Na cestách s Vicky a Byronem

[Victoria]

no podle mě vůbec žádnej. +pokrčí rameny+ akorát že beccu známe a víme, že ví co dělá. A má s takovýma věcma zkušenosti. A taky má pubertální dceru. +koukne na něj+ takže předpokládám, že s tou zbraní, co máme ve skříni, máš taky problém? +zeptá se, a snaží se neznít moc sarkasticky+

[Byron]

A plnej barák zbraní. +řekne a zní spíš smutně než jakkoli jinak+ No, mám. +přizná se+ Ale co mám dělat. Tobě je jedno, co si myslím.

[Victoria]

jo, to asi jo. ale to je její věc. +koukne na něj+ my nemáme plnej barák zbraní... +trochu zjihne, jak ho vidí, a chytne ho za ruku+ není mi to jedno. já jsem ráda, že nejseš cvok, co by doma schovával mačety a automatický pušky. +pousměje se+ já taky nechci, aby se sophie učila střílet, rozhodně ne dokud sama nebude schopná rozhodnout, že chce. jen si prostě myslím, že svět je nebezpečnej. +pokrčí rameny+ co si myslíš ty? +koukne na něj vážně+

[Byron]

Co si myslim? +koukne na ni+ Já si myslím, že ať tu řeknu, co tu řknu, tak ona tam stejně chodit bude. +vyleze opatrně z vany a vezme si ručník+

[Victoria]

ty si fakt myslíš, že je mi tvůj názor ukradenej? +koukne na něj, povzdychne si, a natáhne si nohy ve vaně+ bude chodit, kam se rozhodnem, že bude chodit. společně. a tohle stejně ještě nebude tak deset let na pořadu dne. +vyleze taky z vany a zabalí se do ručníku+

[Byron]

Myslím, že ho chceš slyšet, ale že ho zavrhneš. +stiskne rty a prohrábne si vlasy a jde dramaticky klesnout do postele+

[Victoria]

můžeš přede mnou přestat odcházet, když spolu mluvíme. +vytáhne naštvaně špunt z vany, a následuje ho do pokoje+ no teď už ho ani zamítnout nemůžu, protože budu za krávu tak i tak. +pokrčí rameny, a sedne si na kraj postele+ evidentně si to nepřeješ, tak nikam chodit nebude.+zamumlá+

[Byron]

Já?! +otočí se na posteli a spadne z něj ručník+ Já jsem šel na postel, ty dycky zdrhneš přes půl zeměkoule, když ti něco vadí. +koukne na ni uraženě+ A já jednou odejdu o pět metrů a je z toho aféra. Mě je to jedno. Ať si chodí kam chce.

[Victoria]

já!? +nadechne se dramaticky+ no... to máš pravdu. +zvadne trochu, a sklopí oči, protože má+ ale to je jedno. teďka jsem tady. a... snažím se s tebou mluvit, tak se mnou mluv. +koukne na něj, a pošoupne se na posteli blíž+ no, jenže ona ještě neví, co chce. tk to musíme rozhodovat my.

[Byron]

No ale neříkala jsi že to ještě nebude na programu aspoň deset let? Tak co kdybysme si o tom s ní zase promluvili potom? Já mám prostě strach... +nadechne se s chvilku přemýšlí+ Já má mstrach, že u ní uvidí zbraň, a děsně ji to zaujme a pak ona bude mít všude doma mačety a katany a ty beretty co ani nevím, co je, abych se přiznal a děsí mě to.