci a potřebuju a miluju. +pousměje se, ani neví, kde se to vzalo+ prostě... tohle všechno je úplně podružný. +mávne tam obsáhle rukou+ a je fuk, co se tady stane, a jak to tu ustojíme, pořád máš mě a tenhleten děsnej pocitovej zmatek, co máme. A tak to je. +uculí se na něj, a trochu se zašklebí, aby si jako nemyslel, že je to nějaký vážný+

[Byron]

+tak ji poslouchá a přijde mu to zatraceně vážný. Zatraceně vážný a zatraceně úžasný. Jen ji poslouchá, kouká na ni a chvilkama má pocit, že se rozbrečí, tak ji radši obejme a schová si obličej do jejích vlasů+ Já tě fakt miluju. Já tě moc miluju. Tohle všechno, cos mi teďka řekla... no... díky. +pošeptá jí do vlasů a objímá ji dál, pevně, ale jemně a nechce ji pustit+